Rakušan pro Blesk: S romskými uprchlíky je velký problém! Budou třeba i provizorní stany
V souvislosti s migrační krizí a situací na pražském Hlavním nádraží se nyní hovoří otevřeně o humanitární krizi. O uprchlících a české starosti o ně mluvil v pořadu Epicentrum na Blesk.cz vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Prozradil detaily z jednání s hejtmany, ale i Maďarskem, odkud přijíždějí romští uprchlíci - a ne všichni jen s ukrajinským pasem. Podle Rakušana budou potřebovat v pasech razítka o překročení ukrajinské hranice. Nevyloučil přitom ani nutnost stavby provizorních stanů kvůli jejich dočasnému ubytování.
„Nám se povedlo jako společnosti něco neskutečného. 63 procent české společnosti dospělé populace nějak pomohlo někomu z Ukrajiny, 70 procent lidí podle agentury STEM podporuje to, abychom lidem, kteří přicházejí před tou ruskou, Putinovou agresí sem do ČR, pomáhali. A to je to, proč jsme to zvládli,“ uvedl vicepremiér Rakušan pro Blesk.cz.
„My jsme zvládli ubytovat 300 tisíc lidí, aby pouhých 900 z nich spalo někde v tělocvičně. Všichni ostatní dostali kamenný dům. Teď máme specifickou skupinu - a já to řeknu zcela na rovinu - romských uprchlíků, kteří sem přicházejí, a ten problém je velký, protože někteří z nich přicházejí z Maďarska, a nikoliv z Ukrajiny,“ upozornil Rakušan.
Nedůstojné podmínky a potíž s Maďary
Policie nemá však možnost nahlédnout do žádného jednotného evropského systému, který by umožnil zjistit, zda je příchozí člověk Ukrajinec, nebo má i maďarské občanství, se kterým by neměl nárok jako občan členského státu EU na pomoc. „Takoví lidé prostě tady žádnou dávku nedostanou a my to musíme prověřovat,“ uvedl Rakušan.
Chystá se proto jednat online se svým maďarským protějškem, který však neumí anglicky, ani německy, a tak se prý čeká na tlumočníka - a do Maďarska navíc zamířil vytýkací dopis. „Lustrace v Maďarsku trvají strašně dlouho a my díky tomu tady máme lidi v nedůstojných podmínkách,“ poznamenal Rakušan. „Bohužel ti lidé se ve velké míře shlukují na těch místech, kam teď přijíždějí. To je především nádraží,“ poznamenal k aktuální humanitární krizi na Hlavním nádraží v Praze.
Agentura Unian hlásí, že Rusové ráno v Chersonu zaútočili na civilní automobil. V důsledku útoku nepřátelského dronu byli podle ní zabiti dva civilisté - 62letá žena a muž ve věku asi 65 let. Zraněna byla také 55letá žena, která byla převezena do nemocnice.
V souvislosti s útokem bylo zahájeno předběžné vyšetřování kvůli možnému spáchání válečného zločinu, píše Unian. Cherson se podle ní v létě proměnil v „safari zónu“ pro ruskou armádu. Toto hlavní město stejnojmenné oblasti ukrajinské síly v listopadu 2022 osvobodily po šestiměsíční okupaci Moskvou, ale od té doby je neustále terčem ruských úderů.
Za celý uplynulý den hlásí ukrajinské regionální úřady dohromady pět zabitých civilistů a 37 raněných v důsledku ruských útoků.
Tři lidé přišli o život a jeden člověk byl zraněn při ukrajinských útocích v Belgorodské oblasti na západě Ruska, uvedl gubernátor regionu Vjačeslav Gladkov. Raketový útok byl namířen na vesnici Maslova Pristaň, uvedl Gladkov na platformě Telegram. Podle gubernátora byl v důsledku útoku částečně zničen objekt sociální infrastruktury a pod sutinami se pravděpodobně nacházejí další lidé.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 53 dronů nad devíti převážně západoruskými regiony, uvedla agentura RIA Novosti s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Ukrajina v poslední době zintenzivnila vzdušné údery na cíle v Rusku. Kyjev cílí zejména na rafinerie, což v Rusku vedlo k růstu cen benzinu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) evidoval v září v ČR zatím nejvyšší letošní počet kybernetických incidentů, bylo jich 24. V srpnu jich bylo 16. Rekordním měsícem je dosud loňský říjen se 47 kybernetickými incidenty. Za celý loňský rok úřad evidoval 268 kybernetických incidentů.
23 spadalo do kategorie méně významné, jeden do kategorie významné. Žádný tedy úřad nevyhodnotil jako velmi významný. Velmi významný incident úřad naposledy evidoval v červenci, kdy na začátku měsíce ochromil rozsáhlý kybernetický útok nymburskou nemocnici.
