Kalousek k obraně i rozpočtu: Nedělejte ze Stanjury obětního kozla! Odpovědnost nese celá vláda

Ve spojitosti s vládními úsporami vyčnívá resort obrany, na nějž se v podstatě jako na jediný nakonec vydá v následujících letech zdrojů více. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) již dříve v pořadu Blesku Hráči uvedla, že za posledních 20 let se do obrany prakticky vůbec neinvestovalo. V plánu je k roku 2024 zvednout výdaje na minimální hranici dohodnutou členy NATO, tedy 2 % HDP.

Podle Kalouska však jde o nevyhnutalný krok zejména k závazkům, které máme k ostatním členům Severoatlantické aliance. „Je otázka, jestli jsme si zřídili stát na to, abychom přerozdělovali peníze mezi lidmi, ale zcela jistě jsme si zřídili stát na to, aby nám zajistil efektivní obranu proti vnějšímu nepříteli,“ okomentoval plánované navýšení výdajů na obranu.

Členství v NATO je pak prý nejlevnější možností, jak zajistit adekvátní bezpečnost. Pokud bychom totiž spoléhali pouze na sebe, výdaje by byly několikanásobně vyšší. „Pokud bychom stavěli armádu tak, abychom se byli schopni chránit sami na svých vlastních hranicích, tak nám nestačí 2 % HDP, tak musíme dávat 30 %. Nejlevnější způsob, jak zajistit svoji vlastní obranu, je členství v NATO,“ hájil investice do armády.

Kalousek varuje vládu kvůli rekordní sekyře: Jsou třeba škrty za 65 miliard! 20 miliard nemůže stačit

Pokud by se na obranu nevynaložilo více peněz, působilo by chování České republiky vzhledem ke svým koaličním partnerům poněkud nepatřičně. „Není možné v té partě, která se dohodla, že se bude bránit společně, být černým pasažérem. A jestli se země NATO dohodly, že budou dávat 2 % svého HDP na obranu, tak je to pořád nejlevnější možné,“ doplnil exministr.

Jak konkrétně budou zmíněná 2 % využita, je pak podle Kalouska úkolem pro obranné stratégy. „Já jako občan chci vědět, že stát bude schopen mne bránit,“ prohlásil. Připomněl však, že tváří v tvář snahám o úspory budou muset politici i do budoucna lidem výši zdrojů vynaloženou na obranu adekvátně vysvětlit.

Nerozumná a nebezpečná půjčka

Kalousek promluvil i o tristní situaci se státním rozpočtem. Upozornil však, že za něj odpovědnost nenese pouze současný ministr financí. „Ta vláda má 18 členů a ministr financí má jenom jeden hlas. Pokud některé návrhy neprosadí nebo ho ta vláda přehlasuje, tak z něj potom je možné udělat toho obětního kozla. Ale tohle je odpovědnost celé vlády a především jejího předsedy,“ zastal se Zbyňka Stanjury.

Za velmi nerozumný krok Kalousek považuje půjčku 137,4 miliard korun od Evropské komise v rámci Národního plánu obnovy, kterou vláda schválila v půlce června. „Pro mě byl kulturní šok, když jsem zjistil, že ta půjčka 137 miliard z Evropského fondu, kterou já pokládám za velmi nerozumnou a velmi nebezpečnou, tak ministr financí tu půjčku velmi nedoporučoval,“ pozastavil se nad rozhodnutím.

Samotné přehlasování ministra financí ve zmíněné záležitosti označil dokonce za pro něj nepředstavitelné. „Velmi dobře argumentoval, proč není dobré si tu půjčku brát. A ta vláda ho přehlasovala. Pro mne je kulturním šokem, když zjistím, že v takové věci vláda přehlasuje svého ministra financí a ignoruje jeho argumenty. To si neumím představit,“ prohlásil ve studiu Blesku.

Závěrem znovu připomněl, že za špatná rozhodnutí nese odpovědnost celá vláda a především pak vedení jednotlivých koaličních stran. Stanjura by si podle něj však neměl nechat všechno líbit. „Jiná věc je, jestli si to ministr financí nechá líbit. Na jeho místě bych řekl: ‚Tak si tu půjčku podepište, ale beze mne.‘ Určitě ale nemá smysl dělat z ministra financí obětního kozla. Vláda má 18 členů, skládá se z 5 stran, každá z nich má svého předsedu. A ti dělají ty zásadní dohody,“ nechal se slyšet.