Prouza o zdražování: Zemědělci uměle vytvářejí paniku. Ministr nepozná rozdíl mezi marží a ziskem
Česko se nachází ve složité situaci. Meziroční růst spotřebních cen dosáhl téměř třinácti procent a vzhledem k mimořádnému propadu reálných mezd se výrazně sníží koupěschopnost obyvatelstva. Guvernér České národní banky Jiří Rusnok navíc varoval, že na konci roku může české HDP klesnout k nule. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy se nemusíme obávat, že dojdou potraviny a nebudeme mít čím svítit a topit. To, co se děje podle něj znamená, že věci přestávají fungovat tak, jak jsme byli zvyklí. V Epicentru Blesk Zpráv se nevyhnul ostré kritice ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) a poukázal na nekalé praktiky některých českých zemědělců.
Nejproblematičtějším ekonomickým dopadem války na Ukrajině je pro Česko podle Tomáše Prouzy přerušení dodavatelských řetězců: „Dovoz z Číny, ať už se jedná o součástky, léky, zdravotnický materiál, to všechno se nahrazuje výrazně hůř.“ Co se týká zdražování či nedostatku potravin, jako je například pšenice, tam jsme dle jeho slov soběstační a jsme dokonce i velkým exportérem.
„Ministr zemědělství by se měl ptát zemědělců, jaktože loňskou pšenici, kterou měli ve skladech najednou ze dne na den po té ruské invazi na Ukrajinu začali prodávat za dvojnásobek. Oni ji nakoupili za ty loňské, nízké ceny… já nevím, jestli je to úplně správně, takto zneužívat situace, která se tady děje,“ podotkl Prouza, že se zde do velké míry opakuje podobná situace jako s prodejci pohonných hmot před dvěma měsíci.
Vláda zavedla kontrolu marží, ta však k zastavení růstu cen nepovede. „Já jsem si přečetl minulý týden velké titulky, jak pan ministr zemědělství bude kontrolovat marže a pak když jsem s ním mluvil, tak jsem zjistil, že úplně nepochopil, jaký je rozdíl mezi marží a ziskem,“ upozornil na to, že zisk je rozdílem mezi tržbami a náklady, které zahrnují nejen nákupní cenu, ale i náklady spojené s prodejem zboží. Ministerstvo by se mělo tedy spíše zaměřit na ziskovost a tam by se podle viceprezidenta Hospodářské komory, dopátralo překvapivých výsledků: „Ten kdo vydělá nejvíc jsou zemědělci, kteří tady uměle vytvářejí paniku. Titulky typu ‚chleba za 200', to je totální nesmysl,“ nebál se ostré kritiky ostřílený ekonom a současný poradce ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely.
Podle Prouzy by nejúčinnějším řešením bylo snížení DPH na potraviny. Na stole byla i varianta nulového DPH na bio potraviny, v současné chvíli ale naděje na toto opatření spíše skomírají. „Téma snížení DPH na zdravé potraviny je mrtvé,“ obává se Tomáš Prouza.
Českému průmyslu chybí mužská ruka
Ekonomické situaci v Česku by pomohlo otevřít český pracovní trh: „Ukrajinky se snaží pracovat, spousta z nich už pracuje, ale českému průmyslu chybí především ta mužská ruka, mužská práce. Ta dnes už nepřijde z Ukrajiny, ta musí přijít z jiných zemí, jako je Moldávie, Kazachstán, Mongolsko. A tady vláda podle mě nemá na co čekat, prostě ty české firmy mají zakázky, můžou vyrábět výrazně víc, než vyrábí dneska, můžou díky tomu platit vyšší daně, než platí dneska. Stačí, aby vláda zařídila, že tady bude více pracovní síly,“ míní Prouza.
Ubytováváte doma uprchlíky nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psané lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Ruské síly tento týden vypustily na Ukrajinu více než 1600 útočných dronů, asi 1200 naváděných bomb a téměř 70 raket různých typů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v komentáři k nočním útokům.
„Hlavními cíli těchto úderů je infrastruktura, která podporuje každodenní život. Dnes došlo k úderu: bylo zasaženo přes 240 dronů a pět balistických raket, přičemž v sedmi regionech došlo k poškození. Bohužel jsou oběti ve Slovjansku a Černihivské oblasti. Upřímnou soustrast jejich rodinám a přátelům,“ napsal na Telegramu.
Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po „strategické stabilitě“ USA s Ruskem za pozitivní krok. Americký prezident Donald Trump v pátek představil devětadvacetistránkovou národní bezpečnostní strategii, která válku na Ukrajině či Rusko zmiňuje spíše okrajově.
„Je klíčovým zájmem Spojených států vyjednat rychlé ukončení válečného stavu na Ukrajině s cílem stabilizovat evropské ekonomiky, předejít nezamýšlené eskalaci nebo rozšíření války a obnovit strategickou stabilitu s Ruskem,“ píše se v Trumpově dokumentu. Většina předchozích amerických strategií bezpečnosti přitom po roce 2014 a ruské anexi Krymu používala výrazně tvrdší slovník vůči Rusku a označovala ho za přímou hrozbu, uvedl Reuters.
„Považujeme to za pozitivní krok,“ uvedl Peskov. „Samozřejmě se na ni musíme podívat blíže a analyzovat ji,“ dodal ke strategii.
jenže náklady na výrobu svítiplynu by v dnešní době zamávaly trhem.