Šéf armády Řehka v Hráčích: Musíme se připravovat na velkou válku! Jedině tak k ní nedojde
Někteří politici ho obviňují, že straší válkou. Co na to náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka (49)? Ve studiu Hráčů dal najevo, že je mu to srdečně fuk. Popsal, jaké konflikty se nás už týkají, jaké se nás týkat mohou, a hlavně co s tím. A není to lehké čtení…
Když se Řehky moderátorka Vera Renovica (38) zeptala, co si myslí o tom, že se šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová (59) nebo její stranický šéf Andrej Babiš (69) proti němu vymezují, odpověděl: „Nic, vůbec nic.“ Naznačil, že jde o kampaň.
„Politici hrají svoji hru a těmi výroky něco sledují. Prostě to tak je. Já dělám to, co dělat mám. Pojmenovávám věci pravými jmény a taky to dělám cíleně a promyšleně a nemůžu za to, že to občas někdo demagogicky překroutí – politici, novináři. Jestli někoho pohoršuje, že se musíme dlouhodobě připravovat na ozbrojený konflikt velkého rozsahu, vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem, který vlastní jaderné zbraně, tak já vám říkám, že to je citace z obranné strategie ČR schválené vládou,“ dodal nekompromisně.
Nutné investice do vlastní obrany
Podle Řehky je jediný způsob, jak udržet mír, který euroatlantický prostor zažívá od 2. světové války, je investovat do vlastní obrany a mít vůli se bránit. „Každý potenciální protivník tomu bude rozumět,“ míní Řehka, který jako největší současnou hrozbu pro náš prostor opakovaně pojmenovává Rusko Vladimira Putina (71).
„To jediné, co lze dělat, je Rusko efektivně odstrašit. A to není o tom, že něco řeknete, ale o tom, že budujete reálné obranné schopnosti, které ten protivník vidí a které máte vůli použít. Jakmile to nebudeme dělat, tak vám garantuju, že se do těch problémů dostaneme. Nevím, jestli za pět, deset nebo patnáct let, ale dostaneme,“ řekl ve studiu Hráčů, kde obhajoval i kontroverzní nákup letounů F-35 jako paradoxně nejhospodárnější ze všech dostupných možností.
Za ostudu pro Slovensko a za plivanec do tváře spojencům v Evropské unii a NATO označili představitelé slovenské opozice návštěvu premiéra Roberta Fica v Moskvě u příležitosti dnešních oslav 80. výročí porážky nacistického Německa.
Opozice zváží, zda na Fica v této souvislosti nepodá trestní oznámení pro podezření z vlastizrady. Naprostá většina evropských představitelů na protest proti pokračující ruské agresi na Ukrajině do Moskvy nejela.
„Je to ostuda pro Slovensko, je to zrada našich národních zájmů. Samotná cesta do Moskvy je jedním z nejhorších momentů slovenské zahraniční politiky,“ řekl novinářům předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka.
Slovenští opoziční politici, kteří dlouhodobě kritizují Rusko za jeho invazi na Ukrajinu, už předem vyzývali Fica, aby do Moskvy neodjížděl.
Ministr zahraničí Jan Lipavský dnes ve Lvově spolu s některými kolegy ze zemí Evropské unie uctil památku padlých obránců Ukrajiny. Lipavský se ve Lvově zúčastní neformální schůzky ministrů zahraničí zemí EU, setkání s jejich ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou se zúčastní 17 ministrů, přítomný bude také šéf britské diplomacie David Lammy.
„Na Martově poli u Lyčakivského hřbitova jsme uctili památku padlých obránců Ukrajiny. Tam, kde se ještě před pár lety místní obyvatelé chodili opalovat, dnes přibývají hroby těch, kteří položili život za svobodu,“ napsal Lipavský na síti X. Ukrajina se už od února roku 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.
Setkání ministrů na Ukrajině se odehrává ve stejný den jako vojenská přehlídka na Rudém náměstí v Moskvě, konaná u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem.
„Zatímco (ruský prezident Vladimir) Putin a jeho kámoši se předvádí na Rudém náměstí, považuji za důležité, abychom společně ukázali, že stojíme za Ukrajinou,“ uvedl Lipavský. Mezi hosty v Moskvě je slovenský premiér Robert Fico. „Zároveň dnes slavíme Den Evropy a ironické je, že ho Ukrajina začala slavit právě v tento den, 9. května, až po ruské invazi. Putin tedy dosáhl dvou věcí: rozšířil NATO a přiblížil Ukrajinu k Evropě,“ dodal.
Německo bude nadále podporovat Ukrajinu, aby se mohla efektivně bránit a bude rovněž pokračovat v tlaku na Rusko, uvedl nový německý kancléř Friedrich Merz v Bruselu. Jestliže Rusko nepřistoupí na nabídku 30denního příměří, se kterou přišel americký prezident Donald Trump, a nebude brát mírové rozhovory vážně, je Berlín připraven tlak na Moskvu prostřednictvím sankcí ještě navýšit, dodal Merz.
