Zemřeli s covidem, nebo na něj? Většina pacientů by bez nákazy dál žila, tvrdí německá studie

Podle Institutu Roberta Kocha (RKI) si koronavirus v Německu k 4. únoru 2021 vyžádal celkem 59,7 tisíc životů. Otázkou však zůstává, jestli pacienti zemřeli „na covid“, nebo „s covidem“. O definici toho, co koronavirová smrt vlastně je, se už dlouho vede veřejná debata. I v Česku.

Do svých statistik počítá RKI úmrtí, u nichž existují důkazy o nákaze covidem potvrzené laboratoří a kteří zemřeli v souvislosti s touto infekcí. To podle RKI může znamenat dvě věci. „Zemřel na covid“ zahrnuje úmrtí přímo na infekci koronavirem. Naproti tomu „zemřel s covidem“ zase označuje lidi s předchozími nemocemi, kteří byli infikováni koronavirem a u nichž nelze jednoznačně prokázat příčinu smrti.

Riziko úmrtí na covid je podle RKI vyšší u lidí, kteří mají nějaké další závažné onemocnění. „Proto je v praxi často obtížné rozhodnout, do jaké míry infekce SARS-CoV-2 přímo přispěla k úmrtí,“ odpověděla mluvčí RKI na dotaz BR.de. Bez pitvy je totiž velmi těžké říci, kolik lidí skutečně zemřelo v důsledku koronaviru. Studie zveřejněná Fakultní nemocnicí v Řezně nyní vnáší do celé záležitosti trochu světla.

Odpověď přinesly pitvy

I když studie patologů z Řezna pracuje jen s opravdu malým počtem případů, ukazuje velmi jasný trend. Tým lékařky Katji Evertové zkoumal, na co přesně někteří lidé z první vlny epidemie zemřeli. Během zkoumaného období tam v souvislosti s koronavirem umřelo celkem 17 lidí, jak uvedl server BR.de. Rodiny daly souhlas s komplexní pitvou osmi z nich. Jednalo se o čtyři ženy a čtyři muže ve věku od 44 do 73 let.

„Pitvali jsme osm pacientů. Sedm z nich zemřelo určitě na koronavirus a pouze jedna pacientka zemřela s koronavirem,“ uvedla vedoucí studie Evertová, podle které bylo u zkoumaných koronavirových pacientů nakonec nejběžnější příčinou smrti selhání více orgánů. „To znamená, že orgány již nedokázaly plnit svou funkci,“ vysvětlila pro BR.de.

Osmá pacientka dle patoložky zemřela na cirhózu jater. Průlomovým zjištěním bylo, že ostatní zemřelí neměli prakticky žádné vážné nemoci. Maximálně jim byl diagnostikován vysoký krevní tlak nebo cukrovka. „Netrpěli ničím, co by se dalo označit za vážné, již existující onemocnění,“ uvedla Evertová a dodala: „Z toho lze usuzovat, že na koronavirus může zemřít mladý a pravděpodobně i zdravý člověk.“

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Kromě výrazných změn v plicní tkáni byl výzkumný tým schopen identifikovat plísňovou infekci jako spouštěč selhání orgánů u poloviny zemřelých, čemuž koronavirus výrazně dopomohl. Vzhledem k tomu, že je covid relativně nové onemocnění, závisí pokrok výzkumníků na tom, aby pozůstalí souhlasili s pitvami jejich zesnulých blízkých. „Pitváme a neustále se z toho učíme,“ uvedla Evertová s tím, že ochota příbuzných poskytnout tělo zemřelého od první vlny pandemie klesá.

Ač se závěry studie zdají průlomové, vzhledem k malému počtu případů a specifičnosti skupiny nelze její výsledky zobecňovat. Jestli osoba zemřela „s“, anebo „na“ covid, lze s jistotou určit jedině až pitvou. Pokud jde o tuto konkrétní studii, je si však Evertová jistá. „Kdyby tito pacienti neměli covid, existuje velmi vysoká pravděpodobnost, že by jich sedm z osmi stále žilo,“ uzavřela pro BR.de.