Poslanci „naklušou“ do práce nezvykle brzy. Čeká je termokamera, k rouškám navléknou i rukavice

Bezpečnostní opatření ve Sněmovně při mimořádném jednání zesílí. Do budovy se nesmí dostat nikdo, kdo by měl sebemenší podezření, které by mohlo napovídat o nákaze novým druhem koronaviru covid-19.

„Zajistili jsme termokameru a pracovníci Kanceláře Poslanecké sněmovny budou všem měřit teplotu,“ prozradil Blesk Zprávám opatření hned u vstupu do Sněmovny předseda dolní komory parlamentu Radek Vondráček (ANO).

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Jednání začne v deset hodin. Bude mu tradičně předcházet tradiční kolečko tiskovek jednotlivých poslaneckých klubů. To začne už v sedm hodin ráno. Do novinářského atria se ale opět dostanou pouze novináři v omezeném počtu. Přímé zastoupení budou mít redakce veřejnoprávních médií – tedy České televize, Českého rozhlasu, ČTK a zástupci komerčních televizí, tedy NOVY a Primy. „Ostatní novináři se mohou připojit opět online,“ dodal Vondráček.

Brzké tiskovky a omezené výstupy

Samotné jednání začne v 10 hodin. Nebude to rozhodně schůze v rukavičkách, ale rovnou v rukavicích. I ty totiž budou patřit mezi výbavu každého z poslanců. „Zajistili jsme ochranné pomůcky. Mezi nimi jsou i jednorázové rukavice. Stejně jako roušky je budeme distribuovat na jednotlivé poslanecké kluby.“ Vše si mohou zástupci jednotlivých frakcí vyfasovat podle Vondráčka na hospodářské správě Sněmovny.  

Jednotlivé kluby mají za úkol stejně jako při posledních schůzi 24. března zajistit účast poloviny svých poslanců. Do Sněmovny by neměli chodit lidé z rizikových skupin. „Primárně jsme si říkali podle věku, zdravotního stavu, dojezdové vzdálenosti a třeba i dalšího povolání. Lékař v regionu by měl zůstat v regionu,“ apeloval na poslance Vondráček.

Omezený bude ve Sněmovně tentokrát také provoz gastronomických zařízení. A v sále by během dne a popřípadě večera měl být jen minimální počet poslanců. „Chci se domluvit, aby se dalo hlasovat předvídatelně, kdo může, ať se dívá od sebe z kanceláře a není v sále,“ vyjmenoval Vondráček pro Blesk Zprávy další z opatření, která budou pro zákonodárce platit.

Premium

Schwarzenberg v izolaci na zámku: Když se nakazím, umřu. Čuměl jsem, že Babiš vytáhl Boha

Na gentlemanské dohodě je také způsob a četnost vystupování jednotlivých poslanců. Tentokrát by se neměla schůze Sněmovny natahovat o různé reakce na vyřčené věty jednotlivých vystupujících. „Odpadnou pravděpodobně faktické poznámky. Ze zákona to nejde nařídit, ale vypadá to na dohodu mezi kluby. Mimochodem podle jednacího řádu v nouzovém stavu ani nemohou být,“ upřesňuje opatření Vondráček.

Spory o prodloužení nouzového stavu

Pořádný oříšek ale bude stihnout vše projednat co nejrychleji. Svolané jsou totiž hned tři schůze naráz. Jedna od 10 hodin. Na pozvánce k této schůzi mají poslanci jen jeden jediný bod. „Návrh na vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny s prodloužením doby nouzového stavu“.

Právě na prodloužení nouzového stavu mají ale rozdílné názory jak jednotliví ministři, tak také zástupci opozice. Ve vzduchu tak „létají“ hned tři termíny na prodloužení nouzového stavu.

