Konec střídání času v EU narazil na vážný problém. Země nestíhají přípravu
Plán Evropské komise zrušit povinné střídání času ještě před volbami do europarlamentu, které se budou konat příští rok v květnu, se potýká se silným odporem některých členských států. Pět evropských diplomatů to sdělilo webu Politico. Potřebná legislativa podle nich není dostatečně připravená a mnoho podrobností vůbec není jasných.
Návrh, jak by mělo zrušení střídání času vypadat, představil v září prezident Evropské komise Jean-Claude Juncker. Dojít by k němu mělo 31. března 2019, kdy se doteď povinně měnil čas ze standardního na letní. Státy, které by chtěly zůstat u letního, by tím měly vyřešeno. Státy, které by preferovaly standardní, by svou poslední změnu provedly 27. října 2019.
Do zvoleného data, které by pro podstatnou část zemí znamenalo nový režim, tak zbývá něco málo přes půl roku. Trvale letní čas si přitom přeje většina evropských zemí. Právě blízkost termínu a nepřipravenost na změnu je podle diplomatů problém.
„Komise tu zemím ukázala kus nekompletní legislativy a řekla ‚My jsme svoji práci udělali, teď udělejte vy tu vaši,'“ komentoval situaci diplomat ze západní země, který si nepřál být jmenován. Další uvedl, že členské země se domnívají, že komise měla fungovat jen jako koordinátor, a ne přikazovat rovnou, ať si vyberou standardní, nebo letní čas.
Mnoho států navíc ještě ani nemá jasno, jaký čas si vybrat. Eurokomisařka pro dopravu a vesmír Violeta Bulcová v září uvedla, že Portugalsko, Kypr a Polsko inklinují k letnímu času, zatímco Finsko, Dánsko a Nizozemsko preferují standardní čas. K němu tíhnou i čtenáři Blesku. Jedinou zemí, která by si střídaní časů ráda zachovala, je Řecko, komise ale tuto možnost vylučuje.
V anketě hlasovali hlavně Němci
Hlavní námitkou zemí je, že do stanoveného termínu nestíhají problematiku probrat se svými občany, což může trvat týdny. Výsledný čas pak jednotlivé státy musí prodiskutovat se svými sousedy, aby nedošlo k problémům na hranicích, pokud si jedna země zvolí letní čas a druhá zimní, a to také bude chvíli trvat.
Komise zrychlené jednání vysvětlovala tak, že nedávná hromadná anketa napříč Evropskou unií ukázala, že tématika lidi zajímá, a hlavně, že většina občanů se vyslovila pro zrušení střídání času. 84 procent ze 4,6 milionu účastníků ankety chce jeden čas už napořád.
Ovšem anketa rovněž ukázala, že každou zemi střídání času pálí jinak. Například v Německu hlasovaly tři miliony lidí a utvořily tak většinu, zatímco v Itálii hlasovalo jen 20 tisíc lidí. V celé EU přitom žije přes 500 milionů lidí. Výsledky tak nelze vnímat jako referendum.
Diplomat: Juncker se zviditelňuje před volbami
Jeden z oslovených diplomatů se domnívá, že Junckerovo usilování o rychlý konec střídání časů je podmíněno blížícími se volbami. „Je období před kampaní, takže může získat rychlé plusové body, ale nestačí to jen hodit na členské země,“ postěžoval si muž.
Státy podle něj také požadují podrobnější informace, jak změna ovlivní běžný chod světa, tedy finanční trhy nebo dopravu. Například železniční operátoři vymýšlejí dopravní schémata závislá na čase několik měsíců dopředu a nestihnou to na poslední chvíli. To samé platí pro leteckou dopravu.
Je mi fuk jestli letní či zimní, ať už se to hlavně zruší a konec hloupého řízení hodin bude historií, vydím vtom přínos hlavně.