7°C
První promořené město: Stockholm brzy získá kolektivní imunitu, tvrdí velvyslankyně
Společnost bude třeba časem celou promořit, jinak se nákazy koronavirem nikdy nezbavíme, shodují se epidemiologové po celém světě. Liší se jen názory na to, jak tohoto stavu docílit. Svérázně na to jde Švédsko, téměř žádné restrikce kvůli koronaviru nezavedlo a podniky nechalo otevřené. Výsledkem je, že Stockholm by se příští měsíc mohl stát jedním z prvních míst na světě s kolektivní imunitou proti covid-19, říká Karin Ulrika Olofsdotterová, švédská velvyslankyně v USA. Ne všichni odborníci jsou však nadšení.
Kolektivní (hromadná, stádní) imunita je takový stav, kdy vysoký počet osob v populaci prodělal nemoc a vytvořil si protilátky či protilátky přijal ve formě očkování. Tito lidé se stanou vůči chorobě imunní, čímž chrání ostatní osoby, i ty slabší a ohroženější.
Existují dvě cesty, jak docílit kolektivní imunity – nemoc prodělat nebo očkování. Vakcína proti koronaviru ještě neexistuje, takže se musí volit první varianta. Zvolilo ji i Švédsko. A rovnou do ní skočilo – nezavedlo téměř žádná restriktivní opatření proti koronaviru, obchody a restaurace nechalo otevřené, i školy. Pouze omezilo velká shromáždění, pohromadě povoluje maximálně 50 osob. Cíl? Promořit populaci co nejrychleji za co nejmenších ekonomických škod.
Tento přístup podle Olofsdotterová nese první ovoce. „Okolo 30 procent osob ve Stockholmu již získalo imunitu. Je možné, že kolektivní imunity ve hlavním městě dosáhneme již příští měsíc,“ uvedla velvyslankyně v rozhovoru pro americký veřejnoprávní rozhlas NPR.
Jaká promořenost populace je u koronaviru SARS CoV2 potřeba k získání kolektivní imunity, stále není jisté. Odhaduje se, že mezi 50 a 60 procenty. Číslo je odlišné u každé choroby, takže nelze vycházet ze stávajících onemocnění.
Není jisté, že se nemoc nevrátí
Debata kolem kolektivní imunity má nicméně háček. Dosud není stoprocentně potvrzeno, že lidé, kteří nemoc covid-19 již prodělali, ji nemohou získat znovu. „Neexistuje k tomu žádný důkaz,“ sdělila Světová zdravotnická organizace (WHO) s tím, že záležitost vyžaduje další výzkum.
Navíc to zatím vypadá, že protilátkami v krvi disponuje jen zlomek obyvatel planety, o žádné velké promořenosti hovořil nelze. Například v Nizozemí hromadné testování 7000 dobrovolníků ukázalo, že jen 3 procenta obyvatel země má protilátky. Na výsledky podobného testu v České republice se teprve čeká.
„WHO tyto studie podporuje, jelikož jsou kritické pro pochopení rozsahu a rizikových faktorů asociovaných s infekcí. Poskytnou nám data o procentu lidí s detekovatelnými protilátkami na covid-19, ale neukážou, zda se tito lidé mohou nakazit znovu,“ uvedla WHO.
Olofsdotterová uznává, že bude třeba provést třeba další výzkumy, než budeme moci říci, že chápeme kolektivní imunitu u koronaviru. Švédsko je podle velvyslankyně ochotné změnit svůj přístup, pokud by se v tomto ohledu objevila nová informace.
22 švédských vědců: Smrtí je příliš
Ve Švédsku na koronavirus k datu 28. dubna zemřelo 2 274 osob. To je v přepočtu na počet obyvatel méně než například ve Velké Británii, ale mnohem více než v sousedním Dánsku a Norsku, kde platí více restriktivních opatření.
Vrchní epidemiolog Švédska Anders Tegnell to vysvětloval tak, že jeho země zvolila takový přístup, který se jí zdál nejlepší pro její zeměpisné šířky. „Jednou z výhod švédského přístupu je, že více dobrovolná omezení se dají udržet déle,“ zmínil lékař pro server Euronews. „Pokud společnost zavřete úplně, tak to zasáhne ekonomiku. Tohle (švédský přístup, pozn. red.) lidé obecně vnímají pozitivněji,“ míní Tengell.
Šéfka švédské agentury pro veřejné zdraví Karin Tegmark Wisellová k tomu dodala, že Švédsko v první fázi ani neuvažovalo o kolektivní imunitě. Hlavně chtělo ochránit nejohroženější skupinu obyvatel a zároveň neomezit příliš chod země.
Ne všichni švédští lékaři jsou však z liberálního přístupu nadšeni. Přes dvacet profesorů sepsalo výzvu, ve které upozorňuje, že počet smrtí v zemi je příliš vysoký. Vláda by podle nich měla zavést ochranu typu nošení roušek, než budou vynalezeny dostatečné léčebné metody.
„Tato pandemie se dle mého názoru šíří hlavně přes jedince, kteří nemají příznaky. I když nekašlete a nekýcháte, pořád dýcháte. Všechna data naznačují, že virus se šíří přes částice aerosolu, které ve vzduchu zůstanou infekční více než 16 hodin,“ píše v dopise virolog Anders Vahlne. Z tohoto důvodu by Švédsko mělo nařídit povinné nošení roušek alespoň do domovů seniorů, myslí si odborník. Aktuální strategie podle něj povede k úmrtím, kterým lze předcházet, a zbytečně velkému množství chronického poškození plic.
Témata:
Související
Béda státům, kde vládnou ženy!