Vakcíny AstraZeneca k sobě přitáhly spoustu pozornosti světové veřejnosti. Spolupráce britsko-švédské farmaceutické společnosti s Oxfordskou univerzitou přinesla bezpečnou a účinnou vakcínu proti covidu-19 za pouhých devět měsíců. Na jednu stranu úspěch, na druhou se však nyní otevřel prostor pro pochybnosti. A to kvůli reakcím některých jedinců na očkování. Z hlediska společenské poptávky po ukončení celosvětové pandemie koronaviru, a s ní spojených ztrát na životech a omezení zasahujících do veřejného dění, jde v případě očkování o krok klíčový. CNN ve svém článku však upozorňuje na to, že AstraZeneca má za sebou několik chyb, které se nakupily a vyvolaly četné spekulace i konkrétní kroky států, jenž pozastavily očkování touto vakcínou. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) však upozorňuje, že jde o vakcínu bezpečnou, schválenou Evropskou lékovou agenturou. Co AstraZenece vyčítají vědci?
AstraZeneca: Z hrdiny zloduchem. Nakupili chybu za chybou, míní vědec. Co se nepovedlo?
1.Obavy států
Řada evropských zemí v uplynulých dvou týdnech pozastavila podávání vakcíny od AstraZeneky. Mnohé z těchto států ale obnovily očkování poté, co Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) uvedla, že vakcína je bezpečná.
Přínos tohoto preparátu podle EMA stále převyšuje možná rizika. Agentura ovšem dodala, že zatím není možné zcela vyloučit souvislost mezi vakcínou a několika výjimečnými případy obtíží, především krevních sraženin, a že zkoumání těchto případů bude pokračovat.
Při bližším pohledu na dění kolem AstraZenecy v posledních týdnech vychází najevo řada chybných kroků během výrobního a kontrolního procesu - a přirozenost velí položit si otázku, do jaké míry je kritika firmy, jejíž image mohou pochybnosti nadobro zničit a která po celou dobu jednala ve všeobecném zájmu, vlastně oprávněná? Takovou otázku se snažil zodpovědět i web stanice CNN.
2.Slibný začátek
„Udělali jednu chybu za druhou,“ míní Jeffrey Lazarus, vedoucí výzkumné skupiny zdravotnických systémů v barcelonském Institutu pro globální zdraví. Zdůrazňuje přitom důležitou skutečnost.
AstraZeneca se na veřejné scéně objevila jako firma s nízkými zkušenostmi s očkováním. Mezinárodní farmaceutická společnost v posledních letech generovala velkou část svých příjmů produkcí populárních léků bojujících s rakovinou. Jedním z takových je přípravek Tagrisso, který se používá k léčbě rakoviny plic. Když však planetu zasáhla vážná pandemie, společnost usoudila, že má prostředky na to situaci změnit. Nebo se o to alespoň pokusit.
„Chtěli bojovat s metlou jménem covid-19“
„Nemyslím si, že by někdy chtěli být očkovací společností,“ potvrzuje Andrew Berens, farmaceutický analytik SVB Leerink, investiční banky se zaměřením na zdravotní péči. „Myslím, že důvodem, proč se do toho pustili – a myslím, že to bylo docela zřejmé – je fakt, že chtěli pomoci lidstvu bojovat s metlou jménem covid-19,“ dodává.
Vědec Lazarus přitom upozorňuje: „Přišli do oblasti, kde absolutně nebyli známí, a vedli si opravdu dobře.“
AstraZeneca obdržela povolení k nouzovému použití od vedení Spojeného království koncem prosince a Evropská unie vydala stejné rozhodnutí o měsíc později.
Protože její vakcína byla levnější a mohla být skladována při vyšších teplotách, než vakcíny vyvinuté společnostmi Pfizer/BioNTech nebo Moderna, byla očekávána s nadějí - zejména pro méně bohaté země, ve kterých zpravidla mívají se sofistikovanými skladovacími prostory potíže.
Ampule v indické plnírně na oxfordskou vakcínu. | Reuters
Společnost se navíc zavázala, že bude během pandemie dodávat své vakcíny bez zisku, a navázala spolupráci s Indickým sérovým institutem, který souhlasil s produkcí více než miliardy dávek pro státy s nízkými a středními příjmy. A dosud skutečně poskytli více než 30 milionů dávek do více než 58 zemí prostřednictvím iniciativy COVAX, která zajišťuje dodávky pro chudší země. Jenže brzy následovaly problémy.
3.Proč tak zostra?
Dokonce ještě předtím, než AstraZeneca získala klíčové schválení pro nouzové použití, čelila firma otázkám ohledně údajů pocházejících z rozsáhlých studií představených veřejnosti v listopadu.
Dnes už víme, že dobrovolníci určení k testování látky dostávali různé (v některých případech i poloviční) dávky séra. Tato chyba vyvolala zmatek v otázce skutečné účinnosti vakcíny.
Firma zmatky zamlčela
A co hůř, samotná AstraZeneca ve svém původním vyjádření chaos v dávkování během testů vůbec nezmínila, což vyvolalo obavy z nedostatečné transparentnosti firmy.
„Ztratili jsme důvěru ve společnost AstraZeneca a nadále ji nepovažujeme za partnera, na kterého se dá spolehnout,“ znělo tento týden z úst Philippa Lambertse, belgického europoslance.
Proč tak ostrá slova? Zmatek v dávkování během testovací fáze totiž nebyl jediným prohřeškem AstraZeneky.
