Generál Šedivý o utnutí ruského plynu: Česku to hrozí mezi prvními! Zálohy máme jen na týdny
Generál Jiří Šedivý, bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR, vidí energetické suroviny jako jednu ze zbraní, které má Rusko vůči Evropě. Gazprom vyhrožoval Polsku, že ho ve středu ráno odpojí od dodávek plynu, obávalo se toho i Bulharsko. „Vyhrožování ukazuje na to, že Rusko začíná tuto zbraň používat,“ řekl v Epicentru Šedivý. Co by znamenalo zastavení dodávek ruského plynu pro Česko?
Podle generála Šedivého mělo Česko své zdroje plynu diverzifikovat a nemít jako dodavatele 40 % energií Rusko. Připomněl, že transfer plynu z USA navrhoval bývalý prezident Donald Trump a budování Nord Streamu 2 vnímalo jako hrozbu hlavně Polsko. Zatímco Rusko teď vyhrožováním vyvíjí hlavně nátlak a dodávky do Čech jsou zatím stabilní, vývoj v dalších týdnech není jistý.
„Pro Českou republiku by okamžité ukončení dodávek plynu znamenalo velký šok pro ekonomiku i narušení schopnosti podporovat například Ukrajinu v boji proti Rusům,“ vysvětlil.
Jaké kroky by země mohla podstoupit, kdyby Rusko přestalo plyn dodávat? „Byl by to velký problém, protože jsme už z poměrně velké části vyčerpali potenciál sankcí,“ řekl Šedivý, podle kterého by nebyly velké možnosti, jak Rusko k obnovení přinutit.
Podle generála Šedivého k rychlému a dramatickému zastavení dodávek plynu do Evropy dojít může. „Méně přátelské státy, mezi které patří Česká republika, půjdou první. Problém je, že nemáme velké záložní zdroje,“ řekl. ČR nemá možnost dodávat kapalný plyn a zálohy vystačí na týdny, ne měsíce. Řešení by bylo složité a bolavé.
Česko je na dodávkách plynu z Ruska podle Šedivého velmi závislé, země v minulých letech podcenila varování bezpečnostní komunity. Debaty o budování plynovodu Nabucco, se kterým by se závislost Evropy snížila, byly kvůli Rusku už dříve zastaveny. Teď je tak podle Šedivého potřeba velmi rychle budovat záložní zdroje, plynovody z terminálů zkapalněného plynu. „To jsou ale roky a ne měsíce,“ dodal generál Šedivý.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
Víte, já když fetuji, tak potom plácám takové nesmysly.