14°C
Komentář: ČSSD se protrápila k referendu o vládě. A Babiš hrozí novými volbami
Pátek znovu přinesl menší drama ohledně sestavování vlády. ANO i ČSSD schvalovaly koaliční smlouvu i vládní program a v Lidovém domě se trápili. Po více než třech hodinách sice obojí schválili, ještě před partajním referendem ale chtějí znát jména ministrů a jeho konec protáhli až dál do června. Šéf ANO Andrej Babiš navíc ČSSD v rozhodování pomohl, když v případě dalšího krachu vládního jednání pohrozil předčasnými volbami.
Trápení ČSSD se čekalo. Poprvé jde do vlády jako sedmiprocentní partaj, co bude mít pouhou třetinu ministrů. Tahle role zatím patřila spíš lidovcům nebo zeleným. Navíc bude znovu vládnout s ANO, které ji obralo o slušný počet voličů. A celý projekt budou jistit i komunisti, s nimiž se ČSSD taky přetahuje o voliče. Její současnou sílu nejlíp ukázalo, že nakonec radši rezignovala na své požadavky, že premiérem nebude Babiš a ANO se vzdá ministerstev financí, vnitra a spravedlnosti. Spokojila se s vnitrem.
ČSSD sice v programovém prohlášení uhrála zákaz privatizace veřejných služeb a firem se státní účastí, zálohované výživné a taky nemocenskou v prvních třech dnech nemoci, ta je ale spíš Pyrrhovým vítězstvím: českým firmám zoufale chybí 300 tisíc zaměstnanců, aby mohly vyrábět naplno, a v Lidovém domě nejvíc řeší nemocenskou. Tu Babiš taky hned označil za budoucí průšvih. Naznačil tím, že ČSSD znovu nebude nijak šetřit ani v jejich případné druhé společné vládě.
Programové prohlášení je pro jistotu napsané přátelsky tak, aby neponížilo ani jednu stranu. Zmiňuje důchodovou reformu, digitalizaci státu, strategický investiční program, posílení bezpečnosti, hájení zájmů Česka v EU i odmítnutí uprchlických kvót a eura, v podstatě tedy program Babišovy vlády. ANO nepřipustilo ani zvyšování daní, mantru ČSSD. A pružně koaliční smlouva formuluje i rezignaci Babiše (ten není přímo jmenován) v případě i nepravomocného odsouzení za Čapí hnízdo: smlouva mu dává „přiměřený“ čas. Podobně jako ústava tím nabízí šanci politické fantazii.
ČSSD nicméně nemá moc na výběr. Poslední průzkum STEM ji nechal na sedmi volebních procentech, zatímco se ANO drží kolem 30 procent hlasů. Na rozdíl od protestních opozičních Pirátů nebo řvouna Tomia Okamury taky nemá žádné jasné opoziční téma, ve Sněmovně je od voleb v podstatě neviditelná. Žádný z jejích politiků taky nepatří mezi nejpopulárnější. A Noční vlci k nám jezdí jen jednou ročně, aby mohl zabodovat aspoň nový místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna.
I po shodě ANO s ČSSD ale zůstávají nejasné dvě věci. Zaprvé to, co si od celého projektu slibují komunisté. Ti se začali hlásit o místa ve vedení klíčových státních firem, zatímco jejich poslanec Jiří Dolejš řekl, že si od vládního angažmá slibují svou legitimizaci. Poté, co už vedou některé kraje, prý nechtějí být toxičtí ani na vládní úrovni. Druhou neznámou zůstává referendum ČSSD. To zaprvé může celý vládní projekt shodit, současně mu ale může dát jepičí život těsným výsledkem. Nic totiž jakoukoli vládu nepoloží tak spolehlivě jako rozhádaná vládní strana.
Témata:
Související
No, oni se kluci v té vládě nějak srovnají. Zaujala mně slova Dolejše o legitimizaci KSČM. Mně je Dolejš protivnej svou "umírněností". Nepíšu o tom poprvé, že v naší politice chybí rázní "řízkové", kteří umí bouchnout do stolu. Naznačuje odchod Dolejše z předsednictva, že umírněnost KSČM je na ústupu? Bylo by načase. "Demokratické" strany rády ostatní poučují, jací by měli být. To je výsměch demokracii. Každá strana se může starat akorát o to, jaká bude ona. Výsledný vektor společenského vývoje musí být výsledkem politického dohadování a ne "demokratického" diktátu. Na to ta demokratická hov ada nebyla zvyklá.