4.Skandál? Nikoli
V lednu dospěla německá očkovací komise k názoru, že vakcína AstraZeneca by raději neměla být poskytována lidem starším než 65 let. Učinila tak s odvoláním na nedostatečné údaje o věkové skupině. K podobnému kroku přistoupila Francie. Obě země změnily kurz až na počátku tohoto měsíce.
Jeffrey Lazarus si myslí, že takovým problémům se dalo snadno vyhnout. Podle něj totiž byly spjaty se způsobem, jakým byl nastaven testovací proces.
Pascal Soriot, šéf farmaceutické firmy AstraZeneca. | Reuters
Ředitel se prořekl?
AstraZeneca zpočátku uváděla, že její klinické údaje svědčí o účinnosti vakcíny u věkové skupiny nad 65 let. Nicméně generální ředitel britsko-švédské skupiny Pascal Soriot v jednom z lednových rozhovorů uvedl, že oxfordští vědci, kteří sérum testují, nechtějí do zkušebního procesu zapojovat starší osoby, dokud „neshromáždí dostatek údajů o bezpečnosti“ pro osoby ve věku 18 až 55 let.
Jistě, nejde o žádné skandální vyjádření – vědci napříč akademickou sférou se shodují, že podobná opatření doprovázejí testování každé látky určené pro větší skupiny osob. Na něco takového by dokonce bylo možné v krátké době zapomenout. Jenže?
5.V Evropě to skřípe
Co evropským představitelům skutečně „zvedlo mandle“, bylo opakované odkládání termínů dodávek do Evropy nebo dokonce jejich krácení ze strany oxfordského výrobce.
AstraZeneca měla EU v prvním čtvrtletí dodat přes 90 milionů dávek vakcíny, zatím však stihla dodat necelou třetinu. Výrazná omezení avizovala i na druhé tříměsíční období.
Pokračující nedostatek vakcín v zemích sedmadvacítky, které nyní čelí třetí vlně covidových infekcí, spustil politickou krizi v bloku.
Napjaté vztahy s Británií
Vedoucí představitelé EU proto v pátek slíbili rázný přístup v omezení exportu covidových vakcín firmě AstraZeneca, dokud nezačne plnit své závazky vůči unii. Eurokomisař Thierry Breton prohlásil, že do té doby nebude společnost vyvážet vakcíny vyráběné v podnicích v unii. Členské země bloku by se podle něj mohly v několika příštích dnech či týdnech dočkat 17 milionů dávek ze zásilky objevené tento týden v Itálii.
Evropský blok podle některých lídrů členských zemí zároveň vidí šanci na brzký kompromis s Británií, která omezování exportu kritizuje nejhlasitěji. Jak zní tedy alespoň prozatímní výsledek?
„Jasně se jeví, že AstraZeneca naslibovala nepoměrně štědrou distribuci ve srovnání s efektivní výrobní kapacitou,“ má jasno Simona Guagliardová z think tanku pro evropské záležitosti European Policy Center.
6.Za všechno může AZ?
Jak ale upozorňuje Lazarus, ne ze všech potíží souvisejících s vakcínou AstraZeneca by bylo spravedlivé vinit jejího výrobce.
Společnost například nemůže za obavy z vedlejších účinků, jako jsou krevní sraženiny, které na začátku tohoto měsíce způsobily, že ve více než desítce evropských zemí bylo očkování oxfordským sérem pozastaveno.
Vrchní sestra Ivana Škoríková ukazuje krabičku s vakcínou proti koronaviru v novém velkokapacitním očkovacím centru v Plzni (11. 3. 2021) | ČTK / Chaloupka Miroslav
Ukáznění konkurenti
Evropští regulátoři navíc minulý týden provedli urgentní kontrolu a dospěli k závěru, že použití vakcíny je bezpečné.
Ovšem další obavy – například údajné zkreslování údajů v jejích nedávných studiích ve Spojených státech – nepochybně poškodily pověst společnosti, zejména ve srovnání s jinými výrobci, kteří vyráběli možná stejně bezpečné a účinné vakcíny, ale generovali méně negativních titulků v médiích.
Čísla odpovědi nenabídnou
Jasný názor tak nakonec nezískáme ani při pohledu na ty nejfaktičtější údaje – čísla. Jak upozornil Berens z peněžního ústavu SVB Leerink, akcie AstraZeneky za rok 2021 prozatím klesly o více než 2 procenta. Když se ale podíváme na čísla společnosti Pfizer, zjistíme, že farmaceutický konkurent od začátku roku ztratil půdu pod nohama úplně stejně.
Logická otázka by proto mohla znít: Kdyby se AstraZeneca mohla vrátit v čase, rozhodla by se znovu zapojit do výroby vakcín tak náročných na zdroje? To už se ale jen těžko dozvíme.
Video Očkování AstraZenecou se obnoví, je přesvědčený vakcinolog. Kdo by měl ale s očkováním počkat?Video se připravuje ...- Související
K těm co opěvují „odborně zdatný“ evropský parlament
a bruselskou byrokracii. Nezvládají krizové situace a někdy snad
se nenamáhají ani myslet. Snad se vyžívat v udáních se všemi podklady,
opsat to do auditu, dělat se důležitými zachránci světa a divadélko.
Ten se nechali napálit Astra Zeneca, ale napřed jim poslali miliardy.
To je v Bruselu tedy úroveň. Peksa, Tošenovský aj jsou mezi svými.