20°C
Děti se 1. března do škol asi nevrátí, míní Babiš. Vláda zřejmě mimořádně zasedne
Je možné, že děti se 1. března do škol nevrátí. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nikde není psáno, že musí být splněn přímo tento termín, důležité především je, aby v Česku panovala odpovídající epidemiologická situace. A ta aktuálně návratu příliš nenahrává. Babiš to řekl pro Českou televizi a Seznam Zprávy v souvislosti s požadavkem na zrušení tendru pro nákup testů do škol. Právě pravidelné testování mělo návrat umožnit.
„Nikde není napsáno, že skutečně třetího března se děti vrací do škol. To prostě bude záviset na epidemické situaci,“ uvedl Babiš k poznámce, že zrušením tendru je možné, že do 1.3 nebude zajištěna dodávka testů pro školáky.
„Pokud budeme mít 20 tisíc nakažených na konci února a kapacity nemocnic budou plné, tak pro návrat všech dětí do škol osobně nejsem. Máme vracet maturanty a poslední ročníky, tak jejich návrat můžeme například řešit tak, že by se testovali PCR testy, jejichž kapacita je dostatečná. Ale o tom musíme jednat,“ vysvětloval premiér, že k určitým řešením se ještě pořád může přistoupit.
V posledních dnech laboratoře v Česku denně potvrzují 11 000 až 12 000 pozitivních testů. Babiš v ČT k epidemické situaci poznamenal, že je extrémně nepříznivá.
Premiér dnes také řekl, že otázku návratu dětí do škol bude muset vláda rozhodnout příští týden, slyšet bude chtít stanovisko ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO). Nevyloučil, že se kabinet sejde kromě pondělí i mimořádně v jiný den. Tématem by podle něj byla i otázka testování školáků. „Každý má na to jiný názor, jsou lidé, kteří říkají, že citlivost testů v Rakousku je nízká,“ poznamenal. Rakousko jako první neinvazivní antigenní testování školáků zavedlo. „V úterý budeme mít schůzku s opozicí, která chce rozvolňovat, já ale takový pocit nemám,“ řekl.
Podle Babiše je nejdůležitější stav v nemocnicích a jednotkách intenzivní péče. „Nemůžeme se dostat do situace, že budou někde před nemocnicemi stát sanitky a nebudou schopné jim poskytnout péči, jako jsme to viděli ve Velké Británii nebo Itálii,“ podotkl. Zdůraznil, že britská mutace koronaviru je „skutečně agresivní a šíří se neuvěřitelnou rychlostí“. Varoval, že v nemocnicích i na jednotkách intenzivní péče končí již i mladí lidé. „Už to není jenom o starších, týká se to všech,“ zdůraznil
Rodiče už někdy kvůli návratu vyhrožují
Že návrat školáků na začátku března nemusí vyjít, sdělil v minulých dnech i ministr školství Robert Plaga (ANO). Uvedl to zejména v kontextu plánu na otevření obchodů – podle něj může být otevřené jedno, nebo druhé. Konec omezení pro obchody nakonec vláda v pátek neschválila.
V názorech na návrat žáků do škol je nicméně společnost rozdělená. Ředitelé škol čelí od rodičů nátlaku, aby netrvali na protiepidemických opatřeních, nebo naopak aby pokračovali v distanční výuce i po zavedení testování na covid-19. I když se většina lidí domnívá, že dlouhodobá výuka na dálku je už neudržitelná a po otevření škol se musí dodržovat přísná opatření, odlišné názory jsou čím dál extrémnější. Ve čtvrtek to uvedl předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.
„Je tu celé spektrum názorů, ale nejvíc jsou slyšet extrémní polohy,“ uvedl. Podle něj například většina ředitelů škol chce, aby se děti vrátily do lavic, a chápe, že jsou k tomu potřeba přijmout opatření jako testování na covid-19, očkování a nošení roušek. Na okrajích názorového spektra je pak podle něj menší podíl ředitelů škol. Jedni však prosazují názor, že děti mají právo na vzdělávání a požadovat po nich dodržování opatření je týrání. Druzí mají velký strach a vyzývají k tomu, aby se nic neotvíralo ani s testy na covid-19, které považují za nespolehlivé, řekl Černý.
Podobné rozložení jako mezi řediteli je podle něj zřejmě i mezi rodiči. „Nejvíc jsou slyšet extrémní polohy lidí, není to většina,“ uvedl. Ředitelé se podle něj snaží rodičům vysvětlovat, že vedení školy o opatřeních nerozhoduje, někdy je pro ně ale náročné názorům frustrovaných rodičů čelit. „Jsou tam vulgární výhrůžky, hrozby právníkem. Vyskytují se tam expresivní výrazy, jako že týráme děti, používáme je jako rukojmí,“ řekl. S podobnými názory se podle něj setkal ředitel asi každé alespoň středně velké školy.
