„Nesla jsem mu vitamíny, ale byl mrtvý!“ Ivanina manžela zabil covid, nikdo jí nedal vědět
Manžel (†67) Ivany Kastlové (65) na JIP bojoval s koronavirem, ona doma v karanténě s černými myšlenkami. Telefonoval jí, že už je líp, a prosil o minerálku. Když za ním přišla, zjistila, že je několik hodin mrtvý. Nikdo jí nedal vědět.
Muž se v nemocnici pral o život, ona byla doma sama, nemohla se potkat ani s nejbližšími. Sice se připravovala na nejhorší, stále však věřila v zázrak. Pak se vážný stav Ivanina manžela začal v jedné z pražských nemocnic zlepšovat, a tak ho z JIP přeložili na standardní oddělení.
Ona měla po karanténě, koronvirem se nenakazila a mohla splnit jeho přání. „Volal mi, abych mu přinesla minerálky a vitamíny. Začala jsem věřit, že se uzdraví,“ říká Ivana. Druhý den po poledni se vydala s nákupem do špitálu. Netušila, jaká hrůza ji tam čeká.
Zazvonila a vyšla sestřička. „Řekla jsem, za kým jdu, že manželovi nesu nějaké věci, jestli mu to může někdo předat. Věděla jsem, že za ním nesmím. Zabouchla dveře a zmizela,“ vypráví Ivana. Pak se delší dobu nic nedělo. Už chtěla znovu zazvonit, když se ve dveřích opět objevila sestřička. Podle ní se slovy, že už to nebude potřebovat.
Záchvat
„Napadlo mě, že má možná manžel dietu, tak jsem jí chtěla dát alespoň ty minerálky,“ pokračuje Ivana. Vtom vyšel lékař. „Řekl: Je po smrti,“ vypráví vdova a stěží zadržuje slzy. Po této informaci se s ní prý všechno začalo točit a probrala se až na zemi. „Ležela jsem na zádech na studené podlaze. Dusila jsem se, dostala jsem astmatický záchvat. Jen jsem slyšela, jak stojí nade mnou a ptají se: Co s ní je, co se stalo? Pak se mi podařilo z kapsy vytáhnout foukadlo na astma,“ vypráví Ivana. Psychicky je na dně. Je u příbuzných, domů se zatím nemá sílu se vrátit. Trápí ji noční můry. Zvažuje žalobu pro nemajetkovou újmu, proto nemocnici nechce zatím jmenovat.
Šokovaný syn
Studenou sprchu dostal i syn, který paní Ivanu do nemocnice přivezl. Čekal venku, když ho zavolali, že má maminka problém, přispěchal. Personál se ho prý zeptal, jestli si chce vzít pytel s věcmi. Zíral na ně. Vůbec nevěděl, o čem mluví. Ani on neměl o smrti otce tušení.
Co se ještě podle Ivany (ne)dělo?
*„Řekli, že nám úmrtí manžela sdělili. Lhali. Ani já, ani syn nemáme žádnou zprávu, ani v mobilu evidovaný hovor z nemocnice.“
*„Pak nám řekli, že nás neinformovali, protože neměli kontakt. Lhali. Ještě na JIP si sestřička u mě ověřovala, zda má správně napsané moje číslo mobilu.“
*„Řekli, že pitva neprokázala embolii a že nevědí, na co zemřel. Lhali. V papírech o prohlídce zemřelého, které jsme dostali, je, že pitva nebyla požadována.“
Svata pravda. Lepe bych to nenapsal. Jeden dr. pri vysetreni se mnou jednal jak s kusem hadru. Povysene, sproste. Kdyz jsem si stezoval u reditele spitalu, bylo mi jim receno, ze je to spickovy lekar. Bodejt by rekl, ze ho potresta, kdyz je nouze o doktory.