Guvernér ČNB Jiří Rusnok: Opatření nemohou být bezbolestná! A sazby možná ještě zvedneme

Lednová inflace se vyšplhala na 9,9 %, nejvíce od roku 1998. Meziměsíční růst cen byl 4,4 %, tedy nejvyšší v historii Česka. Překvapila vás ta čísla?

Mírně nás překvapila. Měli jsme odhad lednové inflace zhruba o půl procentního bodu nižší. Jsme v situaci, kdy procházíme výraznou inflační vlnou, na kterou nejsme zvyklí, protože v posledních 20 letech jsme něco takového nezažili. Vlastně tady vyrostla celá jedna generace, která nic takového nepamatuje, slyšela o inflaci v tom větším rozsahu od rodičů, i když nějaké vyšší růsty cen jsme tady měli někde kolem 6 – 7 %, tuším v roce 2008. Je to fenomén doby a musíme se s ním poprat.

Podle prognózy ČNB by se měla míra inflace držet kolem 10 % do pololetí 2022. Překonáme desetiprocentní hranici, nebo začnou čísla klesat?

Jestli v nějakém konkrétním měsíci to číslo, které měří meziroční růst, překročí tu, řekněme, magickou dvoucifernou hranici, to se může stát, to se nedá rozhodně vyloučit. Spíše je to dost pravděpodobné, ale měly by to být opravdu nějaké desetiny. Stejně tak se to třeba nestane. Bohužel skutečně celé první pololetí, zejména první čtvrtletí, uvidíme ta čísla někde kolem 10 %.

A v roce 2023 už se budeme dostávat na nižší hodnoty?

Podle našich prognóz a analýz bychom skutečně měli už na konci tohoto roku výrazně sestoupit níže. Někam na úroveň 3 až 4 %. V příštím roce už bychom se v podstatě měli pohybovat kolem toho našeho cíle, tedy plus minus kolem 2 %.

Rychlé zdražování a vysoká inflace v Česku: Ekonomové řekli, co bude s drahotou dál

„Pět procent není žádná magická hranice“

Co způsobilo meziměsíční skok o 4,4 procenta?

Sešlo se vícero nepříznivých okolností v jednom časovém úseku. Většinou k 1. lednu mění řada obchodníků své ceníky, samozřejmě nahoru. Pak došlo k té operaci, kdy na listopad a prosinec minulá vláda neuplatňovala DPH na energie. To nebylo prodlouženo, což se v cenovém indexu musí projevit. Dále se nám sešel průsak rostoucích cen vlastně všeho druhu. A pak máme v naší inflaci takovou velice sveřepou položku, kterou jiné země v tom měření vlastně nepoužívají. To je imputované nájemné, tedy v podstatě náklady vlastnického bydlení. Ty u nás dlouhodobě rostou velice rychle, až extrémně. A tato položka, která má poměrně velkou váhu v indexu, rostla o nějakých 15 %. Takže téměř 2 % našeho indexu jsou z toho imputovaného nájemného.

Takže říkáte, že kdybychom tuto položku neměli, stejně jako další země, byli bychom na tom ve srovnání s nimi lépe?

Typické je srovnání se Slovenskem. Tam byla inflace přes 8 procent a naše 9,9 procenta. A to imputované nájemné v tomto měsíci tvořilo asi 1,8 procenta. Takže kdybychom to odečetli, tak jsme na těch 8,1 procentech a byli bychom někde na úrovni slovenské inflace.

Bude Česká národní banka ještě zvyšovat úrokové sazby?

To uvidíme, v březnu budeme mít nová data. Vyloučit se to nedá. Už to asi bude jen nějaké mírné dolaďování úrovně úrokových sazeb, ale nějaké drobné zvýšení bych si dovedl představit.

Přes 5 procent, nebo to už ne?

Pět procent není žádná magická hranice, to není žádný strop, přes který bychom nemohli jít, ale uvidíme, jestli to bude potřeba. Jen zopakuji a zdůrazním, že my našimi úrokovými sazbami působíme na cenový vývoj a na ekonomiku s určitým zpožděním. To působení má nějakou lhůtu, která trvá minimálně rok, čili my se musíme dívat na to, co bude za rok. A my zatím vidíme návrat inflace k normálu. Ale uvidíme, jestli to tam naši analytici uvidí ještě za 2 měsíce. Pokud ne, tak to bude případně důvod, pro nějaké další mírné zvýšení úrokových sazeb.

Je zvyšování úrokových sazeb tím jediným nástrojem, který můžete používat ke krocení inflace?

V zásadě ano, respektive my samozřejmě tím zvyšováním úrokových sazeb působíme i jinými kanály. Ten hlavní kanál je zdražování peněz, čili řekněme ten úvěrový, že je dražší si půjčovat, je lepší si ukládat. Ale vede to také k posilování naší měny, protože máme vyšší úrokové sazby, než má okolí, a to je kurzový kanál. Ten je velice rychlý, protože dennodenně se přepočítávají ceny dovozu do korun, takže ten nám vlastně už pomáhá i dnes díky tomu, že koruna je silnější, tak to nám trochu tlumí tu dovezenou inflaci. Potom působí ještě kanál ceny aktiv, ale to není tak jednoduché a jednoznačné, čili ano, náš hlavní nástroj jsou úrokové sazby a zprostředkovaně také kurz.

Úvěry a hypotéky zase zdraží: ČNB kvůli inflaci opět zvedla základní úrokovou sazbu

„Babiš je v nějaké neustálé volební kampani“

Vyšší sazby lidé pociťují na hypotékách, hlavně ti, kterým skončila fixace. Přemýšleli jste na jednání rady, že právě oni se mohou dostat do úzkých?