„Stojíme pevně na straně Ukrajiny a budeme dělat všechno pro to, aby tato válka skončila co nejdřív,“ prohlásil německý kancléř po setkání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Merz je na své první návštěvě Bruselu v roli šéfa spolkové vlády.
Již ve středu zamířil do Francie a následně do Polska, hovořil rovněž telefonicky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským vůdcem Volodymyrem Zelenským.
„Prezident Trump mě seznámil s plánem 30denní příměří, i německá vláda si myslí, že je to správná cesta, kterou se vydat,“ prohlásil Merz. Moskvu vyzval, aby na navrhované příměří přistoupila. „Jestliže se tak nestane, nebudeme váhat v navýšení tlaku na Rusko prostřednictvím sankcí,“ dodal. Ukrajina s americkým návrhem souhlasila, z Moskvy jasné pozitivní stanovisko nezaznělo.
Řehka ale trvá na tom, že nestraší válkou a ujišťuje lidi, že se mají v České republice cítit bezpečně. „I když vnímáte reálný svět a reálné hrozby, není důvod k panice. Pokud se máte chystat na konflikt většího rozsahu, na klasickou větší válku, tak musíte mít nutně odolnou společnost. A pokud se lidé nechtějí o těch věcech reálně bavit a jsou vyděšení ze slova mobilizace, protože jim ho nikdo 20 let neřekl, tak ta společnost odolná není a to se musí měnit. Lidi se nemají bát. Ano, reálné hrozby tu jsou, ale my děláme všechno pro to, abychom se problémům vyhnuli,“ uklidňuje.
Generálporučík Karel Řehka je náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky už rok a půl, do funkce ho jmenoval exprezident Miloš Zeman (79). Za svoji vojenskou kariéru sloužil na zahraniční misi v Kosovu, několikrát byl i v Afghánistánu, byl také velitelem legendárního střediska 601. skupiny speciálních sil.
Po odchodu z armády byl od března 2020 do června 2022 šéfem Národního ústavu pro kybernetickou a informační bezpečnost, ve funkci skončil právě proto, že si ho vláda Petra Fialy (59, ODS) vybrala do čela armády. Kvůli neshodám s ministryní obrany Janou Černochovou (50, ODS) loni málem z funkce odešel. Je ženatý, má dvě dospělé dcery.
Klikejte ve videu na témata, která vás zajímají nejvíc!
00:00 – 05:48
O 25 letech ČR v NATO a aktuálních výrocích Donalda Trumpa.
05:48 – 09:18
O nápadu některých politiků na společnou evropskou armádu.
09:18 – 17:48
O závazku investovat 2 % hrubého domácího produktu do obrany.
17:48 – 25:15
O nákupu letounů F-35 a o tom, zda by je vláda koupila nebýt konfliktu na Ukrajině.
25:15 – 27:29
O tom, proč nechápe lidi, jimž se vysoké náklady na obranu nelíbí.
27:29 – 34:51
O opozičních politicích, kteří ho obviňují, že straší lidi válkou, a o tom, zda se máme v ČR bát nebezpečí.
34:51- 39:15
O vztahu s prezidentem Petrem Pavlem a ministryní obrany Janou Černochovou.
39:15 – 49:42
O pohybech na ukrajinsko-ruské frontě i o tom, jak dlouho by ještě mohl konflikt trvat.
49:42 – 56:44
O konfliktu mezi Izraelem a Palestinou a o tom, jestli přístup Izraele k civilistům v Gaze obstojí při přezkumu.
56:44 – 01:04:36
O rekrutačních a personálních cílích v AČR a o tom, proč se je daří jen těžko naplňovat.
01:04:36 – 01:07:06
O revizi zdravotních způsobilostí pro konkrétní pozice.
01:07:06 – 01:16:00
O začátcích v armádě, absolvovaných misích i rodině.
Pořad Hráči: Pravidelně v Blesku ti, co vládnou Česku!
Blesk už druhým rokem přináší čtenářům a divákům exkluzivní pořad Hráči, v němž se vystřídají všichni, kdo v Česku něco znamenají ve sféře byznysu, politiky i na rozhraní těchto dvou disciplín. Zhruba hodinové rozhovory, které vede zkušená moderátorka politických debat i rozhovorů s vrcholnými ústavními činiteli Vera Renovica (38) si můžete vychutnat každé dva týdny na webu Blesk.cz. A to vždy v pondělí. V tentýž den si pak jejich písemnou podobu přečtete v tištěném deníku Blesk. To vše, abychom našim čtenářům umožnili podívat se za oponu, za níž se rozhoduje o našich životech, peněženkách či budoucnosti našich dětí. Jestli chcete vědět víc o těch, kteří skutečně vládnou zemi, v níž žijete, dívejte se na Hráče na Blesk.cz!
Jako Švejci🥲🥲🥲