9°C
Ministr Bek vysvětlil, proč má být Ukrajina součástí EU. A promluvil o smrti Michalika (†59)
Už za šestnáct dní převezme Česká republika po Francii štafetu předsednické země v Radě Evropské unie. Hlavní témata celého předsednictví určila válka na Ukrajině. Energetická bezpečnost, posílení evropských obranných kapacit nebo odolnost demokratických institucí. To všechno jsou podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) zásadní otázky, které unie dlouhodobě řešit potřebuje. A ruská invaze tuto potřebu zesílila. V pořadu Epicentrum kromě jiného vysvětlil, proč by Ukrajina měla co nejdříve získat status kandidátské země.
„Ty hlavní argumenty jsou dva: Jedná se o součást řešení uprchlické krize. Mají-li uprchlíci mít rozumnou motivaci se někdy vrátit na Ukrajinu, potřebují to, aby Ukrajina měla nějakou garantovanou cestu do budoucnosti,“ vysvětluje ministr.
„A tím druhým důvodem, na který slyší i jižní země, které jsou třeba od toho konfliktu dál, je potravinová bezpečnost. Pokud by vypukla opravdu vážná krize v některých afrických zemích, lze očekávat další migrační vlnu, která by primárně zasáhla jih Evropy. A pokud tomu chceme předejít, je potřeba co nejdříve nastartovat pozitivní ekonomický a společenský vývoj,“ přidává s tím, že je nyní úlohou přesvědčit váhavé partnery v Evropské unii.
„Tohle je důležitější než obava z nějaké další ekonomické zátěže. Ona obnova Ukrajiny znamená velkou příležitost pro mnohé evropské firmy, pro evropský obchod a průmysl. Není to rozhodně jenom o čerpání prostředků z EU, je to investice do budoucna,“ míní Bek.
Solární panel do každé rodiny
Jednou z hlavních otázek, jež bude provázet české předsednictví, je energetická bezpečnost: „Je zásadní vybudovat co nejrychleji energetiku, která nebude závislá na geopolitických výkyvech. Musíme co nejvíce investovat do obnovitelných zdrojů. Já bych si co nejvíce přál, aby pokud možno na každém rodinném domě a každé veřejné budově byla v dohledné době fotovoltaika. Abychom otevřeli cestu k větrným elektrárnám.“
Rychlejší řešení vysokých cen energií je podle Beka také na stole, ale jak říká, „očekávat, že za daných podmínek bude vypadat cena energií stejně jako před válkou, je nerealistické. A manévrovací prostor všech evropských vlád je poměrně omezený. Krátkodobě lze intervenovat na trhu odpouštěním nějakých daní, které ale pak budou chybět při financování jiných důležitých věcí - důchodů, sociálních dávek nebo školství.“
Jak popsal slogan, který Česko během předsednictví bude mít? A jak jej zasáhla smrt stranického kolegy Věslava Michalika? To se dozvíte v záznamu pořadu Epicentrum.
Ukrajina nemá se svojí korupcí a systémem co v EU hledat, v Rakousku sílí hlasy o opuštění EU, hodně obyvatel by si to přálo a i návrat k schilligu.
Největší netto plátce je Německo, které si díky krizi ve východní Evropě (tak nazývá západní Evropa situaci na Ukrajině) v klídku vybuduje nejmodernější a nejsilnější armádu, i když coby válečný zločinec směli mít jen omezený počet vojáků. Nejvíce dotací spolkne Polsko, ne Řecko a Itálie. Přijetím UA by šly miliardy na Ukrajinu, to by se nelíbilo Polsku a ani obyvatelům a daňovým poplatníkům v západní Evropě, kteří na to doplácejí vlastní životní úrovní - mohla by být ještě vyšší (stačí srovnat německý či rakouský standard v nemocnici a porovnat to třeba s pražskou thomayerovou nemocnicí, která proti tomu vypadá jako nemocnice v rozvojové zemi, kde pacienti dostávají jídlo hozené jak v bufetu v jednorázových talířích - místo aby si mohli vybrat ze 3 menu jak oběd i večeři a u snídaně si zakroužkovat to, co jim chutná - od nápojů, typ a počet pečiva, druh ovoce, jogurtu a příloh k pečivu). K tomu má každý pacient vlastní TV se sluchátky ve standardu bez příplatků.
Rakousko teď vyhodí z okna přes 28 miliard € proti zdražení, část lidí je s tím populismem spokojená, část chce raději trvalé snížení daní z příjmu a daní u pohonných hmot.
Ani žádný hladomor by nehrozil, Německo i Rakousko by bylo schopno produkovat ještě více obilí, kdyby zelení nebyli proti (ochranná pásma pro včely, vodní plochy a další).
V těchto zemích jen malá část kvalitního bio obilí skončí na talíři, jde hlavně o potravu pro zvířata na biofarmách či výrobu energie.
V Rakousku teď každá dospělá osoba dostane 500€, děti 250€, navíc 180€ k přídavkům na děti (měsíčně ca. 200€ na dítě-v září je automaticky navíc 100€ na školní pomůcky), pak snad 250€ na elektřinu a další položky, k tomu se budou valorizovat sociální dávky a snižovat náklady u platů (zvyšováním nezdanitelných položek), lidé s minimální penzí a nezaměstnaní dostanou navíc 300€.
Česká v