Češi očekávají, že budou pečovat o své blízké, peníze ale nemají. Na kolik nacenili život?
Češi si více cení lidského života. Téměř 80 procent oslovených lidí uvedlo, že je nedocenitelný, zbytek mu dal cenovku v hodnotě i 30 milionů. Jsou také více připraveni na to, že se budou v budoucnu starat o invalidního nebo nemohoucího člena rodiny. Protipólem ale je, že mají zkreslené představy o tom, kolik je to bude stát. Smutné také je, že hodně Čechů neočekává, že by se někdo postaral o ně. Spíše sází na to, že to oni budou pečující.
3, 15 nebo 30 milionů korun. Takovou hodnotu má podle 20 procent Čechů lidský život. Dříve se cenovku na člověka nebálo nalepit více lidí, ale po čtyřech letech od posledního průzkumu a po vypuknutí pandemie už považuje 80 procent oslovených lidí život za nedocenitelný.
Češi si navíc nově cení zdraví více než rodiny a začali si více vážit práce, které věnují i hodně volného času, jak dále vyplývá z ankety NN životní pojišťovny. Podle pojišťovny volně s tím, jak stoupá cena života v očích Čechů, stoupá i zájem o životní pojištění a také o pojištění kvůli péči o sebe a své blízké.
Právě péče o blízké osoby je rezonujícím tématem u řady expertů. V ČR se totiž odhadem nachází milion neformálních pečujících, kteří mají doma nemohoucího nebo invalidního člena rodiny. Alarmující pak je, že Češi mají zkreslené představy o tom, kolik péče stojí času, ale i peněz.
„Reálné náklady jsou často vyšší, než si představujeme. Češi si třeba myslí, že domov důchodců stojí tak 11 tisíc. Realita je 15-20 tisíc. V léčebně pro dlouhodobě nemocné zaplatíte i 12,5 tisíce, což je o polovinu více, než si oslovení lidé myslí,“ uvádí k tématu Michal Korejs, produktový ředitel NN pojišťovny.
Alena: Řešíte přestavbu bytu i administrativu
A to zdaleka není vše. Do výdajů musí člověk započíst i nákup zdravotních pomůcek, výdaje za léky a čas. „Najednou musíte také řešit převedení nemovitostí, přepis hypotéky, příspěvky na péči, invalidní důchod, dávky. Musíte si také přestavět domov, aby vyhovoval potřebám nemocného,“ vypočítává dále Alena, která se o svém životě svěřila již minulý rok, kdy se starala o manžela s Alzheimerovou demencí.
Přesto že mají Češi zkreslené představy o finanční náročnosti a péči, i na představované výdaje nemají naspořeno. „Více jak třetina řekla, že si na péči šetří. Další třetina pak uvedla, že peníze nemá, ale věří, že se o ně postará rodina, a 11 procent pak uvedlo, že vůbec netuší, jak se o sebe postarají,“ dodává Korejs. 70 procent lidí si pak myslí, že se o sebe budou muset postarat sami.
Nutno dodat, že stát poskytuje ne zcela sobestačným lidem příspěvek na péči. Ten se počítá podle stupně nesoběstačnosti, kde se zjednodušeně zkoumá deset bodů/úkonů, kterých je člověk schopen. Příspěvek je ve výši od 880 Kč do 13 200 Kč, což ideální potřebnou péči často pokrýt nedokáže. Pomoc od státu může přijít i v hrazení některých pomůcek - žádost a její vyřízení ale může trvat dlouho. Alena kupříkladu zmínila, že by na jednu pomůcku čekala i čtyři měsíce, což by bylo pro jejího manžela pozdě.
Průzkum přinesl i trošku smutné zjištění, a to takové, že každý desátý oslovený nepočítá s tím, že by se někdy osobně zapojil do péče o své blízké. Podle NN pojišťovny za tyto výroky může i to, jaké jsou v rodině vztahy. Pořád jsou ale Češi v pomyslném žebříčku solidarity v EU vysoko. Polovina totiž uvedla, že se o svou rodinu chystá postarat.
Postarejme se o pečující
Češi by se měli podle expertů lépe připravovat na to, že o ně někdo bude pečovat, nebo naopak - budou pečovat o někoho. „Celkově v oblasti stárnutí obyvatel bude muset stát do budoucna dělat mnohem více než dnes. Podle demografických prognóz bude v ČR v roce 2050 více jak 3,5 milionu lidí kolem 65 let věku,“ řekl již dříve Blesk Zprávám k tématu ředitel programu „Byznys pro společnost“ Pavel Štern.
Dodal také, že z neformálně pečujících řadí polovinu k tzv. sendvičové generaci, tedy k lidem, kteří pendlují mezi péčí o děti, prací a mezi péčí o své nemohoucí nebo invalidní blízké.
I pečující pak potřebují péči. „Samotná každodenní péče o nemohoucího blízkého je náročná, stresující a nejistota v období pandemie tyto pocity prohlubuje. Neformální pečující mohou zdarma využít poradny pro pečující v Praze a dalších 7 krajích ČR, ať už osobně, telefonicky či online formou,“ vysvětluje Lucie Michalová, vedoucí projektu „Pečuj doma“ Diakonie ČCE.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.