Zdravotní sestry v slzách popsaly „holá muka“. Měsíce neviděly své děti kvůli viru

Zdravotní sestra a matka samoživitelka Suzanne Vaughanová (43) z Norfolku poslala v březnu, kdy v Evropě naplno začal řádit koronavirus způsobující nemoc covid-19, své dvě dcery, Bellu (9) a Hettie (7), ke své sestře Charlotte (33). Uvedla, že denně po dlouhé směně na oddělení s pacienty nakaženými koronavirem toužila přijít domů a obejmout své dcery, věděla ale, že to není možné. 

„Počítala jsem každý den do momentu, kdy je zase uvidím. Psaly jsme si zprávy a pořádaly videohovory. Každý den ráno mě vítala smska: Dobré ráno, mami. Každý večer na mě čekala zpráva: Dobrou noc, mami,“ nastínila novinářům situaci. „Přes den mi holky posílaly obrázky toho, co zrovna dělají,“ dodala Vaughanová.

Jsme připraveni, hlásí před případnou druhou vlnou Hamáček. A chválí svůj končící štáb

Sestra: Prosily, abych za nimi přijela

„Hettie se učila vařit, nafotila její vlastní verzi KFC kuřete, umí už špagety s masovými koulemi. Bella je profík na palačinky a začala péct dorty,“ uvedla zdravotní sestra. „Jenže někdy chodily zprávy jako: Maminko, prosím tě, přijď k tetě Charlotte. Slibuju, že budeme stát dva metry od tebe a nebudeme brečet. Tohle mi lámalo srdce, protože jsem věděla, že je navštívit nemůžu. Byla jsem ale v pokušení nasednout do auta a jet za nimi,“ přiznala Vaughanová.

Teprve minulý týden, po třech měsících, Vaughanová znovu sevřela své dcerky v náručí. Dojemné video ze shledání se stalo hitem internetu, zhlédly ho čtyři miliony uživatelů. „V březnu jsem se dostala do šílené situace. Sloužím 20 let, věděla jsem, že budu v nemocnici potřebná a sama jsem chtěla pomoct. Věděla jsem ale také, že chci, aby moje holky byly v bezpečí,“ vysvětlila své rozhodnutí odstěhovat dcery k sestře.

„Oplakaly jsme to.“

„Charlotte a její manžel Aaron mi vyšli vstříc. Holkám jsem řekla, že je to jen na pár týdnů, všechny jsme to oplakaly. Snažila jsem se je přesvědčit, že to bude jako prázdniny,“ uvedla. Vaughanová pracuje v Nemocnici královny Alžběty ve městě King’s Lynn. „První týdny jsem byla na JIPce, teprve tam mi došlo, jak nebezpečný virus je. Všichni jsme jeli na dvojité směny, byla jsem hrozně neklidná, chyběly mi dcery,“ zavzpomínala na nápor nemoci.

Koronavirus u sestřiček v nemocnici Karviná-Ráj! Nakazila je pacientka, chirurgii sestěhovali

Vaughanová dlouho čekala, než se za dcerami vydala. Přestože se Británie vrací k normálnímu životu, uvolňují se restrikce a počty nakažených se snižují, zdravotní sestra chtěla mít co největší jistotu, že dcery neohrozí. „Bylo to pro ně úplné překvápko, nečekaly mě. Neřekla jsem jim to z důvodu, že jsem je nechtěla zklamat, kdyby setkání náhodou nevyšlo,“ objasnila sestřička.

Nadšené výkřiky „mami“ dojaly miliony uživatelů sociálních sítí. „Všichni jsme brečeli, Charlotte a Aaron museli přestat natáčet, protože se taky rozbrečeli,“ okomentovala Vaughanová. Sotva se Bella a Hettie vrátily domů, musí zpátky i do školních lavic. „Bude to jistě zase slzavé údolí, až je budu muset dovézt do školy a nechat je tam,“ zakončila Vaughanová.

„Dům utichl“

Také Charlotte Coleová (30) se musela na dobu pandemie vzdát svého dvouletého syna George. „Dům utichl, to se od jeho narození nestalo. Místo organizovaného chaosu byl můj obývák najednou nablýskaný a uklizený. Bylo to zvláštní,“ prohlásila zdravotní sestra z domova důchodců v Kirkhamu.

„Je to jako pěstí do břicha.“ Sestřička měla během 50 dní 8 pozitivních testů na covid-19

„Obvykle se všude válí hračky, v domě zní křik a smích. Na zemi i pohovce jsou drobky, po zemi jsou ponožky – můj syn je nesnáší. Teď je tu naklizeno a ticho a já můžu říct, že se mi to vůbec nelíbí,“ syna zdravotní sestra neviděla už 10 týdnů. Na začátku dubna se u ní v práci objevil první případ koronaviru a Coleová musela učinit jedno z nejtěžších rozhodnutí v životě.

Zdravotnice: Rodiče si zaslouží metál

Malého George poslala k rodičům, výhodou i prokletím bylo, že její rodina žije jen pět minut od domu, kde sestra zůstala se svým manželem Danielem. „Nastavili jsme striktní pravidla, žádné návštěvy, manžel taky chodil do práce a nechtěli jsme ohrozit ani malého, ani moje postarší rodiče. Komunikovali jsme jen přes videohovory,“ přiznala, že si původně myslela, že do dvou týdnů bude mít syna doma, ne že na jeho návrat bude čekat 2 měsíce.

„Asi jsem byla naivní, prostě jsem nevěřila, že to bude trvat tak dlouho,“ s manželem se teď na syna chodí dívat přes okno. „On je ve svém živlu, naši ho rozmazlují, pobyt u nich si vyloženě užívá. To jediné mě utišuje,“ uvedla Coleová. Svoje rozhodnutí nepovažuje za „hrdinské“, naopak se nechala slyšet, že jsou to její rodiče, kdo si „zaslouží metál“ za pomoc, kterou mladému páru poskytli.