Generál Šedivý pro Blesk o povinné vojně: Přežitek! A co Pavlův nápad na administrativní odvody?
Armáda potřebuje lidi, apeloval v pořadu Hráči armádní náčelník Karel Řehka, podle kterého je třeba opět zvažovat i možnosti povinné vojenské služby. Rovněž výrok prezidenta Petra Pavla o možném zavedení povinných administrativních odvodů vzbudil rozruch. Dočká se Česko znovu povinné vojenské služby? Co přesně znamená zavedení povinných administrativních odvodů? Má každý z nás povinnost chránit a bojovat za svou zem? Nejen na to odpovídal v Epicentru s Bárou Holou bývalý náčelníka Generálního štábu Armády ČR a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Jiří Šedivý.
„Je nutné zvažovat nějakou formu povinné či dobrovolné vojenské služby, abychom generovali dostupné zálohy,“ uvedl nedávno pro pořad Hráči náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka.
Co tomu říká jeho předchůdce Jiří Šedivý? Bránit náš stát je povinností každého z nás, ostatně tak to stojí i v ústavě, která jasně hovoří, že český národ, český stát bude o svoji suverenitu vždycky bojovat a podle bývalého náčelníka Generálního štábu ta povinnost toho vychází automaticky - souhlasí tak i s tvrzením prezidenta Petra Pavla, že obrana státu není jen záležitostí profesionální armády.
„Profesionální armáda nahrazuje svým způsobem armádu braneckou, která tady byla po řadu let a v určité fázi se již přežila. Je to otázka například zavádění nových technologií, ale i přístupu společnosti k povinné vojenské základní službě. Je to nezbytný krok, který jsme přijali, ale neznamená to, že by se zbytek společnosti vyvázal z povinnosti být připraven bránit vlastní stát,“ vysvětlil v Epicentru generál Šedivý, který zároveň vysvětlil, jak by vypadaly administrativní odvody v praxi, jejichž zavedení podpořila i hlava státu, prezident Petr Pavel.
Odvody i pro ženy
Podle Šedivého administrativní odvod neznamená nic jiného, než na co jsme byli zvyklý už v minulosti, když u nás platila povinná základní vojenská služba. Jen s tím rozdílem, že tentokrát se odvod vztahuje i na ženy, podle zákona, který vstoupil v platnost v roce 1993.
„Člověk, který je povolán k takovému odvodu, se dostaví, je tam odsouhlasená jeho základní evidence. Základní informace o zdravotním stavu, jeho vzdělání a názorech na obranu, bezpečnost a možná debata o tom, pokud by někdy potenciálně mělo dojít k odvodům z různých důvodů, tak do jakého druhu vojska by byl rád zařazen,“ a dodal, že existuje i jistý aspekt, který je o náboženském myšlení člověka.
„Někteří lidé mají zásadní odpor, anebo nechtějí používat zbraně, tak ten člověk by to řekl, ale neznamená to, že by nebyl neodveden, ale sloužil by pravděpodobně v jiné složce než té bojové,“ vysvětlil Šedivý.
Podobné informační systémy u nás už existují. Podle bývalého náčelníka, ale nefungují tak jak by měli a je nutná aktualizace v průběhu let. „Nejsou řádně ještě propojeny. Ta evidence de facto existuje, ale od 18 let toho daného člověka, tak tam chceme mít nebo armáda chce mít přesnější přehled,“ uvedl Šedivý.
Musíme změnit mobilizační systém
Což v praxi znamená, že systémy by se měly aktualizovat s tím, jak se život člověka vyvíjí.
„To znamená, že například mění se zdravotní stav, mění se vzdělání a zaměření vzdělání i rodinné podmínky. Takže pokud se bavíme o odvodech a bavíme se o tom, že se opravdu změní ten mobilizační systém, který v každém případě Česká republika, ale nejenom Česká republika, ale i jiné státy severské aliance nebo Evropské unie, pokud chcete, tak ho budou muset změnit. Vzhledem k té situaci, která se odvíjí na východě Evropy, tak je potřeba ten systém tak upravit, aby se ty změny, které se v případě toho daného člověka nějakým způsobem dotýkají branné povinnosti, tak aby byly zaznamenávány v nějakém centrálním evidenčním systému,“ apeluje na změnu systému generál Šedivý.
Povinná vojna jako relikt minulosti
Povinná vojenské služba je ale podle něj už přežitek. „Myslím, že ani armáda dnes neuvažuje o povinné základní službě, myslím si, že ta doba povinné základní služby je pryč. Samozřejmě, že by se mohlo o ní mluvit v okamžiku, kdy bude ta situace velmi krizová, kdy už nebude jiného zbytí, ale pokud tato republika bude mít takovou možnost se ještě pořád rozhodovat o tom, jak připravovat své občany k obraně vlasti, tak povinná základní služba dneska je, řekl bych, relikt minulosti,“ uzavřel Šedivý.
Tomaši, studovat na VŠ nemohly ani děti, kteřé neměly rodiče v KSČ. Za každého rudocha v rodině se totiž u přijímaček připočítávalo 40 bodů, a to jste mohli umět všechno jak pánbůh, ale trotl, který ty rudochy měl měl obrovský náskok.