Odborník o boji s kouřením: Česko zaspalo. Protikuřácká legislativa měla přijít dřív
Každý druhý mladý Čech užívá nikotin a zároveň roste počet lidí, kteří sahají k alternativám klasických cigaret. Vyplývá to z každoročního výsledku šetření pro Státní zdravotní ústav u příležitosti Světového dne bez tabáku. Proč se u nás nedaří rychleji snižovat počty závislých? Kam se Česko posunulo sedm let po zavedení protikuřáckého zákona? Nejen o tom v dnešním Epicentru Pavlíny Horákové mluvil vědecký poradce Národního protidrogového koordinátora a ředitel výzkumu ve Společnosti Podané ruce Viktor Mravčík.
WHO odhaduje, že na následky užívání tabáku ročně předčasně zemře více než 8 milionů lidí. Více než 7 milionů z těchto úmrtí je důsledkem přímého užívání tabáku. Přibližně 1,3 milionu jsou nekuřáci, kteří umírají proto, že jsou vystaveni pasivnímu kouření. Jen v Česku předčasně umírá na následky kouření 17–19 tisíc lidí každý rok. Ke snížení takového počtu měl přispět protikuřácký zákon, který Česká republika zavedla před sedmi lety. Na výsledky, jestli se to povedlo, ale budeme muset podle Mravčíka ještě chvíli počkat.
Češi protikuřácký zákon přijali
„Většina populace, a to nejenom nekuřáci, ale i kuřáci, jsou vlastně spokojeni s tím hlavním prvkem, který ta změna zavedla, to je nekuřácké restaurace. Všichni jsou spokojeni, že to prostředí je kvalitativně úplně někde jinde, mohou jít do restaurace s rodinami, nemusí se bát, že budou smrdět. Lidé přijali ty změny velmi pozitivně, vlastně i ty, které souvisí s evropskou legislativou. To znamená, to označování tabákových výrobků i zdravotní varování. Právě cílem tady těchto varování je upozornit a motivovat lidi k tomu, aby přestali kouřit,“ uvedl v Epicentru vědecký poradce.
Nic se nezmění ze dne na den
Počet klasických kuřáků ale u nás ubývá pomaleji, než se očekávalo. A to i ve srovnání s jinými státy. Viktor Mravčík v tom, proč tomu tak je, má jasno.
„Česká republika zaspala. Rok 2017 byl hrozně pozdě s implementací proti tabákové nebo protikuřácké legislativy. Řada civilizovaných zemí měla ta opatření, včetně těch nekuřáckých restaurací, mnohem dříve, takže prostě musíme si počkat na efekty těch opatření déle. Není to nic zázračného, co tu situaci změní ze dne na den, to je jedna věc a druhá věc – změnit lidské zvyky a lidské chování prostě není jenom tak,“ uvedl Mravčík s tím, že lidé také stále častěji sahají po alternativách, jako jsou elektronické cigarety a jiné náhražky cigaret.
Alternativy jako cesta?
„Ty nízkorizikové alternativy se ukazují jako možnost, kterou nevyužíváme dostatečně v těch, řekněme, protikuřáckých politikách nebo politikách kontroly tabáku. Mohli bychom je využívat víc systematicky, nejenom tím, že je dovolíme, regulujeme na trhu, ale počítat s nimi v těch opatřeních a ukazuje se, že užívání tady těchto alternativ vlastně může velmi podstatně přispět k snížení míry kouření,“ dodal někdejší dlouholetý vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.
Příkladem je podle něj například Švédsko, které dosáhlo té 5% hranice kuřáků v populaci tím, že si vymohlo výjimku ze zákazu uvádění orálního tabáku na trh.
„Velká část těch, kteří by jinak kouřili ve Švédsku, užívá snus – a to je krásně vidět na reálných datech ze Švédska, kdy tam byl nárůst uživatelů snusu a s tím pokles kuřáků klasických cigaret, takže můžeme říct, že Švédsko dosáhlo toho cíle Světové zdravotnické organizace vlastně díky té dlouhodobé nabídce toho méně rizikového produktu,“ uzavřel Mravčík.
Čím více kuřáků, tím menší zátěž pro důchodový systém.