Ekonomka o balíčku Fialovy vlády: Na koho nejvíc dopadnou úspory?
Ve Sněmovně pokračují dohady o úsporném balíčku, se kterým vyrukovala Fialova vláda. Už v květnu představila soubor 63 změn zákonů, od kterých si slibuje v příštích dvou letech úspory přes 150 miliard korun. Ty budou mít dopady na většinu lidí v Česku. Jsou skutečně tyhle dopady rovnoměrné? A kdo pocítí úspory nejvíc? Na otázky moderátorky Pavlíny Horákové v Epicentru odpovídala ekonomka Jana Matesová.
Na koho dopadnou chystané změny, o kterých se aktuálně handrkují poslanci ve Sněmovně, nejvíce? „Nedopadnou nejvíce na ty úplně nejvíce vydělávající, na ty nedopadnou. Což myslím na ty s velmi vysokými příjmy. Měly by tam dopadnout více,“ uvedla ekonomka Matesová.
Dopady jsou podle ní rozloženy mezi všemi skupinami kromě těchto „super vysoce příjmových“. Ale „ne asi mezi všemi stejně“, míní Matesová a jmenovala skupiny, které změny pocítí výrazněji.
„Dovedu si představit skupinu třeba OSVČ, těch, kteří si nemohou dovolit už pracovat na plný úvazek a nebo je nikdo nezaměstná na plný úvazek, klidně nad 55 let. Spousta z nich je vržena do toho, aby se zaměstnávali jako OSVČ třeba i při různých příležitostných zaměstnáních, protože stálé zaměstnání na trhu nenajdou. A zrovna tak mladé maminky, mladí rodiče, kteří se potřebují vrátit do práce, ale nemohou na plný úvazek. A to jsou lidé, kteří vydělávají málo, protože nemohou pracovat na plné úvazky. A je to může zatížit velmi,“ říkala ve studiu Blesku Matesová.
„I to zaměstnávání těchto skupin na dohody stát zatěžuje. Stát by měl urychleně motivovat podniky k tomu, aby zaměstnávali více lidí v normálním zaměstnaneckém poměru, ale na částečný úvazek. Čili aby byli ti zaměstnanci chráněni tak, jak jsou chráněni zaměstnanci na plný úvazek, ale zároveň aby to mohli kombinovat se svými jinými, rdinnými, osobními potřebami, kde nemají lepší řešení. Ale jinak si myslím, že je to vcelku spravedlivě rozložené na všechny skupiny,“ podotýká ke konsolidačnímu balíčku ekonomka.
Za chybu označuje, že podnikatelé stále neví, o jaké dotace přijdou. „Je to chyba, že to nevědí dosud. Vláda si má nějaký důvod, proč tu informaci veřejnosti nedává, ani podnikatelům, ale nevím, neznám ten důvod. Myslím si, že je to chyba,“ míní Matesová.
Dalším zásadním problémem je nedostatek pracovníků na trhu práce. „Máme velmi napjatý trh práce, ono to vypadá jako dobrá věc, že máme nízkou nezaměstnanost, většinou nejnižší v Evropě, jenomže zároveň máme podniky, které stále volají: My máme spoustu zakázek a nemůžeme je naplnit, protože nemáme lidi,“ popsala ekonomka.
Americká demokracie (prý vzor pro tu Českou) měla v minulosti ještě jiné řešení, uplatněné u prezidenta Kennedyho, ale zatím nemáme Oswalda.