Vězni v ruské armádě? Jako za SSSR, říká generál Šedivý a varuje: Putin ještě nemusel mobilizovat!
Podle informací amerických tajných služeb nedá Vladimiru Putinovi spát nedostatek jeho vojenských sil. Moskva se tak údajně snaží rekrutovat na ukrajinském území také zločince včetně vrahů s příslibem finanční odměny a prominutí trestu. Podle bývalého náčelníka generálního štábu Armády České republiky Jiřího Šedivého to ale nemusí být nutně známkou závažných mezer v počtech vojáků, jak Západ předpokládá. Podobný postup není v případě Ruska ničím vyjímečným, upozornil s ohledem na poměry z dob SSSR.
„Rusové pořád nedělají nic jiného, než že doplňují vojska o ztráty. Dneska se mluví až o 70 tisících vojáků, ale ne o 70 tisících mrtvých vojácích. Podobné analýzy tvořené tímto způsobem jsou mimo realitu,“ hodnotí generál Šedivý.
„Snaží se doplňovat dobrovolnické prapory, je tady Vagnerova skupina. A to, že se používají někteří vězni, kteří jsou ochotni vyměnit svoji svobodu za činnost na frontě, to se dělalo už za Sovětského svazu v době druhé světové války, to není zase nic tak úplně nového,“ přidává.
„Stále nesáhli na obyvatelstvo žádnou nějakou rozsáhlejší mobilizací na rozdíl od Ukrajinců, kde vlastně mobilizace z velké části proběhla. Takže pokud bude skutečně velký nedostatek vojáků, najde Putin nějakou záminku jako například údery na Krym, kdy se prohlásí, že byly provedeny údery na ruské území, vyhlásí válečný stav a potom si může dovolit doplňovat formou mobilizace,“ mírní generál optimistické vyhlídky některých analytiků.
Upozorňuje navíc, že v počátcích byla velkou zbraní ukrajinských vojsk velmi silná morálka a odhodlání, která ale s vleklým bojem slábne.
„Pokud Rusové, podle mého názoru, provedli v záporožské elektrárně v uvozovkách řečeno nácvik, tak jakmile odpojí ukrajinskou elektrickou síť od jaderné elektrárny ve chvíli, kdy bude mrznout, dostanou tu část Ukrajiny, kterou nebudou schopni Ukrajinci schopni zásobovat z jiných zdrojů, do obrovských problémů. A tam potom bude potřeba, aby skutečně velmi intenzivně pracovala ukrajinská vláda a přesvědčila občany, že pořád ještě stojí zato bojovat za ukrajinskou republiku a za vlast jako takovou,“ varuje.
Na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku dnes jednali ministři zahraničí Slovenska a Ruska Juraj Blanár a Sergej Lavrov. Sdělila to ministerstva zahraničí obou zemí. Ministři spolu mluvili o válce na Ukrajině či o dodávkách energií. Blanár tento týden jednal i s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.
Dnešní schůzka podle slovenského ministerstva navazovala na předchozí setkání slovenského premiéra Roberta Fica a ruského prezidenta Vladimira Putina na začátku září v Číně. „Slovensko je přesvědčeno, že konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení. Skutečnost, že trvá už tři a půl roku, jen potvrzuje neúčinnost vojenského přístupu,“ uvedla slovenská diplomacie.
Slovensko bylo zařazeno na seznam účastníků pátečního jednání o takzvané zdi proti dronům, kterou by mohla vybudovat Evropská unie na hranicích s Ruskem a Ukrajinou. Dnes to řekl mluvčí Evropské komise Thomas Regnier. To, že Slovensko původně nefigurovalo mezi účastníky schůze, kritizovali v úterý slovenští politici. Setkání se nezúčastní Maďarsko, které má společnou hranici s Ukrajinou, na kterou útočí takřka neustále ruské drony.
„Mohu potvrdit, že Slovensko bylo nyní zařazeno na seznam (účastníků),“ uvedl Regnier na otázku ohledně slovenské a maďarské účasti na jednání. Regnier se jasně nevyjádřil ohledně toho, zda o účast na jednání požádalo Slovensko, či zda to Bratislavě nabídla Evropská komise.
Bojová fronta mezi Ukrajinou a Ruskem se podobá první světové válce a dostala se do situace poziční války. V dnes zveřejněném článku to uvádí bývalý hlavní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, který je nyní velvyslancem v Londýně. Masové rozšíření dronů podle něj výrazně změnilo situaci na bojišti, protože znemožňuje větší shromáždění vojáků a zbraní. Pro vojenský úspěch bude podle něj klíčová inovace a technologická převaha.
Podle Zalužného se fronta v současnosti vyznačuje celkovou stabilitou, ačkoliv stále dochází k větším či menším územním ziskům. Podle bývalého velitele ukrajinské armády se tak děje „za cenu nepřiměřených ztrát“. Od podzimu 2023 se situace na bojišti podobá západní frontě za první světové války, kdy se armády opevnily v příkopech a podnikaly čelní útoky na nepřítele. „Dnes, když si procházím své poznámky, mohu jen zopakovat, že se Rusko a Ukrajina dostaly do podobné patové situace,“ uvedl Zalužnyj.
Vznik a vývoj Ukrajinské krize CZ (youtube) contro-tv