
Na pokraji existenční krize: Museum Kampa nezahálí a chystá kontroverzní výstavu o komunismu

Stejně jako řada jiných kulturních institucí, také Museum Kampa nemilosrdně zasáhla druhá vlna pandemie koronaviru. Při té první hovořil Jiří Pospíšil, předseda Nadace Jana a Medy Mládkových, která muzeum zřizuje, o existenční krizi. Muzeum má bohužel na kahánku i nyní, a ničemu neprospěl ani požár, který v muzeu vypukl v červenci, ten pravděpodobně natrvalo poškodil cenné kusy ze sbírek muzea. Přesto se v rozhovoru pro Blesk Pospíšil podělil o smělé plány, které muzeum do budoucnosti plánuje.
„Jsme teď ve velice složité situaci, protože muzeum je na základě vládního nařízení zavřené,“ nezastírá Pospíšil. Podstatná část jeho provozu je financovaná z vybraného vstupného, které se po dobu koronakrize pochopitelně nevybírá. Další příjmy plynou z tamní restaurace, která ale také kvůli koronaviru musí být zavřená, a z malého hotýlku Meda v Bubenči, jenž je ovšem také zavřen. Muzeum na tom tratí. Dle Pospíšilových slov se za letošní rok jedná o ztrátu 15 milionů korun.
„Ale i když je muzeum zavřené, všichni zaměstnanci nadále pracují na dalších projektech, kterých je mnoho. Připravují nové výstavy, které veřejnost uvidí, doufejme, co nejdříve,“ vysvětluje Pospíšil. „Třeba ve Werichově vile připravujeme expozici o Janu Werichovi.“ Kromě přípravy nových výstav také zaměstnanci provádí novou evidenci sbírky, jejíž části jsou v současnosti restaurovány v důsledku červencového požáru.Palčivá ztráta
Plameny sice žádné umělecké předměty přímo neponičily, ale naneštěstí kouř, popílek a saze ano. „Momentálně dochází k restaurátorskému zásahu speciálními technikami u třetiny děl ze sbírek Musea Kampa,“ vysvětluje Pospíšil. „Ten popílek je toxický, velmi mazlavý a přilnavý k dílům. Není možné se jej zbavovat obyčejnou prachovkou, a bohužel u některých děl, zvláště těch starších, se obávám, že nepůjdou zcela očistit,“ vysvětluje předseda nadace. Proč?

„Některá díla jsou v horším technickém stavu a mechanickým snímáním mastné vrstvy by mohlo dojít k tomu, že by byla ještě více poškozena, třeba nenávratně. Proto některá díla patrně zůstanou zasažena popílkem, což je sice znehodnocuje, ale ne víc, než kdybychom je ještě více poškodili.“ Budova muzea, kde vyhořela technická místnost, jejíž vybavení je potřeba nahradit, by měla být dána do původního stavu příští rok na jaře.
„Rodinné stříbro muzea“
„Pokud by tato vlna koronaviru byla poslední, tak přežijeme. Za letošní rok jsme od ministerstva kultury dostali šestimilionovou dotaci, takže i díky ní přečkáme,“ uvádí Pospíšil. Ten také ocenil dárce, kteří do veřejné sbírky pro Museum Kampa darovali po požáru bezmála 400 tisíc korun. „Za to jim velmi děkuji. Obavy mám ale z toho, jak dlouho však tato situace potrvá a zda je, či není poslední. Pokud muzeum zůstane zavřené i na jaře příštího roku, čekají nás existenční problémy.“
Řada projektů musela být odložena či přerušena. To ale není jediný problém, se kterým se tato instituce potýká. „Samozřejmě pracovníci, odborní kurátoři jsou na základě své práce také placeni. Muzeum zaměstnává desítky lidí, z nichž někteří mají vysokou odbornost, řada v muzeu pracuje od jeho úplného počátku,“ vysvětluje Pospíšil s tím, že jsou „rodinným stříbrem muzea“.
Jenomže i jejich situace komplikuje koronavirus a s ním spjaté citelné zásahy do rozpočtu muzea. „Šetříme, kde se dá. Dokud to půjde, budu dělat vše pro to, abychom lidi nepropouštěli. Nejen že bychom takové loajální a profesionální zaměstnance obtížně sháněli, ale máme k nim i emocionální vztah.“Letos se sbírka asi nerozroste
Tím, že je navíc muzeum neziskovou organizací, nelze ani hovořit o tom, že by mělo nastřádané nějaké prostředky z minulých let. Pokud nějaký zisk generovalo, podle Pospíšila takové finance byly vynaloženy do rozšíření uměleckých sbírek.

