Zákaz vycházení u bezdomovců: Výjimku nemají, azyl hledají složitě. Co sankce?
Pokutu až 10 tisíc korun si může člověk odnést ve chvíli, kdy poruší vládní nařízení o zákazu vycházení po 21. hodině. Nařízení má výjimky. Vyjít ven mohou pejskaři a lidé, kteří míří z práce nebo do práce. Nařízení ale nijak neřeší situaci lidí bez domova, kteří venku žijí a mnohdy jim kvůli plným azylovým domům nic jiného ani nezbývá.
Z postele rovnou do práce, nejlépe z domova, následně na nákup, na procházku a v devět doma! Takový je nyní doporučený život v Česku. Zákaz vycházení po deváté hodině večerní je platný od 28. října, jak ale poznamenává Armáda spásy, neobsahuje velice důležitou výjimku.
Vedle výjimek pro noční pracanty nebo pejskaře totiž neobsahuje povolení se toulat po ulicích pro bezdomovce, pro které je ale ulice domovem. „Byť krizové opatření vlády, kterým se omezuje volný pohyb osob na území celé České republiky (v době od 21:00 hod. do 04:59 hod. dokonce zakazuje), neobsahuje výjimku pro osoby bez domova,“ uznává v odpovědi pro organizaci ředitel odboru politiky Ministerstva vnitra Radek Šubrt.
„V ČR je několik desítek tisíc lidí bez domova a další přibývají. Ti nejsou na cestě z práce nebo za nákupem. Obával jsem se, aby ve snaze uplatňovat v praxi nové nařízení vlády nebyli nově stíháni či sankcionováni lidé, kteří jsou již tak životem těžce zkoušeni,“ vysvětluje Blesk Zprávám národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa, proč se začala organizace o tento zákaz a jeho detaily zajímat.
Za porušení tohoto nařízení jsou totiž vysoké peněžní sankce. Policista může na místě udělit blokovou pokutu v hodnotě až 10 tisíc korun. Případně může porušení postoupit k řešení správnímu orgánu. „Z povahy sociálního statusu těchto osob je zřejmé, že reálná aplikovatelnost a vymahatelnost povinností podle tohoto krizového opatření vlády bude u těchto osob z objektivních důvodů většinou nerealizovatelná,“ uvádí dále Šubrt.
Domov? Mají azyl
Na první problémy s lidmi bez domova v kontrastu se zákazem nočního vycházení narazili policisté hned ten večer, kdy opatření vstoupilo v platnost. Na Ostravsku krátce po půlnoci narazili policisté na opilého bezdomovce. Mluvčí městské policie Jindřich Machů na to konto deníku Právo sdělil, že strážnici k nim přistupují jako k jakémukoliv jinému člověku. „Mají možnost si v Ostravě zajistit na noc azyl v místních zařízeních. Problém je, že někteří mají problém s alkoholem, a tudíž nesplňují podmínky pro pobyt v těchto sociálních zařízeních,“ upozornil Machů.
Blesk Zprávy upozornily na problém ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle MPSV se musí řešit každý jednotlivý případ porušení individuálně. „Ministerstvo vnitra proto vydalo stanovisko, že ze strany policie doporučuje k těmto osobám využívat sociální spíš než represivní přístup,“ uvádí pro Blesk Zprávy mluvčí Vladimír Dostálek.
Šubrt poznamenává, že sankce dávat lidem bez domova nechtějí. „Za těchto okolností proto nelze doporučit, aby byla vůči osobám bez domova uplatňována sankční opatření (...), zejména pokud se budou jinak chovat pokojně, nenarušovat veřejný pořádek či se dopouštět jiného protiprávního jednání. Aplikace sankčních či jiných represivních opatření za nesplnění zjevně nemožné povinnosti by bylo nejenom neúčelné, ale zejména zcela nepřiměřené,“ doplňuje.
Jak již bylo zmíněno, problémem ale bývá právě alkohol. Řada lidí bez domova utápí své potíže právě v alkoholu, případně užívá drogy. Pro vstup do azylového domu nebo do noclehárny je ale nutné se udržovat střízlivý. „Byl rozšířen provoz ubytoven, a to tak, aby lidé bez domova mohli v zařízení zůstat i přes den či několik dní. Toto opatření bylo přijato s cílem ulevit azylovým domům,“ dodává k tomu pro Blesk Zprávy Dostálek.
MPSV rovněž vydalo nařízení, aby Praha i ostatní kraje vyčlenily prostory s lůžkovou kapacitou pro osoby, které se nakazily koronavirem. V azylovém domě se totiž může infekce lehce šířit.
„Noclehárny, jako je např. v Praze loď Hermes, obvykle tvoří několik místností, v nichž spí na palandách i desítky lidí, v noci pochopitelně bez roušek. Ten, kdo by byl přenašečem viru bez příznaků a prošel by tak vstupním sítem a kontrolou zdravotního stavu, by mohl nakazit i ostatní spolunocležníky,“ uvádí Armáda spásy.