Psychiatr Hollý: Nestyďme se vyhledat pomoc, systému ale chybí peníze
Každý z nás se někdy cítí pod psa. Smutky, úzkosti, špatná nálada. Kdy ale poznat, že je problém vážnější než si myslíme? Jak důležitá je duševní hygiena? A je ostuda mít svého psychoterapeuta. Jak se za poslední roky posunula psychiatrická léčba u nás? Nejen na to se Bára Holá ptala v Epicentru Blesk Zpráv bývalého ředitele psychiatrické nemocnice v Bohnicích, psychiatra a sexuologa Martina Hollého.
Vnímání psychiatrie se v Česku v posledním desetiletí podle šéfa Centra duševní rehabilitace v Berouně výrazně posunulo. Jedním ze klíčových kroků tehdy bylo podepsání strategie reformy psychiatrické péče ministrem Martinem Holcátem v roce 2013. „Tak se významně posunulo místo psychiatrie mezi ostatními medicínskými obory. Psychiatrie byla vždy takovou Popelkou. Víme, že to potřebujeme, ale vlastně se moc akcentu na potřeby psychiatrického systému péče nedávalo,“ míní psychiatr. Zvyšující se pozornost k psychiatrii paradoxně přitahuje ale i nárůst duševních poruch.
Jako důležitou považuje Hollý změnu ve společenském diskurzu, kde si duševní zdraví a duševní hygiena častěji získávají své zasloužené místo. „To souvisí s destigmatizací témat souvisejících s duševním zdravím a nakonec to otvírá i prostor pro prevenci,“ vysvětluje psychiatr. „Asi je potřeba podtrhnout taky to, že stigmatizace ve společnosti, kterou zkratkovitě můžeme popsat jako to, že se stydím nebo nestydím vyhledat psychiatra, tak se taky projevuje a odráží v tom, nakolik si my sami dokážeme přiznat, já nejsem líný nebo tohle není jen depka, ale že skutečně může jít o nějakou duševní poruchu. A to znamená, že se rozhodnu udělat kroky k tomu, abych vyhledal odbornou pomoc,“ popsal, jak se stigmatizace významně odráží v sebestigmatizaci, která představuje velký problém, protože brání v tom, aby daný člověk vyhledal odbornou pomoc.
Nedostatek ambulantní péče
Hollý také zdůraznil, že i nadále je potřeba na mnoha aspektech, a to zejména organizačních, pracovat. „Ve společnosti se potkalo několik trendů, ten současný obrázek není příliš veselý. Máme nedostupnost služeb a nejenom lůžkových, protože primárně bychom se měli bavit o dostupnosti ambulantních služeb a do té lůžkové to často doroste právě proto, že nedokážeme rychle a efektivně sehnat komplexní ambulantní péči,“ popsal Hollý.
Systém navíc neeviduje, žádné skokové nárůsty finančních prostředků. „Do kolečka se omílá téma, že průměr za poslední roky, co jde z toho celého zdravotnického balíku na psychiatrii, nám pomalu roste a od nějakých 2,9 % v roce 2010 až po něco přes 4, téměř 5%, ale v současné chvíli také musíme říct, že průměr Evropské unie je 8 %,“ doplnil s tím, že některé země, které bychom si mohli klást za jakýsi idealistický cíl tohoto systému, tak dávají přes 10 % prostředků na zdravotnictví do oblasti duševního zdraví. „Ta čísla nejsou úplně srovnatelná, protože každý ten systém to počítá trochu jinak, ale nepochybně tam máme ještě velký dluh, který by nám jistě pomohl síť psychiatrické péče dobudovat,“ shrnul Hollý.
Mezi psychické poruchy se bezesporu řadí i závisloti. A právě tématem závislostí se zabývá i kampaň Zkratky. Preventivní kampaň České asociace pojišťoven a Policie ČR si dává za cíl zvýšit povědomí o látkových závislostech a dopadech dlouhodobé konzumace drog a podpořit informovaná rozhodnutí. Drogy jsou zkratka do pekel.
Na psychickou problematiku, nejlépe funguje manuální práce. Zaměstnat ruce tím se zapojí i hlava.
Lidé co se živí manuální prací, si nemohou dovolit, a ani si nepřipouští deprese.....jelikož u nich neexistují.
Dnes je každej línej tvor, lehkoživka v depresích.