Lesním mechem proti covidu-19: Proč je v lyžařském ráji v Itálii tolik nakažených?

Když v září znovu začala škola, Christian Stadler z Merana v italské hornaté pohraniční provincii Bolzano byl jedním z desítek učitelů, kteří zůstali bez platu a možnosti nastoupit do práce.

 Důvod? Nebyl očkovaný. Podle vládních pravidel se všichni zaměstnanci ve školství musí každé dva dny prokázat buď očkováním, nebo se nechat testovat.

Nyní se Christian testuje, a jak řekl serveru Politico, proti očkování nic nemá, ale je proti „experimentálním vakcínám proti covidu-19, vládnímu řízení pandemie“ a vadí mu, jak názory na pandemii a očkování rozdělují společnost. Dále dodal, že „počty úmrtí neočkovaných lidí se mu zdají podezřelé“.

Jeho názory nejsou v alpském regionu Jižního Tyrolska, které sousedí s Rakouskem, nic neobvyklého. Nedůvěra vládě, která se táhne už dvě století, vedla k nízké proočkovanosti a logicky také k nárůstu případů nákazy koronavirem.

Nechuť k očkování už od Napoleona

Odborníci spojují nízkou proočkovanost oblasti k silným vazbám na přírodu, alternativní medicínu a také s úzkými vazbami se sousedním Rakouskem. Tam, kde se totiž daří politické krajní pravici, je nejméně očkovaných. 

Bolzano je přitom nejbohatší provincií v Itálii, zdravotní péče je tam na vysoké úrovni. Přesto má nejnižší proočkovanost v zemi. Nechuť k očkování sahá až do 19. století, kdy oblast dobyl Napoleon a připojil ji k Bavorsku. To v roce 1807 nařídilo místním povinné očkování proti neštovicím. Proti tomu se však vzbouřili tyrolští partyzáni, kteří se domnívali, že očkovací látka „vlije protestanství do jejich katolických žil“. Po celé zemi tak zapálili na protest ohně.

Historie se zopakovala na začátku listopadu, kdy vláda vyhlásila omezení pro neočkované obyvatelstvo. Místní tak začali na protest zapalovat ohně a svíčky na svých zahradách a balkonech.

Lyžování v Evropě: Ve Francii stačí antigenní test, Švýcaři chtějí PCR i po očkovaných

Nízká proočkovanost dětí

Jižní Tyrolsko má i nejnižší míru proočkovanosti proti spalničkám, v roce 2014 bylo proti nemoci naočkováno jen 68 % místních dětí. V oblasti navíc vládne od roku 1948 Jihotyrolská lidová strana, která zaujímá k vakcínám nejednoznačná stanoviska a vloni odmítala plošný lockdown a odvolávala se na svoji nezávislost.

Kromě toho, že místní se spoléhají na léčivou moc přírody, odborníci se domnívají, že za nízkou proočkovanost mohou krajně pravicoví populisté, kteří tu šíří konspirační teorie o vakcínách. Kvůli tomu pak stoupá počet nakažených covidem-19 a nemocnice se rychle plní.

Covid versus lesní mech

Rodina ekologických farmářů, která žije na úpatí hory pokryté sněhem, se domnívá, že covid nemá šanci proti svěžímu vysokohorskému vzduchu, pořádné horské túře a léčivé síle lesního mechu, bylin a zeleniny.

„Pokud někdo kašle, dáváme mu cibulové obklady, aplikujeme tělový krém z tymiánu a myrty a pijeme hodně čaje. Víme, jak chránit,“ řekla Sabine Durnwalderová (37) portálu The New York Times, neočkovaná obyvatelka farmy, která sousedí s Rakouskem, kde případy nákazy také prudce stouply.

Bolzano mělo vždy v něčem prvenství. Kdysi to bývala nejzdravější, nejaktivnější a nejzdatnější populace v Itálii. Nyní většina obyvatel končí s covidem-19 v nemocnicích a spoléhá na sílu přírodních léků.

Záchranka na poslední chvíli

„Hlavním důvodem, proč končí v nemocnicích, je jejich bezmezná důvěra v přírodu,“  uvedl Patrick Franzoni, lékař, který v provincii řídí očkovací kampaň, a dodává:  „Nechápou, že proti covidu-19 jim to nepomůže.“

S přibližně 70 procenty plně proočkovaných provincií má Bolzano nejvyšší počet případů koronaviru na 100 000 lidí v Itálii a nejvyšší podíl lůžek na jednotkách intenzivní péče obsazených pacienty s koronavirem. „Všichni pacienti na jednotce intenzivní péče byli neočkovaní,“ řekl Franzoni.