-        O měsíc

-        O 14 dní

-        Do konce dubna

Ani pro jeden návrh nemá vláda zajištěnou jasnou podporu. Vicepremiér a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) vidí jako nejsmysluplnější prodloužení o celých 30 dní. Pokud by neprošlo, je přesvědčený, že bude termín Sněmovna stejně dodatečně prodlužovat ještě jednou. „Jsem přesvědčen, že pokud se nestane něco překvapivého, že do 30. dubna vláda předstoupí před Poslaneckou sněmovnu znovu a požádá o prodloužení,“ je přesvědčený Hamáček, podle kterého je tato krize bezprecedentní a žádná jiná vláda nikdy nic podobného zatím řešit nemusela.

Ačkoliv prodloužení nouzového stavu o 30 dní, tedy až do 11. května, schválila už vláda, z tak dlouhého termínu začíná couvat i premiér Andrej Babiš (ANO). 

„Třicátý duben je fajn, alespoň si to všichni zapamatují, teď je to uprostřed měsíce,“ řekl premiér 2. dubna v ČT. Právě s termínem prodloužení jen do 30. dubna přišli komunisté, kteří tolerují vládu při jejím fungování.  „Za mě, my s tím budeme souhlasit,“ reagoval Babiš na jejich požadavek.

Duo v červeném

Pro delší termín tedy až do 30. dubna ovšem vznikl silný „červený“ tandem. Hamáček má pro svůj návrh zastánce z Hradu. V těchto dnech tedy spíše ze zámku v Lánech. Miloš Zeman v nedělním rozhovoru pro Blesk v pořadu S prezidentem v Lánech totiž tentokrát nepřiklonil k Babišovi, ale šéfovi ČSSD a ministru vnitra Hamáčkovi.

„Vím, že bychom si my všichni, včetně pana premiéra, přáli, aby tato krize skončila co nejdříve, ale není dobré být příliš netrpěliví právě proto, že nám hrozí nebezpečí, že se koronavirus vrátí,“ zdůraznil Zeman. Prezident si myslí, že by opatření měla trvat ještě měsíc až měsíc a půl. „Je lepší něco přehnat, než něco zanedbat,“ reagoval Zeman v neděli v pořadu S prezidentem v Lánech.

Opozice bude chtít ve Sněmovně během úterý od vlády slyšet, jaké konkrétní kroky vláda ještě v rámci nouzového stavu chystá.

Připomínky opozice a žádost policie

Deset minut poté, kdy poslanci a poslankyně rozhodnou o prodloužení nouzového stavu, začne ve Sněmovně další z naplánovaných schůzí. Na jejím programu má být celkem 19 bodů.

Patnáct zákonů předkládá vláda projednat v takzvaném stavu legislativní nouze – tedy během jediného dne hned v prvním čtení. Jsou mezi nimi zákony, které řeší situaci OSVČ, o splácení úvěrů, hypoték a pravomocích policie, která by mohla přímo na místě pokutovat provinilce, kteří vyjdou na ulici bez ochranných roušek, nebo zákon, který by umožnil neplatit určitou dobu nájem, aniž by neplatičům hrozilo vystěhování.

Pomoc živnostníkům: Návod, jak získat 25 tisíc do kapsy. Kdo na peníze dosáhne?

K návrhům má společné stanovisko pět opozičních stran. Podporu pro živnostníky chtějí zvýšit za navrhovaných 25 na 30 tisíc korun. Lídři ODS, Pirátů, lidovců, TOP 09 a STAN také navrhují jednorázovou kompenzaci pro lidi pracující na dohodu 15.000 korun a státní kompenzace nájmů pro živnostníky, jimž vládní nařízení zavřela provozovny. 

Během této schůze by měli poslanci projednat také ještě tři zákony vrácené Senátem a na programu je ale spíš jen formálně zařazená také žádost Policie České republiky o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslankyně Karly Maříkové (SPD).    

„Ze zákona to musím zařadit na první schůzi Sněmovny. Je ale dohoda, že to pak vyřadíme a nebudeme takový bod projednávat,“ avizoval pro Blesk Zprávy Vondráček.

Jednání dlouho do noci

Deset minut po skončení této schůze má začít ještě jedna další mimořádná. Ta má na programu jeden bod, a tím je zákon České národní bance, který řeší nákup dluhopisů.

