Historik Šebek o volbě příštího Papeže: I bez našeho kardinála bude v konkláve česká stopa
Papež František čelí vážným zdravotním problémům a nejen v církevních kruzích sílí debaty o jeho nástupci. Historik Jaroslav Šebek v Epicentru upozornil na to, že většina kardinálů s hlasovacím právem byla jmenována právě současným papežem, což může výrazně ovlivnit volbu jeho nástupce. I když Česko nemá v konkláve žádné své kardinály, máme podle Šebka ve volbě příštího papeže přeci jen zajímavou českou stopu.
Podle specialisty na církevní dějiny z Historického ústavu AV ČR není rezignace papeže Františka zatím na stole, a to i přesto, že Svatý otec již dříve připravil rezignační dopis pro případ, že nebude schopen vykonávat svou funkci.
Papež František je považován za liberálnějšího papeže. Prosazoval reformy ohledně LGBTQ+ katolíků, přístupu církve k rozvedeným či ekologická témata. Otázkou tedy je, zda ideologický směr příštího papeže bude pokračováním Františkovy linie, nebo návratem k tradičnějšímu pojetí, tak jak ho prosazovali Benedikt XVI. nebo Jan Pavel II. „Většina kardinálů, kteří budou volit příštího papeže, to znamená těm, kterým ještě nebylo 80 let, to jsou kardinálové, kteří byli jmenováni papežem Františkem,“ vysvětlil Šebek. Podle něj to znamená, že „papež František si svým způsobem vytvořil sbor volitelů, který by mohl teoreticky volit papeže, jenž by více odpovídal jeho stylu“.
Šebek ale také upozornil na to, že je těžké předvídat, zda se neobjeví tendence po volbě „kompromisního kandidáta, který bude vyvažovat pozice konzervativního a liberálního tábora“. Šebek upozornil i na možnost, že do volby může zasahovat politický vliv. „Není vyloučeno, že se bude snažit do té volby nějakým způsobem vstupovat i současná americká administrativa,“ uvedl Šebek, s odkazem na vliv konzervativních katolíků, jako je americký viceprezident J. D.Vance.
Šebek zmínil také jinou dynamiku, která by mohla ovlivnit výběr nového papeže. „Velká část kardinálů nepochází už z Evropy, ale z jiných kontinentů,“ upozornil historik s tím, že papež František byl prvním papežem zvoleným z Jižní Ameriky. Dále vysvětlil, že to může být klíčové pro samotnou volbu. „Je otázka, jestli právě ti, kteří jsou na periferiích, nerozhodnou o tom, že bude zase nástupce v duchu františkovské linie,“ dodal.
Kam vede česká stopa ve Vatikánu?
Co se týká české církve a jejího vlivu na volbu papeže, situace není příliš příznivá. Jak Šebek poznamenal, „nemáme vůbec žádného kardinála, protože pražský arcibiskup Jan Graubner, kterému je teď 77, nebo bude 77, tak ten kardinálem není“. Současný kardinál Dominik Duka je starší 80 let. To znamená, že Česko nemá přímý vliv na volbu papeže. Nicméně, jak historik dodal, „máme tam přece jenom jednoho kardinála, který má alespoň českou stopu. Je to Kanaďan Michael Czerny“. Czerny, narozený v Brně, má podle Šebka stále vazby na české prostředí.
„Je to velice sympatický člověk, který rád vzpomíná na Brno,“ poznamenal Šebek, který měl příležitost se s ním setkat při jeho návštěvě Velehradu.
Historik Šebek také vzpomněl, že v roce 2013 měl možnost osobně potkat papeže Františka. „Bylo to skutečně milé a bylo to právě to neformální,“ řekl o setkání, které se odehrálo v rámci připomínky výročí smrti mistra Jana Husa.
Setkání s neformálním Františkem
Šebek vyzdvihl také osobní přístup papeže Františka k jeho hostům. „Papež nám začal rozdávat výtisky svojí knížky, a to udělal sám, ačkoliv tam měl spolupracovníky, kteří by to asi udělali, ale papež nám chtěl ty knížky dát on sám osobně,“ popsal historik gesto, které podle něj poukazuje na přístupnost a otevřenost Svatého otce, který, když byl v roce 2001 jmenován kardinálem, vyzval stovky Argentinců, aby neletěly do Říma slavit, ale raději věnovaly peníze na chudé. Papež František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, si jako první papež v dějinách církve zvolil jméno František právě na počest sv. Františka z Assisi, který proslul chudobou a odříkáním.
Neboj, jde jenom o českého experta a ti ví kulový o všem. jen se chce zviditelnit.