Obří ohnisko jen pár kilometrů od hranic. Můžou za šíření covidu v Německu Češi?

V Krušných horách, na půli cesty mezi Saskou Kamenicí (Chemnitz) a Cvikovem (Zwickau), leží jedno z nejzasaženějších míst v celém Německu: Stollberg. Malé městečko bylo mimo Sasko docela neznámé. Jenže sedmidenní výskyt tam nedávno dosáhl svého maxima, jak v pondělí oznámilo Spolkové ministerstvo sociálních věcí: 1204 případů na 100 tisíc obyvatel. Například v Praze je nyní 763 aktivních případů na 100 tisíc obyvatel.

Stollberg je sice extrémní případ, ale v žádném případě není ojedinělý. Celé Sasko je nyní vysoce rizikovou oblastí. Sedmidenní výskyt je v současné době na 415 případech na 100 tisíc obyvatel, ve třech krajích pak nad hranicí 600 případů. Nabízí se otázka, proč tomu tak je? Podle serveru Spiegel.de k tomu přispělo několik faktorů.

České nákupy

Vysvětlení, které se na první pohled jeví jako zřejmé, je poloha Saska. Spolkový stát sousedí ze všech stran s regiony, kde virus zuří už týdny, nebo dokonce měsíce. Například Bavorsko je jedním z hotspotů od začátku pandemie a jih Durynska také trápil extrémně vysoký počet infekcí. Situace v sousedních státech EU je ještě znepokojivější. Do Polska doporučují Němcům vůbec necestovat a u nás v České republice máme nyní kolem 73 tisíc aktivních případů covidu-19.

Deník Bild považuje za jednu z příčin zasaženosti Saska právě benevolentní přístup tamní vlády. Připomíná, že ještě začátkem října, kdy v Česku přibývalo nakažených rychlým tempem, saský premiér Michael Kretschmer sázel i přes varování odborníků na osobní zodpovědnost jednotlivců.

Do Německa ani krok: Policie rozdává pokuty Čechům, kteří si přes Sasko zkracují cestu

Tehdy ještě podle Bildu přijížděly z Prahy do Drážďan autobusy plné lidí mířících za nákupy a obyvatelé Saska si zase do Česka jezdili pro levnější benzin a cigarety. Tzv. malý přeshraniční styk (který má výjimku z karantén a povinných testů) vláda v Drážďanech zakázala teprve v polovině listopadu, aniž ale kontrolovala, zda lidé nařízení dodržují. Tvrdila, že to je v kompetenci spolkové policie. Kontrol přibylo teprve v posledních dnech.

Podle Spiegel.de to však samo o sobě nevysvětluje současnou situaci v Sasku; například v Bavorsku jsou totiž zvláště postiženy příhraniční oblasti s Rakouskem a Českou republikou, silně zasažen je však i sever Saska, oblast mnohem dál od státních hranic. Naopak třeba zemský okres Uckermark, který leží přímo na hranicích s Polskem, má mnohem nižší počet infekcí, takže jen geografická poloha nemůže sama o sobě vysvětlit nárůst infekcí.

Odmítači neonacisté

Sasko je považováno za baštu pravicového extremismu, scéna je zde hluboce zakořeněná a podle Spolkového úřadu pro ochranu ústavy je v této spolkové zemi v poslední době nejvíce neonacistů od roku 1993, připomněl Spiegel. V posledních dnech diskutovala německá média o možné souvislosti mezi touto skutečností a počtem infekcí.

Sociolog Matthias Quent, ředitel Institutu pro demokracii a občanskou společnost (IZD) v Jeně, byl jedním z prvních, kdo poukázal na tuto možnou korelaci. Podle něj je zřejmé, jak uvedl na Twitteru, že „populismus a extremismus ohrožují soudržnost a boj proti pandemii“.

Výsledky regresních analýz ukazují silný vztah mezi výskytem koronaviru a výsledkem strany AfD ve federálních volbách z roku 2017 na úrovni okresů. To platí pro východní a až na několik výjimek také pro západní Německo.

Čísla ve skutečnosti ukazují tuto korelaci nejen v Sasku. Například bavorský okres Regen není jen hotspotem výskytu koronaviru, ale také pevností AfD. Strana tam v roce 2017 získala více než 20 procent druhých hlasů, mnohem více než v jiných částech země (ve volbách do Spolkového sněmu se odevzdávají dva hlasy: jeden pro kandidáta v místním volebním obvodu, druhým se volič rozhodne pro určitou stranu na celoněmecké úrovni).

Podle Quenta se spojení mezi mimořádným nárůstem případů koronaviru a volebními úspěchy AfD nenachází jen v ojedinělých případech. „To platí hlavně o Sasku,“ říká sociolog. „Byli jsme překvapeni, jak moc se naše teze potvrdila. Neočekávali jsme tak jasný výsledek.“

Velkorysá podpora nestačí: Němci protestují proti lockdownu, lídr se na demonstraci nakazil

Samotná korelace případů koronaviru s úspěchem AfD, na kterou poukázal Quent, ale nevysvětluje, proč tomu tak je: „Naše výpočty nejsou schopny vysvětlit příčinu spojení,“ píše.

Debata o vlivu AfD na pandemii již dlouho probíhá a existují přinejmenším náznaky, že pravicová strana je částečně zodpovědná za vážnou krizi v Sasku. Politici AfD totiž už měsíce bojují proti ochranným opatřením a snaží se systematicky bagatelizovat nebezpečnost pandemie pro populaci.

„AfD je parlamentní složkou jádra hnutí Querdenken, které po Německu pořádá demonstrace proti protiepidemickým opatřením,“ říká v rozhovoru pro Spiegel.de nejvyšší kandidát durynské CDU Mario Voigt. „Neustálé popírání viru ze strany AfD vedlo občany k neopatrnosti. Troufám si tvrdit, že tato strana má svým chováním lidské životy nepřímo na svědomí.“

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Zklamala politika?

Vinit pouze AfD by však bylo příliš jednoduché: Opoziční strana totiž nemá žádnou vládní odpovědnost ani v Berlíně, ani v Drážďanech. Hlavní kritika se tedy opět snáší na saskou koalici v čele s Kretschmerem, který je viněn, že politici CDU příliš pomalu reagovali na rychle rostoucí počty případů.

Podle údajů Institutu Roberta Kocha se v Sasku doposud nakazilo asi 98 900 lidí, z toho za posledních sedm dní přibylo skoro 16 900 případů. V této spolkové zemi s přibližně čtyřmi miliony obyvatel doposud zemřelo 2013 pacientů s koronavirem. V Sasku už několik dnů platí přísná karanténa, zavřely se například školy i školky nebo obchody, jež nenabízejí zboží každodenní potřeby. Omezen je i volný pohyb lidí.