Putin se loučil s Gorbačovem (†91): Rudé růže a klanění nad otevřenou rakví. Pohřeb vynechá
Ruský prezident Vladimir Putin se nezúčastní sobotního pohřbu bývalého sovětského vůdce Michaila Gorbačova, oznámil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. S exprezidentem se rozloučil již dnes ráno v Ústřední klinické nemocnici v Moskvě, kde Gorbačov v úterý po těžké a dlouhé nemoci zemřel. První a zároveň poslední prezident Sovětského svazu nebude mít ani plný státní pohřeb.
„Víme, že hlavní obřad se uskuteční 3. září, stejně jako pohřeb, nicméně prezidentův program mu neumožní, aby tam mohl být,“ řekl Peskov podle agentury AFP novinářům. Ruský prezident nicméně dnes v nemocnici „položil květiny u (Gorbačovovy) rakve“, dodal. Ruská média mezitím odvysílala záběry, jak prezident pokládá v nemocnici rudé růže ke Gorbačovově rakvi - která zůstala podle ruské tradice otevřená. Současný šéf Kremlu u rakve chvíli postál, sklonil hlavu, dotkl se okraje rakve, pokřižoval se a odešel.
Na dotaz, zda bude mít Gorbačov státní pohřeb, Putinův mluvčí uvedl, že obřad bude obsahovat „prvky“ státního pohřbu, jako například čestnou stráž či další podobné formality. Stát rovněž podle Peskova pomáhá s organizací smutečního obřadu.
Putin tak Gorbačovovi odepřel plné státní pocty, kterých se dočkal po své smrti jeho nástupce Boris Jelcin, poznamenala agentura Reuters. Sobotní loučení s někdejším prezidentem SSSR bude podle ní v silném kontrastu k pohřbu Jelcina, který si jako svého nástupce vybral právě Vladimira Putina. Po Jelcinově smrti v roce 2007 Putin vyhlásil den státního smutku a společně se světovými představiteli se zúčastnil velkolepého státního pohřbu v moskevském chrámu Krista Spasitele, píše Reuters.
Hrob vedle milované manželky Raisy
První a zároveň poslední prezident Sovětského svazu Gorbačov zemřel v úterý ve věku 91 let. Podle Gorbačovovy dcery Iriny se poslední rozloučení uskuteční v sobotu ve Sloupové síni Domu odborů. Následně bude exprezident pohřben na moskevském Novoděvičím hřbitově, kde má vyhrazený hrob po boku své zesnulé manželky Raisy.
Nenápadné pocty, které se v Rusku nyní vzdávají Michailu Gorbačovovi, ilustrují jeho nízkou popularitu v zemi, konstatovala agentura AFP. Navzdory jeho významným reformám v oblasti svobody projevu mu mnozí Rusové přičítají odpovědnost za rozpad velmoci a následné roky hospodářské, sociální a morální krize. Na Západě je Gorbačov naopak mnohými uctíván za to, že umožnil řadě zemí vymanit se z kontroly SSSR.
Německá agentura DPA už dříve poznamenala, že vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu a s ní souvisejícím sankcím se vznáší otazníky nad účastí zahraničních hostů na smutečním obřadu. Rusko v reakci na západní postihy zakázalo vstup do země mnoha vysoce postaveným politikům z Evropské unie, Spojených států a dalších západních zemí.
V Berlíně nicméně budou v sobotu staženy vlajky na půl žerdi, oznámili dnes představitelé německé metropole podle agentury AFP. Gorbačov sehrál rozhodující roli v procesu, který vedl k pádu berlínské zdi v listopadu 1989 a ke znovusjednocení Německa v roce 1990.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
