Šéf armády Řehka v Hráčích: Musíme se připravovat na velkou válku! Jedině tak k ní nedojde
Někteří politici ho obviňují, že straší válkou. Co na to náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka (49)? Ve studiu Hráčů dal najevo, že je mu to srdečně fuk. Popsal, jaké konflikty se nás už týkají, jaké se nás týkat mohou, a hlavně co s tím. A není to lehké čtení…
Když se Řehky moderátorka Vera Renovica (38) zeptala, co si myslí o tom, že se šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová (59) nebo její stranický šéf Andrej Babiš (69) proti němu vymezují, odpověděl: „Nic, vůbec nic.“ Naznačil, že jde o kampaň.
„Politici hrají svoji hru a těmi výroky něco sledují. Prostě to tak je. Já dělám to, co dělat mám. Pojmenovávám věci pravými jmény a taky to dělám cíleně a promyšleně a nemůžu za to, že to občas někdo demagogicky překroutí – politici, novináři. Jestli někoho pohoršuje, že se musíme dlouhodobě připravovat na ozbrojený konflikt velkého rozsahu, vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem, který vlastní jaderné zbraně, tak já vám říkám, že to je citace z obranné strategie ČR schválené vládou,“ dodal nekompromisně.
Nutné investice do vlastní obrany
Podle Řehky je jediný způsob, jak udržet mír, který euroatlantický prostor zažívá od 2. světové války, je investovat do vlastní obrany a mít vůli se bránit. „Každý potenciální protivník tomu bude rozumět,“ míní Řehka, který jako největší současnou hrozbu pro náš prostor opakovaně pojmenovává Rusko Vladimira Putina (71).
„To jediné, co lze dělat, je Rusko efektivně odstrašit. A to není o tom, že něco řeknete, ale o tom, že budujete reálné obranné schopnosti, které ten protivník vidí a které máte vůli použít. Jakmile to nebudeme dělat, tak vám garantuju, že se do těch problémů dostaneme. Nevím, jestli za pět, deset nebo patnáct let, ale dostaneme,“ řekl ve studiu Hráčů, kde obhajoval i kontroverzní nákup letounů F-35 jako paradoxně nejhospodárnější ze všech dostupných možností.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jednal s představiteli protikorupčních a bezpečnostních složek a že do dvou týdnů by měl vzniknout společný plán boje proti úplatkářství. O den dříve podepsal zákon, jenž omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních ukrajinských úřadů, což vyvolalo znepokojení u spojenců Kyjeva a v ukrajinských městech protesty, které jsou od začátku ruské invaze do země výjimečné. Protikorupční úřady NABU a SAP dnes vyzvaly k obnovení své nezávislosti.
„Všichni slyšíme, co společnost říká. Vidíme, co lidé očekávají od státních institucí – zajištění spravedlnosti a efektivní fungování každé instituce,“ napsal Zelenskyj na síti X, kde informoval o jednání s vedoucími představiteli tajné služby SBU, národního protikorupčního úřadu NABU, speciální protikorupční prokuratury SAP, národní agentury pro prevenci korupce NAZK, státního úřadu pro vyšetřování DBR, ministerstva vnitra a generální prokuratury.
„Všichni máme společného nepřítele: ruské okupanty. A obrana ukrajinského státu vyžaduje dostatečně silný systém donucovacích a protikorupčních orgánů – takový, který zajistí skutečný pocit spravedlnosti,“ doplnil Zelenskyj, podle jehož sdělení se zúčastnění dohodli, že budou konstruktivně spolupracovat.
Třetí kolo přímých jednání mezi Ukrajinou a Ruskem je v tureckém Istanbulu naplánováno na dnešní večer. Očekává se, že hovory začnou kolem 19:00 místního času (18:00 SELČ).
Ruská delegace odletěla z Moskvy do Istanbulu na třetí kolo jednání, napsala TASS dopoledne s odvoláním na svůj zdroj. Očekává se, že setkání začne kolem 19:00 ve čtvrti Beşiktaş, v paláci Çiragan, píše Ukrinform s odvoláním na administrativu tureckého prezidenta a připomíná, že na stejném místě se na začátku června konalo předchozí, tedy druhé kolo jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací. První přímé setkání po více než třech letech se konalo v polovině května v paláci Dolmabahçe.
Dvě předchozí kola rusko-ukrajinských jednání v Istanbulu nepřinesla žádný posun k ukončení plnohodnotné války, kterou Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina rozpoutalo 24. února 2022. Hlavním výsledkem byly výměny zajatců a těl padlých vojáků.
