„Věřím, že na Štědrý den nikdo nezemře,“ říká lékařka z vinohradské nemocnice. Vánoce tráví s pacienty

„Štědrý den bolí asi ze všeho nejvíc. Všechny ostatní svátky se, myslím, dají mnohem lépe oželet, ale Štědrý den doma se nedá nahradit. Štědrý den se nedá udělat ani 23., ani 25. prosince, protože to prostě nikdy není ono,“ je přesvědčena devětačtyřicetiletá lékařka Krásová.

Ve vinohradské nemocnici pečují o předčasně narozená miminka. Nové oddělení pojme až šest dětí

„Je mi líto, že nemůžu svůj volný čas trávit s rodinou a známými, ale beru to tak, že tady prostě někdo musí sloužit, musí být s pacienty. Jsou tady matky dětí a tak, takže protože jsem mladá a bezdětná, odnesu to já,“ lituje trochu osmadvacetiletá zdravotní sestra Rujáková, kterou vedle štědrovečerní služby o týden později čeká i ta silvestrovská.

Celodenní šichta

Obě směny jí začnou v 19:00 a budou trvat 12 hodin. Polovinu času z každé z nich sestra stráví v červené, covidové zóně, kam se chodí jen ve speciální jednorázové kombinéze, s respirátorem třídy FFP2 překrytým ještě rouškou, dvěma páry ochranných rukavic, štítem přes obličej a dalšími ochrannými pomůckami.

Pro doktorku Krásovou štědrodenní služba u pacientů, kteří jsou často kvůli vážným dýchacím problémům na ventilátoru a nezřídka se jim nahrazuje i funkce dalších orgánů, začala už v 8:00 a bude trvat 24 hodin. Když vše půjde dobře a stav žádného z těžce nemocných pacientů se nezhorší, tak v noci stihne alespoň pár hodin spánku. Pokud se ale některý z pacientů „zboří“, jak se na oddělení říká, nebo během noci dovezou další nemocné, je možné, že oka nezamhouří.

Doktorka Hana Krásová z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. | ČTK - Martin Weiser

»Den jako každý jiný«

„I když si uvědomím, že to je Štědrý den, tak je to pracovní den jako každý jiný. Musíme udělat úplně stejnou práci, úplně stejně se postarat o pacienty. Na tom se vůbec nic nemění,“ zdůrazňuje zkušená anestezioložka, kterou na covidu-19 frustruje především to, jak je nepředvídatelný. I stav pacientů, kterým se daří dobře, se nezřídka rázem prudce zhorší.

Proti nemoci ani po tři čtvrtě roce nemůže nasadit žádný účinný lék. Jí ani dalším kolegům tak nezbývá, než léčit symptomy a přidružené komplikace covidu-19. Pacientům tím dává čas, aby si jejich tělo s nákazou poradilo. Ne vždy to ale stačí. „Občas to má takový průběh, že to pro nás začne být naprosto neřešitelné,“ řekla anestezioložka. 

Zázračný chlapec (15) z Jižního Města: Přežil pád z 19. patra, už začíná jíst a jeho stav se zlepšuje

Doufá, že alespoň na Štědrý den se všem povede v rámci možností dobře. Pokud tomu tak bude, najde si během služby nejspíš i trochu času, aby si se sestřičkami, které zrovna nejsou v infekční zóně, pár minut poseděla. „Je to lepší než nic, ale stejně okolo sebe nemáte lidi, které tam chcete na Štědrý den mít,“ říká žena, která bude letos Ježíška dohánět o den později. „Každopádně doufám, že příští rok budu sloužit zase třeba 25. nebo 26. prosince, ale ne na Štědrý den,“ dodává.