Záhadný syndrom u dětí: Lékaři mají první pojítko s koronavirem. Velmi nebezpečné

Zprávy o nemoci mezi dětmi se začaly objevovat v dubnu. Šestiměsíční holčička z USA skončila v nemocnici s horečkou a dýchacími problémy, od té doby se objevilo více než 100 případů. Některé děti měly pozitivní test na koronavirus, některé ne. Ve všech případech se ale nacházely v zemích, které hlásily vysokou míru nákazy covid-19.

Lékaři tak začali spekulovat, že obě nemoci spolu zřejmě souvisí, ale nebylo jasné jak. Syndrom totiž u dětí neprobíhal jako typická nákaza koronavirem, více připomínal Kawasakiho nemoc. To je multisystémové zánětlivé onemocnění, které se projevuje vysokými horečkami, srdečním postižením a vyrážkou u dětí do 5 let. Neléčené může být smrtelné. O Kawasakiho nemoc ovšem rovněž nešlo, záhadný syndrom se mírně liší, například napadá i starší děti.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Že nová dětská nemoc zatím nemá vysvětlení, uvedl v květnu i český Státní zdravotní ústav. Spojitost s koronavirem ale označil za velmi pravděpodobnou, i když uznal, že jasný důkaz zatím neexistuje. Léčbu těchto dětí popsal jako absolutní prioritu.

Hlavní viník cytokinová bouře?

Američtí vědci z newyorské nemocnice Mount Sinai nyní tvrdí, že možné pojítko mezi syndromem a koronavirem našli. Popsali to ve zprávě zveřejněné v odborném časopise American Journal of Emergency Medicine. Podle nich je záhadná nemoc, kterou nyní nazývají dětský multisystémový zánětlivý systém (PIMS), v podstatě dětskou verzí cytokinové bouře, která se objevuje u těžkých případů nákazy koronavirem mezi dospělými.

Cytokinová bouře byla během pandemie často skloňovaný pojem. Označuje se tak extrémní reakce imunitního systému na virus, při které tělo produkuje proteiny schopné napadnout jiné orgány. Tyto proteiny se nazývají právě cytokiny. Když „zdivočí“, mohou způsobit smrt i u relativně mladého a zdravého jedince. Cytokinová bouře je proto uváděna jako hlavní důvod, proč na koronavirus umírají i jiné skupiny obyvatel než senioři.

„Když dospělí dostanou covid-19, může se u nich projevit hrozné onemocnění plic ze zánětlivé reakce. Tohle (záhadný syndrom, pozn. red.) vypadá jako průběh této reakce u dětí,“ konstatoval lékař z nemocnice Mount Sinai Christopher Strother.

Záhadná nemoc dětí může souviset s koronavirem, připouští lékaři. Objeví se i u nás?

Výzkumníci k tomuto tvrzení došli po podrobné analýze případů čtyř dětí, které skončily na pohotovosti v nemocnici s PIMS. Pohybovaly se ve věku 15, 12, 5 a 10 let. Všechny měly horečku, která trvala minimálně jeden den, a jedno dítě mělo vyrážku. Všechny také měly průjem, bolesti žaludku a potenciálně velmi nebezpečný zrychlený srdeční tep.

Co se týče koronaviru, ani jedno nemělo pozitivní test, ovšem byly u nich zjištěny protilátky. Jedno mělo pozitivní test 14 dní před tím, než skončilo v nemocnici. Nemoc covid-19 tak v nějaký moment všechny prodělaly. V nemocnici musely být umístěny na podporu dýchání.

Všechny čtyři děti měly podle lékařů příznaky toho, co je u dospělých osob cytokinová bouře. Z nějakého důvodu se ale u nich objevila až poté, co se z koronaviru vyléčily. Pro připomenutí, covid-19 u nich měl bezsymptomatický průběh.

Bude třeba provést více výzkumů

Hlavní záhada, kterou tak lékaři aktuálně řeší, je, proč se u nich přehnaná reakce imunitního systému objevila s takovým zpožděním. Jedno možné vysvětlení podle nich je, že cytokiny se začaly v těle dětí uvolňovat právě v reakci na protilátky, které získaly poté, co prodělaly koronavirus.

V každém případě to není dobrá zpráva ani pro rodiče, ani pro lékařskou komunitu. Znamená to, že PIMS skutečně nejspíš souvisí s nákazou covid-19 a že děti nemusí být v takovém bezpečí, jak se předpokládalo. Samotný koronavirus jim sice příliš neublíží, ale nebezpečná může být imunitní reakce po něm. Jde ovšem zatím o předběžná zjištění, bude třeba provést další výzkumy, než lékaři získají konečnou odpověď.