Plukovník Šlachta: Kmotrů Mrázků tady běhá víc!

Ředitel ÚOOZ plukovník Robert Šlachta (39) o ní mluví tak otevřeně, až mrazí. Jaké zločinecké skupiny u nás operují, jak se změnily od dob Berdychova gangu a proč mají zbraně z třetí ruky větší cenu?

Velíte zhruba čtyřem stovkám mužů, jsou všichni soustředěni jen v Praze?
„Náš útvar má celorepublikovou působnost. “

Předpokládám, že vaši lidé působí i v terénu, v utajení a pod hlavičkou jiných profesí?
„Ano, to je jedna z forem, jak fungujeme. Náš útvar pracuje tak, že informace o zločinu vyhledává, a abychom to mohli dělat, musíme proniknout do prostředí i do profesí, kde je získáváme. Od nich se pak dostáváme k případům.“

Máte nad sebou kontrolu?
„Ne, trestní řízení je u nás nastaveno tak, že jeho pánem – a tedy i naším – je státní zástupce.“

Dostáváte se s nimi někdy do konfliktu?
„Názorově rozdílní být můžeme, to je život. Pokud se stanovisky státních zástupců nesouhlasíme, tak máme určité možnosti, jak to projevit. Já svým lidem dávám vždy najevo, že naše práce za to stojí a že si ji nenecháme nikým znechutit.“

Ani případ vraždy «kmotra» Františka Mrázka vám ji neznechutil?
„Když jsem k ÚOOZ nastoupil, ten případ už rozjetý byl. Je to jeden z našich pomníků, tedy nevyřešených případů... Je sice odložený, ale pořád na něm pracujeme, a to se všemi verzemi. Slyšel jsem jich už hodně - od toho, že střílel voják z Afghánistánu anebo třeba i jakýsi myslivec.“

Byl Mrázkův případ vrcholem organizovaného zločinu nás?
„Neřekl bych. Byl bych naivní, kdybych si nemyslel, že takových Mrázků funguje v naší republice víc.“

Takže všechno pokračuje?
„Organizovaný zločin byl v letech 2003–2005 úplně jiný, než je dnes. Například Berdychovy gangy působily úplně jinak, než je dnešní hospodářská kriminalita. Násilí je v ní podružné, přichází na řadu až poté, co se neplní nějaké závazky.“

ROBERT ŠLACHTA pochází z jižní Moravy. Dodnes tam žijí jeho rodiče i sourozenci. Víno sice dělat neumí, ale nedávno opravoval rodinný domek, jeho střechu. Fyzickou práci má rád, odreaguje se při ní od té v kanceláři. Nejdřív vystudoval obor mechanizátor zemědělských strojů, k policii chtěl jít ale už tenkrát. Pak absolvoval Masarykovu univerzitu v Brně, to už bylo při službě u policie, u zásahové jednotky. Tak přišel k ÚOOZ.

Znamená to, že organizovaný zločin zesametověl? Kde se projevuje nejčastěji?
„Pro nás je stěžejní násilí, i když jeho formy se mění. Někdy se divím, jak směšné tresty se dávají za obchodování se zbraněmi. Už se stalo, že jsme dopadli lidi, kteří prodávali deset i patnáct kusů zbraní nebo výbušniny. Od soudu odešli s podmínečným nebo jiným směšným trestem.“

Černý trh se zbraněmi tedy funguje? Jak je to s jejich cenami?
„Záleží na tom, jak je ta zbraň vyčištěná, tedy nakolik má nezjistitelný původ, kolika rukama prošla. Pokud ji prodává první překupník, může stát patnáct nebo sedmnáct tisíc, ale třetí a další za ni mohou chtít i třicet tisíc. Loni jsme takových zbraní zadrželi desítky.“

Jak spolupracujete s kolegy v jiných zemích?
„Preferujeme přímou spolupráci, máme oslovené kolegy v konkrétních státech, kteří pracují na konkrétních tématech, často se scházíme a řešíme mnoho záležitostí společně. Vytváříme i společné pracovní týmy.“

Koho ze sféry organizovaného zločinu byste označil jako nejnebezpečnějšího nebo nejbrutálnějšího?
„Nejvíc práce nám dávají ruskojazyčné skupiny a stejnou zkušenost mají naši kolegové z okolních zemí. Hodně mých důstojníků hovoří plynně rusky, ale také anglicky, německy nebo francouzsky.“

Ztrácíte lidi? Zahynou při výkonu služby?
„Před rokem jednoho z našich zastřelili. Nic není horšího než ve dvě hodiny nad ránem jet k němu domů a říci jeho blízkým, že už se nevrátí. Doufám, že to byl poslední mrtvý v našich řadách.“

Kolik času strávíte každý den v práci?
„Dvanáct až čtrnáct hodin.“

Co na to rodina?
„Nejsem ženatý.“