„Sháníme různá díla a autory, kteří třeba ve sbírkách paní Medy Mládkové (101) nejsou zastoupeni, což je škoda. Snažíme se, aby tato sbírka, která je podle mého jednou z nejlepších sbírek českého umění druhé poloviny 20. století, byla co nejvíce komplexní,“ sdělil Pospíšil. Letos k žádnému rozšíření patrně nedojde. „Nehodlám na to ale úplně rezignovat, protože muzeum, které nerozšiřuje své sbírky, se stává mrtvou institucí,“ zastává Pospíšil.
Provokativní výstava
Pakliže vše půjde podle optimistických prognóz, má muzeum pro jaro příštího roku připraveno několik výstav. Na Kampě se objeví díla Vladimíra Janouška nebo Svatoslava Böhma, přičemž zlatým hřebem by měla být výstava o francouzské módě a výtvarném umění 60. let, která se kvůli koronakrizi neuskutečnila letos. „A příští rok na podzim chystáme výstavu ikoně českého výtvarnictví Vladimíru Kopeckému, který oslaví 90 let svého života. A nás těší, pokud ta oslava bude moci být právě na Kampě,“ sdělil Pospíšil. Tyto všechny výstavy budou ale odvislé od toho, kdy se kultura v České republice opět probudí k životu a lidé budou moci galerie a muzea navštěvovat.
Totéž ovšem neplatí o další výstavě, kterou Museum Kampa připravuje formou venkovní expozice v parku Kampa. Pospíšil si je vědom, že na veřejnosti vyvolá určité třaskavé kontroverze. „Půjde totiž o výstavu 100 let Komunistické strany, kterou bychom ve spolupráci s historikem Petrem Blažkem otevřeli téma minulosti komunistické totality na území našeho státu,“ vysvětluje Pospíšil. „Meda Mládková totiž není jen mecenáškou a sběratelkou umění, ale také emigrantkou, která bojovala za svobodu tohoto národa,“ dodává Pospíšil s tím, že Mládková byla jednou z osobností, které se v roce 1989 aktivně zapojovaly do revolučního a porevolučního dění.“Virtuální výstavy nebudou
Řada kulturních institucí po dobu svého zavření sází třeba na virtuální prohlídky zavřených výstav a expozic. Chystá něco podobného i Museum Kampa? „Ne že bychom nechtěli lidem zprostředkovávat kulturu aspoň takto, ale na rozdíl od státních institucí jsme závislí na financích ze vstupného. Z toho důvodu nemůžeme nahradit reálnou prohlídku muzea bezplatnou virtuální realitou,“ uvádí Pospíšil.
Na druhou stranu ale uklidňuje, že jakmile to doba umožní, muzeum osloví veřejnost s pestrou škálou výstav. Toho, že by s oživením kultury nastal „galerijní a muzejní boj“ o vystavující umělce, tudíž by jich byl zanedlouho nedostatek, se neobává. „Máme to štěstí, že dostáváme více žádostí o výstavy, než kolik jich reálně stíháme realizovat. Tím, že se Museum Kampa těší u veřejnosti určité prestiži, nemáme problém s tím, že bychom museli někoho přemlouvat. Takové tři, čtyři roky do budoucna máme plný výstavní program,“ uzavírá.
tak na tu výstavu tam budou lidé stát asi několik dnů, aby s dostali dovnitř, ne ???