Koronavirus „zmrazil“ léčbu poruch spánku: Zanedbaná péče? Hrozí cukrovka i mrtvice

Studie s názvem Vliv pandemie covid-19 na spánkovou medicínu v České republice a na Slovensku prokázala, že se na jaře kvůli viru neuskutečnilo 1 900 nočních monitorací spánku, při nichž lékaři hledají, zda a jakou poruchou spánku pacient trpí. A navíc neproběhlo 1 000 léčebných procesů, při kterých lékaři pacientům nastavují vhodný režim, aby odstranili dechové zástavy (tzv. apnoe) a udrželi dýchací cesty průchozí (titrací terapie přetlakovým dýcháním).

„Omezením činnosti těchto pracovišť kvůli covidu vypadlo asi 20 % péče, která už nebude nahrazena – nelze ji dohonit, následky se bohužel projeví později,“ říká vedoucí lékař Laboratoře spánkové medicíny FN Olomouc MUDr. Milan Sova, Ph.D., s tím, že obvyklá čekací doba na těchto pracovištích se i v „dobách míru“ pohybuje v rozmezí od 4 do 9 měsíců.

Z neléčeného spánku cukrovka, deprese i mrtvice

Výsledky studie představí na online Kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti spojeném s Hradeckými pneumologickými dny a Moravskoslezskými pneumologickými dny MUDr. Samuel Genzor z FN Olomouc. Podle něj se lidé, jimž se nedostane náležité léčby, později potýkají například s vysokým tlakem, cukrovkou, depresemi, arytmií, potažmo s mrtvicemi a infarkty, ale i s rychlejším nástupem demence – těmto nemocem by se přitom dalo předejít.

„Apelujeme, aby k omezování nedocházelo – pacienty můžeme před zahájením léčby otestovat, ale neměli bychom na péči o ně rezignovat,“ říká Genzor. „Do naší laboratoře se lidé nejčastěji dostávají proto, že jejich problémy s dýcháním zpozoruje partner, velká část přichází na doporučení praktických lékařů. V době covidové bohužel došlo k útlumu všech odložitelných činností – což jsme si ověřili jak studií, tak z praxe. Například omezení preventivních prohlídek u praktických lékařů znamená úbytek pacientů, u nichž se na tento problém přijde,“ dodává.

Nejen tloušťka a cukrovka. Koronavirus ohrožuje i chrápající, šokovali vědci

Lékaři: Zlepšení teď nečekáme

Nejčastější poruchou je podle něj spánková apnoe a ta se týká přibližně 20 % mužů a 10 % žen. Mezi další poruchy spánku patří například náměsíčnost, hypoventilace (mělké a zpomalené dýchání) u obézních pacientů nebo skřípění zubů.

V rámci studie oslovili pneumologové v první polovině května letošního roku 23 spánkových pracovišť v ČR a na Slovensku. Provoz zcela přerušilo 43,5 % z nich, další činnost výrazně omezily. Téměř 40 % nemocničních laboratoří se přeměnilo na covidová oddělení. „V nejbližší době nečekáme výrazné zlepšení – počet diagnostikovaných a léčených pacientů ve srovnání s rokem předchozím poklesne. Není pochyb o tom, že spánková medicína v Česku a na Slovensku byla těžce zasažena nemocí covid-19 a výrazné snížení počtu diagnostických a terapeutických výkonů může být považováno za jednu z vedlejších škod,“ dodává MUDr. Sova.

Koronavirus omezil i další péči

„Na jaře jsme museli přechodně zavřít všechna plicní lůžka a vyčlenit je pro pacienty přijímané pro suspektní covid-19. Naše chronické a akutní pacienty přebírali kolegové z jiných oddělení, což nebylo úplně vyhovující. Nyní zatím fungujeme bez větších omezení, o „covidové“ pacienty se stará infekční klinika a my zase přebíráme část jejích pacientů,“ popisuje zástupce přednosty pro léčebně preventivní péči Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno MUDr. Vladimír Herout.

Změnou prošlo i plicní oddělení Thomayerovy nemocnice. „Zabrali jsme část geriatrie, pooperačního oddělení a jipku. Nyní u nás leží asi 50 pacientů s covidem,“ komentuje MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP, a dodává: „Snažíme se zároveň udržet péči o naše chronické pacienty.“

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

„Postcovidový“ pacient by měl chodit na kontroly

Zkušenosti s dosavadním průběhem nemoci vedly pneumology k tvorbě doporučení pro léčbu covidu a pro následné ambulantní prohlídky „postcovidových“ pacientů. „Pacienta, který prodělal koronavirus, by měl pneumolog vidět 4–6 týdnů po propuštění z nemocnice a poté za další přibližně tři měsíce. Lidé, kteří prodělali covid a zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se potýkají s respiračními obtížemi,“ uvádí doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Dopady koronaviru na plíce lékaři stále zkoumají. Zatímco studie z hradecké nemocnice prokázala až u poloviny sledovaných „covidových“ pacientů lehce poškozené plicní funkce, zkoumání plicních lékařů ve FN Olomouc ukázalo pozánětlivé změny jen u cca osmi procent z 80 sledovaných pacientů (a tyto změny byly ve většině případů nevýznamné) a snížení plicních funkcí u přibližně čtyř procent.