Covid se netýká jen pacientů, v nemocnicích to schytává i personál. V Praze zatím situaci zvládají

Podle dat bylo v celém Česku k úterý pozitivně testovaných zdravotníků zhruba 3300, z nich více než 1000 v Praze. V dalších nejhorších krajích - Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském, je nakažených méně než třetina. Další zdravotníci musí být v karanténě kvůli rizikovému kontaktu nebo zůstávat doma s dítětem v karanténě či izolaci. Podle Duška je Praha zasažená novou variantou omikron dříve než zbytek republiky, proto jsou aktuálně tamní přírůstky nově nakažených nejvyšší.

Nemocnice v Praze

Například Fakultní nemocnice Motol má podle mluvčí Pavlíny Dankové v izolaci 140 zaměstnanců, což při počtu 6500 zaměstnanců podle ní nepředstavuje žádný problém. Podobný počet chybí také ve Fakultní nemocnici Bulovka.

Figaro, uznání i dávná láska! Před 235 lety Pražané »porozuměli« Mozartovi

„Chod nemocnice to v tuto chvíli nijak neohrožuje jednak proto, že zaměstnanci nemocnice spadají do vyhlášené výjimky, která povoluje za přísných hygienických podmínek práci i v době karantény, a také proto, že počty nakažených hospitalizovaných pacientů nadále klesají,“ sdělila ČTK mluvčí nemocnice Eva Libigerová. V pátek jich nemocnice měla 34, v Motole jich bylo 25.

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze má 112 zaměstnanců nemocných a dalších 61 v karanténě, zhruba polovina podle Martiny Voráčkové z tiskového oddělení přibyla za poslední týden. Také tamní nemocnice chce v případě, že by bylo poskytování zdravotních služeb ohroženo, využívat pracovní karanténu. „Bude informována místně příslušná hygienická stanice a bude navrženo pro konkrétní asymptomatické pracovníky stanovit taková karanténní opatření, která umožní výkon práce,“ vysvětlila.

Fakultní Thomayerova nemocnice má podle mluvčího Petra Sulka zhruba 40 nakažených zdravotníků s covidem-19 v izolaci a dalších 20 v karanténě. Pacientů s covidem-19 má nemocnice 42.

Chlapce (12) na přechodu srazil vůz: S úrazem hlavy skončil v nemocnici, policisté shání svědky nehody

„Tento počet ukazuje nový trend, a sice v tom, že počty nemocných zdravotníků a pacientů se začínají vyrovnávat. To je opak toho, co jsme zažívali při předchozích koronavirových vlnách, kdy byla nemocnost u pacientů daleko vyšší než u našich zdravotníků,“ sdělil ČTK. Pro zhoršení situace má nemocnice podle Sulka vypracované krizové plány, vyzkoušené v předchozích vlnách epidemie, které zahrnují změny organizace práce nebo personální výpomoc mezi pracovišti.

Diagnostika

„Zastavil se propad nově diagnostikovaných. Roste to, ale zatím ne nějak dramaticky,“ řekl Dušek. Podobně se vyvíjí i nákazy u zaměstnanců pobytových zařízení sociálních služeb. „Jde o populaci hodně proočkovanou, to je jedním z důvodů,“ dodal. Obává se ale, že dojde ještě ke zhoršení.

Testování profesionálem

Neočkovaní zdravotníci z lůžkových zařízení a pracovníci pobytových sociálních služeb se musí už od listopadu povinně jednou týdně testovat antigenním testem. Nemůže jít ale o samotest, vzorek musí odebrat profesionál. Vláda minulý týden rozhodla, že od pondělí se povinnost týká zaměstnanců všech zdravotnických zařízení včetně ambulantních. Výjimka pro očkované a ty, kteří prodělali covid-19 v posledním půl roce, ale zůstala.