Prouza o zdražování: Zemědělci uměle vytvářejí paniku. Ministr nepozná rozdíl mezi marží a ziskem
Česko se nachází ve složité situaci. Meziroční růst spotřebních cen dosáhl téměř třinácti procent a vzhledem k mimořádnému propadu reálných mezd se výrazně sníží koupěschopnost obyvatelstva. Guvernér České národní banky Jiří Rusnok navíc varoval, že na konci roku může české HDP klesnout k nule. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy se nemusíme obávat, že dojdou potraviny a nebudeme mít čím svítit a topit. To, co se děje podle něj znamená, že věci přestávají fungovat tak, jak jsme byli zvyklí. V Epicentru Blesk Zpráv se nevyhnul ostré kritice ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) a poukázal na nekalé praktiky některých českých zemědělců.
Nejproblematičtějším ekonomickým dopadem války na Ukrajině je pro Česko podle Tomáše Prouzy přerušení dodavatelských řetězců: „Dovoz z Číny, ať už se jedná o součástky, léky, zdravotnický materiál, to všechno se nahrazuje výrazně hůř.“ Co se týká zdražování či nedostatku potravin, jako je například pšenice, tam jsme dle jeho slov soběstační a jsme dokonce i velkým exportérem.
„Ministr zemědělství by se měl ptát zemědělců, jaktože loňskou pšenici, kterou měli ve skladech najednou ze dne na den po té ruské invazi na Ukrajinu začali prodávat za dvojnásobek. Oni ji nakoupili za ty loňské, nízké ceny… já nevím, jestli je to úplně správně, takto zneužívat situace, která se tady děje,“ podotkl Prouza, že se zde do velké míry opakuje podobná situace jako s prodejci pohonných hmot před dvěma měsíci.
Vláda zavedla kontrolu marží, ta však k zastavení růstu cen nepovede. „Já jsem si přečetl minulý týden velké titulky, jak pan ministr zemědělství bude kontrolovat marže a pak když jsem s ním mluvil, tak jsem zjistil, že úplně nepochopil, jaký je rozdíl mezi marží a ziskem,“ upozornil na to, že zisk je rozdílem mezi tržbami a náklady, které zahrnují nejen nákupní cenu, ale i náklady spojené s prodejem zboží. Ministerstvo by se mělo tedy spíše zaměřit na ziskovost a tam by se podle viceprezidenta Hospodářské komory, dopátralo překvapivých výsledků: „Ten kdo vydělá nejvíc jsou zemědělci, kteří tady uměle vytvářejí paniku. Titulky typu ‚chleba za 200', to je totální nesmysl,“ nebál se ostré kritiky ostřílený ekonom a současný poradce ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely.
Podle Prouzy by nejúčinnějším řešením bylo snížení DPH na potraviny. Na stole byla i varianta nulového DPH na bio potraviny, v současné chvíli ale naděje na toto opatření spíše skomírají. „Téma snížení DPH na zdravé potraviny je mrtvé,“ obává se Tomáš Prouza.
Českému průmyslu chybí mužská ruka
Ekonomické situaci v Česku by pomohlo otevřít český pracovní trh: „Ukrajinky se snaží pracovat, spousta z nich už pracuje, ale českému průmyslu chybí především ta mužská ruka, mužská práce. Ta dnes už nepřijde z Ukrajiny, ta musí přijít z jiných zemí, jako je Moldávie, Kazachstán, Mongolsko. A tady vláda podle mě nemá na co čekat, prostě ty české firmy mají zakázky, můžou vyrábět výrazně víc, než vyrábí dneska, můžou díky tomu platit vyšší daně, než platí dneska. Stačí, aby vláda zařídila, že tady bude více pracovní síly,“ míní Prouza.
Ubytováváte doma uprchlíky nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psané lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Ministři obrany Evropské unie se shodli, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu musí být důvěryhodné a odolné, uvedla po skončení neformálního jednání šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Většina také podpořila možné rozšíření vojenské mise EU na Ukrajinu v případě uzavření příměří.
Česko na schůzce podle ministryně obrany Jany Černochové prezentovalo úspěchy české muniční iniciativy na podporu Kyjeva. Kromě ruské agrese debatovali ministři také o obranné připravenosti Evropské unie.
V prvním bodě jednání o vojenské podpoře Ukrajiny se k unijním ministrům prostřednictvím videokonference připojil jejich ukrajinský protějšek Denys Šmyhal. „Vítám, že existuje široká podpora pro rozšíření mandátu vojenské mise EU, aby po uzavření příměří poskytovala výcvik a poradenství na území Ukrajiny,“ uvedla Kallasová po jednání. Na Ukrajinu by se ale vojenská mise mohla rozšířit pouze s jednomyslným souhlasem všech 27 členských států EU, informovala agentura Reuters.
Německo zahájilo komerční provoz už druhého terminálu na zkapalněný zemní plyn ve Wilhelmshavenu na severozápadě země. Plovoucí jednotky na opětovné zplynování LNG fungují v Brunsbüttelu, Stade a na dvou místech ve Wilhelmshavenu. S budováním terminálů na LNG začalo Německo v roce 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Díky terminálům se země dokázala zbavit závislosti na plynu z Ruska.
Druhý terminál v přístavu Wilhelmshaven zahájil dnes komerční provoz po několikaměsíčním zkušebním chodu. „Pravidelný provoz terminálu Wilhelmshaven 2 s plovoucí skladovací jednotkou a jednotkou na zpětné zplynování ‚Excelsior' může nyní přispět k zajištění dodávek a naplnění zásobníků plynu před příští topnou sezonou,“ uvedl generální ředitel společnosti DET Peter Röttgen.
„Mám radost, že o zapojení do SAFE požádalo 19 států včetně Lotyšska. Investujeme společně, investujeme více a investujeme evropsky,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise podle ní obdržela žádosti o financování na celých 150 miliard eur (3,7 bilionu korun) dostupných pro program SAFE, který umožní půjčky na vojenské vybavení. Mezi žadateli je i Česko.
Evropská unie se podle von der Leyenové snaží posilovat ukrajinskou obranu, zároveň ale musí převzít odpovědnost i za vlastní bezpečnost a obranu.
jenže náklady na výrobu svítiplynu by v dnešní době zamávaly trhem.