7°C
Svírá nás zlost i únava: Expert promluvil o psychice Čechů a naději na klidné Vánoce
Koronavirová krize není jen o počtech nakažených, zemřelých nebo o finančních ztrátách obchodníků. Stále více expertů poukazuje na to, jak lidé zvládnou změnu životního stylu po psychické stránce. Klinický psycholog Jan Kulhánek z centra Psychoterapie Anděl shrnul pro Blesk Zprávy, jak Češi současnou situaci vnímají. Na jaře vládla jiná nálada, než nyní, upozornil. A i přesto, že na podzim virus udeřil mnohem větší silou, mají z něj možná menší strach než předtím. Přesto ve společnosti převažuje sklíčení a únava. Přidal tak i radu, jak se s krizí vyrovnat.
Jak reagovali Češi během „jarní“ vlny?
Na jaře jsme měli společného nepřítele - koronavirus. Byl to šok zažívat karanténu, domácí výuku, homeoffice. Učili jsme se žít v nejistotě, což vyvolávalo u řady lidí úzkosti a deprese. Spojovalo nás šití roušek a představovali jsme si, že do léta máme klid.
Klid ale dlouho nevydržel, změnilo se tak něco v jejich vnímání?
Teď je to mnohem složitější - reálně máme větší počet nemocných a zemřelých, přitom se koronaviru bojíme méně, už jsme si zvykli na omezení a pobývání doma, byť se nám to nelíbí.
Kromě strachu a deprese z omezení kontaktů a společenského života je tu hodně zlosti a nedůvěry v ty, kteří stát řídí a opatření nařizují, rozmohly se konspirace, které budí vášně a rozdělují společnost na ty ukázněné a na popírače...
Výrazně vzbuzuje obavy, strach a zlost ekonomická situace, lidé přicházejí o svou práci a bojí se budoucnosti. Také roste únava, už je jasné, že brzká změna k lepšímu je spíše přáním než realitou.
Vánoce bez nákupního šílenství
A které z emocí převažují? Vstupují do toho už i Vánoce?
Je to strach, únava, zlost, smutek - u každého je ten koktejl namíchaný trochu jinak. Ohledně Vánoc si zatím lidé úplně své pocity nepřipouštějí, ale začíná růst napětí. Na druhou stranu - možná je to pro nás všechny příležitost trávit Vánoce více jako rodinná setkání než nákupní šílenství. Bude ještě dost záležet na míře lockdownu a vůbec vývoji celé situace.
Když se vrátím ke strachu, mají jej lidé spíše o sebe nebo své blízké, pokud se to tak dá říci?
To záleží na situaci, s kým kdo žije. Obecně se o sebe více bojí starší generace s nějakým chronickým onemocněním. Lidé se bojí o své rodiče možná více než o sebe.
Řeší Češi tyto emoce? Hledají pomoc?
Klienti začínají využívat více krizových služeb bezodkladné pomoci, ubývá klientů na placené konzultace s psychologem a psychoterapeutem - lidé opět začínají šetřit a nebo mají méně prostředků. Péče hrazená zdravotními pojišťovnami by byla přeplněná, kdyby se lidé nebáli docházet a kdyby pojišťovny plně hradily psychologům online konzultace.
A schází klientům fyzická přítomnost u terapeuta, nebo spíše převažuje názor, že je nyní lepší vše dělat online? Narůstá také počet pacientů?
Obecně jsou dnes lidé k online spolupráci mnohem vstřícnější, i když pro některé to má menší přínos. Samozřejmě že je online kontakt méně osobní a někdy bývá na straně klienta problém zajistit si dostatečný klid a soukromí. Ale jsme rádi, že máme tyto možnosti spolupráce a mladší generace si to dost chválí, jsou na tuhle formu komunikace více zvyklí...
Co byste poradil lidem, kteří musí být delší dobu v karanténě případně uzavřeni doma? Čemu by se měli vyhýbat a co naopak vyhledávat?
Poradil bych jim stejně jako na jaře informační dietu - zajímat se o dění jen sporadicky a ne kontinuálně. Pak je dobré zajet si určitý řád, který dává pocit jistoty a předpověditelnosti. Určitě je důležité se neodbývat s jídlem a nepřehánět to s alkoholem. Je čas na aktivity, ke kterým se běžně v našem pracovním či studijním kolotoči nedostaneme - knížky, filmy, cizí jazyk, hudební nástroj... A na pohyb - domácí cvičení, pohyb při hudbě, jóga...
Ty expertem nevím co koho svírá. Mě svírá tak akorát nasr-anost na naší celou vládu. Ti šašci se tam tak akorát dohadují a nic víc, z lidí dělaj blbce sami se chovají jak prasata. Ať je to levice nebo pravice stojí všichni za vyliz-grdel