Přemýšlíme o všech souvislostech našich rozhodnutí. Zvýšené sazby působí na kohokoliv, kdo splácí pravidelné úrokové splátky. U hypoték je to pestřejší, lidé mají většinou fixace kolem 5 – 7 let. Takže těch, kteří dostali nedávno hypotéku nebo fixovali, se to vlastně bezprostředně nedotýká. Úrokové sazby, které zvyšujeme, působí hlavně na ten krátký horizont, ne tolik na ten dlouhý, což jsou hypotéky. Takže vidíme, že nové hypotéky se dnes ještě pořád nabízejí za nějaká 3 – 4 %. Bohužel ta opatření nemohou být bezbolestná. Vždycky se to někoho dotkne. Máme tu i lidi, kteří mají úspory. A ti jsou, řekněme, zdaňováni tou inflací, protože většinou úrokové sazby zdaleka nedosahují inflace. Rostoucí úrokové sazby jim pomáhají, čili ono je to o nějaké balanci, společnost není tvořena jen těmi, co mají dluhy, ale i těmi, co mají úspory.

Za zvyšování sazeb vás kritizoval tehdy ještě premiér Andrej Babiš. Není obvyklé, aby vrcholoví politici komentovali kroky ČNB, jak jste to vnímal?

Jako součást předvolebního politického boje, kdy se hodí asi cokoliv. My nejsme závislí na tom politickém cyklu a musíme si s ním umět poradit.

„Česká národní banka je jediná na světě, která bojuje proti inflaci zvyšováním sazeb. Tím zdražuje vaše hypotéky a úvěry a ničí naši ekonomiku,“ řekl Andrej Babiš v listopadu, tedy až po volbách.

Evidentně pan předseda Babiš je v nějaké neustálé volební kampani, to bych k tomu mohl dodat.

Jste jediná banka na světě, která takto bojuje proti inflaci?

Ne, nejsme jediná banka na světě. V našem nejbližším okolí to samé dělají banky v Maďarsku, v Polsku, na Novém Zélandu, v Jižní Americe prakticky všechny, v Jižní Koreji, v Norsku. A teď asi zvýší sazby americká centrální banka FED, a to možná docela razantně. Takže jediná banka na světě rozhodně nejsme. A škoda, že pan Babiš myslí jenom na dlužníky, že nemyslí taky na střadatele.

Vláda Petra Fialy prosadila ve Sněmovně nový státní rozpočet, který označuje za protiinflační. Vnímáte ho tak i vy?

Je rozhodně výrazně méně inflační, než byl ten původní návrh. Rozumím tomu, jak je složité sestavovat rozpočet za okolností, ve kterých se nacházíme, a myslím si, že úsilí vlády o výrazné snížení schodku si zaslouží ocenění. Vláda udělala dost v rámci možností, které existují. Samozřejmě že to je začátek nějaké cesty a předpokládám, že vláda bude tímto směrem postupovat dál. To se nedá udělat ze dne na den. Bohužel se ze dne na den dají schodky zvýšit, jak jsme viděli za minulé vlády, ze 40 miliard na 400 miliard, ale stáhnout zpátky na těch 40, to je téměř nemožné.

Kdy a jak požádat o víc peněz na výživném: 5 pádných důvodů, které fungují!

Rusnok: Můj nástupce? Mám favority

Nyní máme silnou korunu, z čehož mohou mít radost lidé, kteří nakupují v zahraničí. Naopak to úplně netěší exportéry. Bude se snažit ČNB, aby koruna zůstávala silná i nadále?

My necílíme korunu, ale rozhodně za dané situace, kdy je potřeba bojovat s inflací, nám silnější koruna přispívá k tomu boji správným směrem. Čili ji nebudeme určitě oslabovat.

Ale jsme exportní země, nebude to znamenat zpomalení ekonomického růstu?

Bude, samozřejmě. Tu chorobu nelze léčit tak, že to nebude bolet. Jisté zpomalení ekonomického růstu naše prognóza předpokládá. My jsme tu prognózu snížili na 3 % v letošním roce a patříme v tomto ohledu k těm skeptičtějším. Ale k čemu je růst, při kterém zároveň bude drasticky vysoká inflace, případně se významně prohloubí schodek a tedy následně dluh veřejných rozpočtů. Musíme ty věci nějak moderovat a balancovat.

Vám na konci června končí mandát guvernéra a už nebude moci znovu kandidovat. Jak se na to připravujete?

To nevyžaduje žádnou velkou přípravu. Přemýšlím nad tím, jak si vyklidím kancelář.

Myslel jsem, že po tolika letech vypadnete z toho „kolotoče“, ve kterém jste byl.

To ano, ale teď byl ten covid takový, že jsem poslední 2 roky vlastně vůbec necestoval do zahraničí, což byla významná část mé agendy. Takže to už mě trošku připravilo na novou dobu. Budu mít čas sám na sebe, na svoje věci, takže se docela těším.

Máte nějakého favorita, kdo by vás mohl nahradit v čele ČNB?

Nějaké favority mám. To bych ale nejprve rád sdělil panu prezidentovi, až budu mít příležitost s ním hovořit.

Považoval byste za logické, aby to po vás převzal někdo z viceguvernérů?

Je to jedna z logických možností. V minulosti to tak bylo a myslím, že se to osvědčilo. Ono je přeci jen výhodné, když člověk má už nějakou zkušenost s chodem té instituce, ona je dost velká a složitá.

A politická kariéra vás naláká?

Neláká, myslím, že nejsem žádný úspěšný politický matador.

Inflace za poslední rok

*leden 2021
**leden 2022

Zdroj: ČSÚ