Mnoho pacientů se do nemocnice odhodlá přijít až s těžkými příznaky koronaviru. To ale platí o jiných nemocích. V Bolzanu je nejnižší spotřeba „chemických“ léků a většina obyvatel si při nemoci zavolá záchranku ve chvíli, kdy už je většinou pozdě.

Oblast má zároveň nejnižší proočkovanost proti tetanu, chřipce a hepatitidě B.

Covidová „pohoda“ na Sicílii: Městečko hlásí proočkovanost 104 procent

Léčba pupeny z borovice

Paní Durnwalderová tvrdí, že ona a její rodina není vystavena riziku tak, jako ostatní, protože její hlavní spojení s vnějším světem je ve chvíli, kdy pronajímá na své farmě pokoje. V těchto případech prý žena nosí roušku a drží si od hostů odstup.

Letos ovšem musela odejít z nemocnice, kde pracovala jako porodní asistentka, protože vláda nařídila všem zdravotníkům povinné očkování. Své dvě dcery odmítla nechat očkovat a léčila je vždy vitamínem C, jitrocelem a pupeny z borovice.

Obyvatelé Bolzana: Jsme jiní!

Vláda ve snaze zabránit prudkém nárůstu případů zavedla přísnější opatření. Místní si však z nich nic nedělají.

Massima Gallettiho, neočkovaného majitele obchodu s bylinkami, biopotravinami a dalšími přírodními léčivy ve městě Dobbiaco, však nová omezení rozčílila. Vadilo mu, že si nyní nemůže dát kávu ve své oblíbené kavárně.

„Vláda si neuvědomuje, že většinu času žijeme venku, na vzduchu. Jsme jiní, žijeme jiný život. Pokud tu někdo není očkovaný, neměla by pro něj platit žádná omezení,“ myslí si muž. Jeho žena Vroni, ekoložka, s ním souhlasí. „Nekouřím, neberu léky. Proč bych si měla vpravovat do těla něco, co není dobré,“ naráží žena na vakcíny proti koronaviru.

Klobása s chlebem nepomohla

Místní zdravotnický úřad se rozhodl přilákat lidi do očkovacích center tím, že jim nabídl klobásu s chlebem, k tomu jim hrál i diskotékový DJ. Nic z toho nepomohlo.

„To je takové místní rčení - farmář nejí, co nezná. Lidé, kteří žijí na farmách, zůstávají tak často na mrazu, proto jsou odolnější vůči nemocím a nachlazení,“ vysvětlil Angelo Dapunt (65), majitel obchodu s oděvy v Dobbiaco. Jeho manželka i děti očkováni nejsou, on sám tvrdí, že kvůli problémům se štítnou žlázou se očkovat nechce. 

Přehled opatření proti neočkovaným v Evropě: Smyčka kolem odmítačů se utahuje

Restrikce vadí spíše německy mluvícím

Ne všichni ale na sílu přírody spoléhají. Záleží ovšem, jakým jazykem mluví. Jak uvedl portál Politico, německy mluvící obyvatelé, kteří tvoří 70 % místní populace, mají s restrikcemi a očkováním větší problém, než italsky mluvící obyvatelé. Ti jsou také během pandemie “poslušnější". Příkladem je fakt, že na německy mluvících školách bylo 20 % neočkovaných učitelů a na italských školách pouze 3 %.

Podle průzkumů německy mluvící obyvatelstvo má také nižší důvěru v italské zdravotnictví. Věří mu pouze 44 % německy mluvících místních, oproti 70 % italsky mluvících obyvatel.

Clara Mayer Kaibitschová, majitelka restaurace v Bolzanu, potvrzuje, že většina odmítačů očkování mluví německy. „Vadí jim, že jim někdo říká, co mají dělat, další věří ve svou imunitu a v to, že tělo si dokáže vlastní problémy vyřešit samo,“  říká  Kaibitschová.

Spousta obyvatel si tak myslí, že jejich neočkovaní sousedé si zahrávají s ohněm. „Tady jsou přesvědčeni, že žijí v nebi na zemi se super čistým vzduchem a neonemocní,“ říká Adriana Ziliotto (74), a dodává: „Jenže onemocní.“