Nejvíce zastoupenou kategorií září byla dostupnost, kdy jako tradičně převládaly DDoS útoky. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů, a tím ho vyřadí z provozu. Tento způsob patří k jednomu z nejčastěji používaných útoků v kybernetické válce paralelní s konfliktem na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda v únoru 2022. NÚKIB v září evidoval dohromady deset DDoS útoků, přičemž ke třem z nich se přihlásila některá z hacktivistických skupin.
Hejtmanům dnes na jednání řekl, že musí umět najít ve svých krajích kapacity, které umožní ubytování.
„Jsou takoví, kteří, aniž by o tom mluvili do médií, samozřejmě ty romské uprchlíky někde ubytovávají a tu situaci zvládají řešit. Hlavní nádraží je obrovsky špatným symbolem, se kterým něco musíme dělat, ale zároveň už se málo hovoří o tom, že ty stovky ostatních příchozích - nezávisle na původy - prostě ubytovány jsou. Na nádraží se musí zrychlit lustrace a musíme mít provizorní ubytování, kam dáme lidi před lustracemi. Pokud není možné takové ubytování podle informací Hlavního města v Prahy už v Praze najít, tak já přiznaně říkám: potom pojďme vytipovat i nějaké místo, kde postavíme speciální stany, záchody, bude tam díky romským organizacím nějaký dohled nad provozem toho zařízení. My jsme schopni garantovat jídlo a stravu po ty lidi,“ pokračoval Rakušan.
Bude třeba razítko?
Žadatel o humanitární dávku vedle toho bude od pondělí muset mít v pase razítko o překročení ukrajinské hranice, oznámil vicepremiér.
„Aby člověk v České republice měl nárok na humanitární dávku, tak bude muset mít razítko v pase o tom, že překročil ukrajinskou hranici. To by mělo platit od příštího pondělí,“ uvedl pro Blesk Rakušan.
Falešné dilema
Kolem pomoci uprchlíků, ale také občanům ČR se točila i další část pořadu. „Odmítám dlouho falešné dilema, které tady je: buď pomáháte Ukrajincům, nebo českým občanům. Kdybychom tu krizi od začátku neřešili, kdybychom ty lidi nechali spát v tělocvičnách, na ulicích, v parcích, tak bezpečnostní situace bude skutečně ohrožena. Kdybychom neměli systém, jak ty lidi ubytovat, máme po celé ČR na různých úřadech (...) nekonečné fronty a lidi by čekali před úřadem práce, zahltili by ty normální přepážky. My jsme tu krizi museli od začátku managovat strategicky a racionálně právě kvůli tomu, abychom to zvládli pro občany ČR: Já vím, že doma nikdo není prorokem,“ obhajoval Rakušan pomoc uprchlíkům v době, kdy řada lidí na vládu útočí, že se dostatečně nestará o české občany.
„Pětitisícovku, kterou dostávají, je to nižší než naše sociální dávky jako takové a dostávají ji maximálně půl roku, potom už se o sebe tady v ČR musí postarat sami,“ doplnil Rakušan.
Se ženou ubytovali doma Ukrajinku s 12letou dcerou
Z 80 procent jde nadále o matky s dětmi, nejčastěji jde o matky se dvěma dětmi s ničím v ruce, poznamenal vicepremiér.
„My s ženou máme doma Ukrajinku s 12letou dcerou a ta paní nejenom, že hrozně pomáhá, ale ta paní sem rozhodně nepřišla za ekonomickou výhodou. Ona měla na Ukrajině, kousek od Oděsy, krásný barák. Větší, než mám já. S krásnou zahradou, kde žili,“ popsal osobní zkušenost Rakušan.
Pomáhá se lidem, kterým rozbombardovali celé město a oni utekli před válkou, připomněl vicepremiér. Ukrajinka, která u něj doma žije, mu ukazovala fotky z posledních Vánoc, kdy měli stoly plného jídla a měli se dobře. S Putinovou únorovou invazí se vše změnilo. Nyní na fotkách ukazuje, kdo z mužů je na frontě, kdo zemřel - 19letý mladík....
„Ona opravdu utekla ve chvíli, kdy začali bombardovat její město a střed jejího města byl zasažen. Ona si nevzala nic, mojí ženě se omlouvá, že má doma tři fény a tady si musí půjčovat... Utekla jenom s tou dcerou, vydala se na cestu, tátu nechali doma. A ta cesta byla náročná, trvala přes nějaké peripetie osm dní, “ dodal Rakušan s dovětkem: „A takovým lidem my pomáháme.“
PPP150W Ano, máte pravdu. Moje chyba. Omlouvám se. Vše dobré a pevné zdraví.