Ruský resort obrany nejprve hlásil sestřelení 51 ukrajinských dronů nad sedmi ruskými regiony v době od 21:00 do 23:40 moskevského času (20:00 až 22:40 SELČ). Ráno oznámil likvidaci 33 ukrajinských dronů nad šesti oblastmi v období od 23:40 do sedmé hodiny ranní. Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených strojích. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody.
Ruská služba stanice BBC nicméně upozornila na informace některých ruských regionálních činitelů. Podle gubernátora Rostovské oblasti Jurije Sljusara byli zraněni tři lidé při útoku v Novočerkassku, kde vypuklo několik požárů a kde čtyři auta poškodily trosky sestřelených dronů. O odrážení dronových úderů informovali také představitelé v Tulské nebo Nižegorodské oblasti, kde zatím nejsou dostupné zprávy o obětech ani škodách.
Řehka ale trvá na tom, že nestraší válkou a ujišťuje lidi, že se mají v České republice cítit bezpečně. „I když vnímáte reálný svět a reálné hrozby, není důvod k panice. Pokud se máte chystat na konflikt většího rozsahu, na klasickou větší válku, tak musíte mít nutně odolnou společnost. A pokud se lidé nechtějí o těch věcech reálně bavit a jsou vyděšení ze slova mobilizace, protože jim ho nikdo 20 let neřekl, tak ta společnost odolná není a to se musí měnit. Lidi se nemají bát. Ano, reálné hrozby tu jsou, ale my děláme všechno pro to, abychom se problémům vyhnuli,“ uklidňuje.
Generálporučík Karel Řehka je náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky už rok a půl, do funkce ho jmenoval exprezident Miloš Zeman (79). Za svoji vojenskou kariéru sloužil na zahraniční misi v Kosovu, několikrát byl i v Afghánistánu, byl také velitelem legendárního střediska 601. skupiny speciálních sil.
Po odchodu z armády byl od března 2020 do června 2022 šéfem Národního ústavu pro kybernetickou a informační bezpečnost, ve funkci skončil právě proto, že si ho vláda Petra Fialy (59, ODS) vybrala do čela armády. Kvůli neshodám s ministryní obrany Janou Černochovou (50, ODS) loni málem z funkce odešel. Je ženatý, má dvě dospělé dcery.
Klikejte ve videu na témata, která vás zajímají nejvíc!
00:00 – 05:48
O 25 letech ČR v NATO a aktuálních výrocích Donalda Trumpa.
05:48 – 09:18
O nápadu některých politiků na společnou evropskou armádu.
09:18 – 17:48
O závazku investovat 2 % hrubého domácího produktu do obrany.
17:48 – 25:15
O nákupu letounů F-35 a o tom, zda by je vláda koupila nebýt konfliktu na Ukrajině.
25:15 – 27:29
O tom, proč nechápe lidi, jimž se vysoké náklady na obranu nelíbí.
27:29 – 34:51
O opozičních politicích, kteří ho obviňují, že straší lidi válkou, a o tom, zda se máme v ČR bát nebezpečí.
34:51- 39:15
O vztahu s prezidentem Petrem Pavlem a ministryní obrany Janou Černochovou.
39:15 – 49:42
O pohybech na ukrajinsko-ruské frontě i o tom, jak dlouho by ještě mohl konflikt trvat.
49:42 – 56:44
O konfliktu mezi Izraelem a Palestinou a o tom, jestli přístup Izraele k civilistům v Gaze obstojí při přezkumu.
56:44 – 01:04:36
O rekrutačních a personálních cílích v AČR a o tom, proč se je daří jen těžko naplňovat.
01:04:36 – 01:07:06
O revizi zdravotních způsobilostí pro konkrétní pozice.
01:07:06 – 01:16:00
O začátcích v armádě, absolvovaných misích i rodině.
Pořad Hráči: Pravidelně v Blesku ti, co vládnou Česku!
Blesk už druhým rokem přináší čtenářům a divákům exkluzivní pořad Hráči, v němž se vystřídají všichni, kdo v Česku něco znamenají ve sféře byznysu, politiky i na rozhraní těchto dvou disciplín. Zhruba hodinové rozhovory, které vede zkušená moderátorka politických debat i rozhovorů s vrcholnými ústavními činiteli Vera Renovica (38) si můžete vychutnat každé dva týdny na webu Blesk.cz. A to vždy v pondělí. V tentýž den si pak jejich písemnou podobu přečtete v tištěném deníku Blesk. To vše, abychom našim čtenářům umožnili podívat se za oponu, za níž se rozhoduje o našich životech, peněženkách či budoucnosti našich dětí. Jestli chcete vědět víc o těch, kteří skutečně vládnou zemi, v níž žijete, dívejte se na Hráče na Blesk.cz!
Jako Švejci🥲🥲🥲