Očkování zastaví pandemii, tvrdí ministr. V Německu se hádají o povinné vakcíny pro všechny

Očkování proti koronaviru v Německu je propadák, kritizují politici


Zatímco Velká Británie a Izrael mají na počátku nového roku naočkován přes milion lidí, v Evropě vakcinace vázne. Navzdory propracovaným plánům, ochranu proti nákaze koronavirem dostal v Německu jen zlomek lidí, píše server deníku Bild.

Důvodem debaklu je nedostatek vakcín, který má na svědomí kancléřka Angela Merkelová. Prosadila, že země v létě přerušila rozběhnuté vyjednávání o vakcínách a nákup se z jednotlivých států přenesl na Evropskou unii, píše Bild.

Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) si jako nejvyšší prioritu stanovil loni na jaře nákup vakcíny. Spolu se svými kolegy z Francie, Itálie a Nizozemska vytvořil spolek, který měl získat pro jednotlivé země dostatek očkovací látky. Už 13. června oznámila společnost AstraZeneca, že uzavřela dohodu s Německem, Francií, Itálií a Nizozemskem na dodávku 400 milionů vakcíny. A jednání s dalšími výrobci byla rozjetá. V tu chvíli ovšem do procesu vstoupila kancléřka Merkelová (CDU) a to byl začátek debaklu, píše Bild.

Spahn spolu se svými třemi kolegy musel napsat šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové dopis, v němž se zavázali, že mandát k jednání o vakcíně postupují EU. Dopis vznikl pod nátlakem Merkelové a měl by být napsán submisivním tónem, píše Bild. Brusel o dopisu mlčí.

Německo se 1. července ujalo předsednictví Rady EU a Merkelová dala jasně najevo, že se Německo zdrží samostatného postupu v nákupu vakcíny. Kancléřka chtěla tímto způsobem zabránit, aby se opakovala situace z jara, kdy se jednotlivé země „rvaly“ mezi sebou v nákupech roušek a ochranných pomůcek.......

Žádné „best in covid“. Málokdo dopadl v Evropě hůř než Česko, ukazují data

Údaj představuje dobré (ne nejlepší, o tom dále) měřítko toho, jak která země zdravotní aspekty pandemie zvládla. Nezajímá ho, zda někdo zemřel „s covidem“ nebo „na covid“, zda lidé umírali kvůli samotné nemoci, přeplněným nemocnicím či čemukoliv jinému. Jednoduše sleduje, o kolik více či méně lidí zemřelo během pandemie v dané zemi.

Z grafu vidíme, že po přepočítání na počet obyvatel má Česko jednu z nejhorších nadúmrtností v Evropě. Horší výsledky mají už jen země na východ od nás: Bulharsko, Srbsko, Rusko, Litva, Albánie a Bělorusko. Velmi podobné výsledky pak má Polsko a Slovensko.

Naopak další dva sousedé, Německo a Rakousko, jsou na tom z hlediska nadúmrtí výrazně lépe. Oproti celoevropskému průměru pak Česko zaznamenalo o 63 procent horší výsledek. Přepočteno na absolutní čísla to znamená přibližně 13 tisíc nadúmrtí navíc oproti průměru.

Pro srovnání, Německo má kumulativní počet nadúmrtí o 70 procent nižší, než je celoevropský průměr. Oproti Česku je pak výsledek Německa 5,5× lepší.

Vzhledem k tomu, jak nás paměť klame, krátce si také připomeňme, jak vlastně covidová epidemie z hlediska úmrtnosti a nadúmrtí vypadala v Česku. Nejhoršími týdny z tohoto hlediska bez ohledu na věk byla „druhá vlna“ epidemie, tedy období na přelomu října a listopadu 2020. Šlo o nejvyšší počet úmrtí nejen za celý rok, ale dokonce nejhorší týdny a měsíce od založení České republiky v roce 1993.

Ve srovnání s průměrem stejného období předchozích let zemřelo za dva týdny přibližně 4,5 tisíce lidí, tedy více než dvakrát nad průměr za dané období. Celková úmrtnost stoupla přesně o 110 procent.

.........