Úterý 7. prosince 2021
Svátek slaví Ambrož / Benjamín, zítra Květoslava
Oblačno 0°C

Zalít Fukušimu betonem nic neřeší, říká expert

Odborník na jadernou energii Zdeněk Kříž
Odborník na jadernou energii Zdeněk Kříž  (Autor: ČTK, EPA, Reuters)
Autor: jho, rap, mivrk - 
3. dubna 2011
15:55

Jedním z předních českých odborníků na jadernou energii je Zdeněk Kříž (70) z Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy. Vedl jednu ze sekcí Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), byl poradcem předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a také hlavním inspektorem komise pro atomovou energii. Blesk ho požádal o odpovědi na otázky, které lidi u nás v souvislosti s havárií v japonské Fukušimě nejvíce zajímají.

Kam všude se může dostat radioaktivita?

„Všude. Do potravin, vody, půdy. Proto se za Černobylu i u nás všechno, hlavně potraviny, kontrolovalo.“

Pomůžou nějak jódové tablety?

„Pomáhají. Teď je o ně všude ve světě údajně veliký zájem. Do katastrofy v Japonsku přitom o nich málokdo věděl. Kromě lidí žijících v okolí atomových elektráren, kteří je dostávají.“

Chod jaderné elektrárny tedy může negativně ovlivnit zdraví v okolí tohoto zařízení, proto ty tablety?

„Ne. Pokud by se něco stalo, třeba únik radioaktivních látek, pak to, že je spolkneme, dodá štítné žláze normální jód a radioaktivní tam – laicky řečeno – už nemůže.“

Jak působí radioaktivita na děti?

„V zásadě stejně jako na dospělé. Výjimkou je pouze působení radioaktivního jódu 131 na štítnou žlázu (poločas rozpadu cca 8 dní), kde jsou děti citlivější.“

Můžeme se bez obav zdržovat venku?

„Radioaktivita z Fukušimy je u nás prakticky nulová. Neohrozí žádné nebezpečí pro běžné činnosti lidí včetně zahrádkářů, lesáků, turistů a vlastně kohokoliv.“

Prý se uvažuje o zalití havarovaných japonských reaktorů betonem. Pomůže to?

„To je takový laický termín. Cílem je zlikvidovat jaderné palivo a radioaktivní odpady, rozřezat ho, případně ho i zkoumat. Při té likvidaci se možná použije beton, ale když se to zalije do betonu, nic se tím nevyřeší.“

Kdyby teroristé unesli letadlo a narazili do Temelína nebo Dukovan, vydržely by to?

„Temelín má takhle tlustý betonový kontejnment (rozpaží ruce, jak nejvíc může). Rozhodně to vydrží stíhačky, malá i střední letadla. Jak by to bylo u těch velkých, to je otázka.“

Proč reaktor ve Fukušimě nemůže vybuchnout jako atomová puma, když se v obou případech jedná o energii ze štěpení uranu neutrony?

„Rozdíl je v obohacení uranu. U jaderných bomb je to víc než 90 %, zatímco u jaderných elektráren okolo 5 %. Reaktor obsahuje kromě palivových článků chladivo a moderátor. U reaktorů z Fukušimy a Temelína je to voda, se zvyšujícím se výkonem (teplotou) jejich reaktivita klesá a štěpná řetězová reakce se sama zastaví. Moderátorem v Černobylu byl grafit a tuto vlastnost neměl. Kromě toho má každá jaderná elektrárna spolehlivý a účinný systém pro odstavení reaktoru. Jaderné bomby jsou naopak konstruovány tak, aby se uvolnilo maximum energie, a nemají žádný moderátor a zápornou zpětnou vazbu.“

rampl ( 3. dubna 2011 19:50 )

A jakou?

ajaztassi ( 3. dubna 2011 16:34 )

Máte chybu v nadpisu.

Zobrazit celou diskusi
Další videa