Je jasné, že poslanci stráví ve Sněmovně pěkných pár hodin. A jednat budou déle než do sedmi večer. A podle Vondráčka se sejdou s největší pravděpodobností minimálně i ve středu. „Není reálné a možné stihnout jednání v jeden den. Budeme určitě jednat déle než 19 hodin. Ale ani tehdy to téměř jistě nestihneme, takže předpokládám, že budeme jednat úterý i ve středu a budeme rádi, když to vše stihneme,“ je přesvědčený Vondráček.

Kdyby poslanci nestihli vše projednat ve středu, museli by se sejít i ve čtvrtek. V tom případě by se podle jednacího řádu Sněmovny ale musely také konat interpelace na premiéra a jeho ministry a na jednání o zákonech by zbyly pouze dvě hodiny.  

„Nastartovaný“ Senát

Na jednání Sněmovny budou netrpělivě čekat o pár metrů níž. V horní komoře parlamentu, tedy v Senátu. Netýká se jich projednání návrhu na prodloužení nouzového stavu, o něm rozhoduje jen Sněmovna. Senátoři ale musejí rozhodnout o zákonech, které vláda předkládá kvůli koronavirové krizi.

Šéf senátu Miloš Vystrčil (ODS) očekává první předané dokumenty k projednaným zákonům od šéfa Sněmovny Radka Vondráčka už během úterý. „Pokud by se tak stalo a vláda nechala projednat některé zákony, například bonusové kompenzace pro OSVČ, přednostně podle toho, jakou jim dává prioritu, tak jsme připraveni tyto jeden až tři zákony přiřadit jako organizační výbor hned v úterý večer, ale spíš ve středu ráno k projednání výborům a schůzi k jejich projednání bychom svolali na čtvrtek 9. dubna,“ popsal organizaci jednání Senátu Blesk Zprávám jeho šéf Vystrčil.

Prymula po lžích z Číny otočil: Populaci je třeba promořit. Babiš a Hamáček: Velký risk

Další zákony, jejichž projednání není tak akutní, by pak Senát projednal ve čtvrtek za týden, tedy 16. dubna. Sám Vystrčil ale neví, co vše se ve Sněmovně při schůzích stane, a tak i on je sám zvědavý, jak se načrtnutý harmonogram podaří dodržet.

„Bohužel jednání se Sněmovnou a vládou je velmi komplikované, protože od nich nemáme žádný návrh, jak by se vše mohlo provést, a trochu mi to připadá, jako by se každý staral hlavně sám o sebe. A neřeší to, že na sebe musíme vzájemně navazovat, aby šlo vše hladce,“ posteskl si Vystrčil v rozhovoru pro Blesk Zprávy.

I senátoři se sejdou za přísnějších opatření, která mají co nejvíce zamezit případnému roznášení nákazy nového koronaviru covid-19.

Zasedání výborů a komisí se bude konat ve větších sálech. „Jsme tak schopní dodržet ty povinné rozestupy, využít můžeme také hlavní jednací sál Senátu. Teoreticky by se tak mohla jednání účastnit v omezené míře také veřejnost. Pět nebo šest míst by bylo možné na galerii obsadit,“ plánuje Vystrčil.

Nakažený senátor

I v Senátu mají stejně jako ve Sněmovně zapůjčenou infrakameru, která má zjistit případnou zvýšenou teplotu u jednotlivých senátorů nebo zaměstnanců Senátu. I senátoři budou míst stejně jako poslanci roušky a rukavice.

Právě mezi senátory se v minulých dnech objevila nákaza covid-19. Nakaženým je Pavel Karpíšek z ODS. Nákazu oznámil 31. března. „Všichni se s ním viděli naposledy 18. března, pak se mezi námi neukázal. Karanténa pro všechny skončila 1. dubna. Že by byl někdo další nakažený, takové zprávy v tuto chvíli nemám,“ dodal pro Blesk Zprávy předseda Senátu Miloš Vystrčil, který v čele horní komory nahradil 19. února zesnulého Jaroslava Kuberu.