Bezpečnostní analytik Smetana: Ukrajina narazila. Největší překážkou jsou ruské miny
„Největší překážkou pro Ukrajinu, a zvláště to platí pro jižní část fronty, jsou ruské obranné pozice, především tedy miny,“ vysvětlil v Epicentru Blesk Zpráv bezpečnostní analytik z Institutu mezinárodních studií FSV UK, Michal Smetana. Ve studiu také hovořil o tom, proč jsme k použití jaderných zbraní nejblíže v historii.
„Rusko budovalo tu tzv. Surovikinovu linii, která je pojmenovaná podle generála, který zadával tyto obranné pozice. Pro Ukrajinu znamená boj s hustě zaminovaným územím velkou překážku,“ popsal situaci na frontě s tím, že je tam také celá řada dalších protitankových překážek, zákopů a opevnění. „Té útočící armádě, kterou je v současném momentě Ukrajina, vlastně způsobují velké problémy a je to typ operace, který je náročný na koordinaci a také na ztráty. Ukrajina zde do nějaké míry skutečně narazila a postup je pomalejší,“ uvedl Smetana.
„Vzhledem k nedostatku techniky a pomalému postupu je ukrajinská operace náročnější, než se původně předpokládalo,“ pokračoval. Rusko podle něj předpokládalo, že odminování bude obtížné a umístilo miny tak, aby ničily ukrajinskou techniku.
Jaderná hrozba
Řeč ve studiu přišla i na hrozbu použití jaderných zbraní. „Z té dynamiky, kterou vidíme a co jsme se dozvěděli o tom, jakým způsobem Rusko mluví s Indií a Čínou …oba státy, Indie a Čína, jsou pro nás státy, ze kterých nemáme úplnou radost, protože nepodporují západní sankce a netlačí na Rusko tak, jak bychom chtěli, je patrné, že i pro ně je velmi důležité, aby Rusko jaderné zbraně nepoužilo,“ vysvětlil analytik, pro obě země je klíčové dodržet tzv. jaderné tabu. Smetana dále poznamenal, že obě země se snažily tlačit na Rusko a ukázat mu, že pokud by se k nějakému jadernému kroku rozhodlo, jejich postavení by se v konfliktu mohlo zásadně změnit. Zároveň, ale podle Smetany i Rusové vnímají tuto situaci podobně a uvědomují si vysoké politické náklady, které by s sebou takové rozhodnutí přineslo.
Hrozba použití jaderných zbraní je podle analytika velmi malá a to i přesto, že „vlastně existuje takové širší povědomí, že od první poloviny osmdesátých let nebo dokonce od roku 1962, kdy byla ta známá karibská raketová krize, jsme možná tomu použití stále nejblíž.“ Smetana také zdůraznil, že bychom rozhodně neměli zastavit naši podporu Ukrajině z obav z použití jaderných zbraní: „Ale potřeba je mít na paměti, že ta rizika tam prostě jsou, nejsou nulová, a to, že se tak nestalo od roku 1945, prostě neznamená, nikdy není žádná šance, že se to prostě nestane znovu.“
Mezi unijními ministry zahraničí zaznívala podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského velká podpora pro takzvanou reparační půjčku Ukrajině financovanou ze zmrazených ruských aktiv v Evropě. Lipavský to řekl po skončení dnešního jednání v Bruselu. Existují nicméně stále země, které s tím mají problém, český ministr zmínil zejména Belgii, kde se nachází většina zmrazených ruských aktiv. Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun. „Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka. Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun. Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko. Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Asi jim sežene tu mňamku jako on používá a všichni pak budou jen natahovat ručičky a žebrat