Nouzový stav: Co znamená a jaké pravomoci díky němu může vláda získat?

Bývalá vláda Andreje Babiše vyhlásila nouzový stav. od 26. listopadu. Nově jmenovaná vláda Petra Fialy (ODS) se ovšem rozhodla nežádat Sněmovnu o jeho prodloužení a nouzový stav tak skončil 25. prosince. 

10. ledna 2022 ovšem nový ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) připustil, že nové vyhlášení nouzového stavu by vláda začala řešit ve chvíli, kdy by například bylo nutné vyhlásit pracovní povinnost.

• Co je nouzový stav v ČR
• Kdo vyhlašuje nouzový stav v ČR
• Nouzový stav v ČR během pandemie
• Nouzové stavy v minulosti 

Co je nouzový stav v ČR

Vláda během nouzového stavu může zasáhnout do následujících práv a svobod:

• nedotknutelnost osoby a obydlí při evakuaci z místa, kde je bezprostředně ohrožena na životě nebo zdraví
• vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob
• svoboda pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru ohroženém či postiženém krizovou situací
• shromažďovací právo v prostoru území ohroženého či postiženého krizovou situací
• právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala krizová opatření, nebo by narušovala či znemožňovala jejich provádění
• právo na stávku, pokud by vedla k narušení či znemožnění záchranných prací
• vláda může nařídit pracovní povinnost či výpomoc
• vláda může nařídit poskytnout věcné prostředky 

Kdo nouzový stav v ČR vyhlašuje

Nouzový stav vyhlašuje svým rozhodnutím vláda. V případě nebezpečí z prodlení jej vyhlašuje premiér, vláda pak musí jeho rozhodnutí do 24 hodin schválit.

Vyhlášení nouzového stavu následně schvaluje i Sněmovna, kterou musí vláda o vyhlášení bezprostředně informovat. Nouzový stav se vyhlašuje na třicet dní, případné prodloužení musí schválit Sněmovna. 

Nouzový stav v ČR během pandemie koronaviru

Během pandemie koronaviru vyhlásila vláda Andreje Babiše nouzový stav již dvakrát.
První nouzový stav | Druhý nouzový stav 

1. Poprvé byl nouzový stav v souvislosti s covid-19 vyhlášen 12. března 2020. Vláda při něm vyhlásila zákaz soukromých i veřejných akcí, zákaz vstupu do sportovních a kulturních zařízení, provoz restaurací a některých obchodů či dočasné uzavření státních hranic. Nouzový stav nakonec platil 66 dní do 17. května
    
2. Podruhé byl nouzový stav vyhlášen od 5. října 2020. Opětovné vyhlášení nouzového stavu doprovázela od podzimu znovu řada opatření jako uzavírání škol, zákaz hromadných akcí, omezení pohybu a kontaktu s lidmi, uzavření většiny prodejen a služeb.
   
   Sněmovna nejprve souhlasila s prodloužením do 20. listopadu, poté do 12. prosince, do 23. prosince, do 22. ledna a do 14. února. Nouzový stav tak měl platit 132 dní. Vláda sice požádala o další prodloužení do 16. března, Sněmovna je ale odmítla.
   
   Bezprostředně na něj od 15. února 2021 navázal nouzový stav vyhlášený na žádost hejtmanů. Podobná situace se opakovala ještě jednou. Nouzový stav tak definitivně skončil až 11. dubna.
3. Potřetí vyhlásila nouzový stav končící vláda Andreje Babiše (ANO) 25. listopadu 2021. Nová vláda Petra Fialy (ODS) se ovšem rozhodla nepožádat o jeho prodloužení a nouzový stav tak skončil 25. prosince 2021.

Dopady na trestané

Nouzový stav ovlivnil i posuzování trestné činnosti. Například drobné krádeže, které jsou provedeny během nouzového stavu, se trestají přísněji. V Brně tak recidivista například dostal nepodmíněný trest dva roky a dva měsíce za krádež salámu a krabicového vína. Jiný pachatel pak rok a půl vězení kvůli krádeži pěti housek.

Předchozí příklady nouzových stavů

Před příchodem pandemie koronaviru byl nouzový stav v ČR vyhlášen celkem čtyřikrát:
Povodně 2002 | Povodně 2006 | Orkán Kyrill 2007 | Povodně 2013 

1. Od 12. do 31. srpna 2002 - Premiér Vladimír Špidla vyhlásil nouzový stav pro území hlavního města Prahy, Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský kraj z důvodu ničivých povodní. Nouzový stav spočíval v omezení nedotknutelnosti osob, majetku a obydlí a omezení svobody pohybu a pobytu osob v rámci evakuačních a záchranných prací.
    
2. Od 2. do 12. dubna 2006 - Vláda Jiřího Paroubka vyhlásila nouzový stav v souvislosti s povodněmi pro Prahu, Jihočeský, Středočeský, Ústecký, Pardubický, Jihomoravský, Olomoucký a Zlínský kraj. V rámci evakuačních a záchranných opatření omezila nedotknutelnost osob, majetku a obydlí a svobodu pohybu a pobytu osob. 
   
3. Od 25. ledna do 5. února 2007 - Vláda Mirka Topolánka vyhlásila nouzový stav kvůli orkánu Kyrill. V jeho rámci zakázala vstup do lesů v Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském a Libereckém kraji a Kraji Vysočina. Nouzový stav zároveň platil i pro okresy Benešov, Kolín, Kutná Hora, Příbram, Jičín, Náchod, Trutnov a Bruntál. 
   
4. Od 2. do 29. června 2013 - Vláda Petra Nečase vyhlásila nouzový stav kvůli povodním v Praze, Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Ústeckém, Libereckém a Královéhradeckém kraji. Hlavním důvodem bylo omezení nedotknutelnosti osob a obydlí, vlastnických a užívacích práv a svobody pobytu a pohybu v zasažených krajů.