Boj s covidem ve škole: Děti trpí samotou. Ředitel zmínil těžkou dobu i dezinfekci lavic
Jedním ze zásadních problémů českého školství je podle ředitele Jaroslava Andrleho „bezbřehovost“ covidové situace, tedy to že nikde nekončí. „Po druhé vlně už jsme tady na škole přestali počítat,“ shrnul nejtěžší momenty posledních dvou let koronavirové pandemie na školách. V pořadu Epicentrum Blesk Zpráv také přiznal, že těžká doba si žádá těžká rozhodnutí, a tak bychom na Základní škole Františky Plamínkové v Praze mohli potkat s hadrem a dezinfekcí v ruce i pana ředitele nebo jeho zástupkyni.
Vůbec nejobtížnější je podle Jaroslava Andrleho zajišťovat potřebu běhu informací bez možnosti odkladu a to nejen vůči rodičům, ale také v rámci školy, kolegů i žáků.
„Když nám chybí nepedagogičtí pracovníci nebo někteří vyučující, tak já říkám, že těžká doba si žádá těžká rozhodnutí, takže i ředitel musí vzít do ruky hadr a dezinfekci a jde uklízet lavice. Když chybí uklízečka i ředitel si stoupne do myčky na nádobí a vyklízí tam tácy po dětech, když chybí kuchařka. Takhle to je a není to jen o řediteli, takhle funguje i zástupkyně ředitele i další kolegové a kolegyně a já jsem strašně rád za ten tým, který tady máme,“ popsal, jak si v těch nejnáročnějších chvílích navzájem snažili na škole všichni pomáhat a to nezávisle na jejich postavení.
„V listopadu loňského roku nám chybělo úplně nejvíce učitelů najednou a tím, že jsme už neměli moc možnost čerpání ředitelského volna, tak jsme se potýkali s dost velkou absencí a bylo to značně náročné, suplovali jsme já i paní zástupkyně, ale jak se říká, co tě nezabije, to tě posílí,“ usmíval se povzbudivě pan ředitel a dodal že by se česká společnost neměla bát vložit ředitelům do rukou větší pravomoce.
„Zejména v těchto krizových situacích. Upřímně, do svých pozic se dostali jmenováním, po výběrovém řízení, které museli absolvovat před komisí složenou ze širokého spektra různých zájmových skupin, takže ve většině případů věřím, že moje kolegyně, kolegové jsou lidé na správném místě a obecně by se jim ty ruce měly rozvázat a to ve více směrech," řekl a přiznal, že v průběhu uplynulých let se často stávalo, že na ředitele škol byly kladeny pouze povinnosti bez adekvátních pravomocí.
Izolace a samota dětí
Po dvou letech koronavirové pandemie vnímá Andrle mezi dětmi značnou izolaci a oddělení: „Děti trpí samotou, byť to není úplně na první pohled znát, ale už jen to, že jim například není úplně povoleno scházet se o přestávkách…tím ty děti samozřejmě trpí,“ vysvětloval některé dopady pandemických opatření a také zdůraznil klíčovou roli psychologické pomoci na škole a to nejen pro žáky.
Základní škola Františky Plamínkové byla jednou z prvních škol, která místo antigenních testů používá PCR testy a i když ředitel Andrle přiznává, že každá z metod má své výhody i nevýhody, tak je to podle jeho názoru právě PCR testování, které výraznou měrou přispělo k tomu, že jejich škola má v současné době nejmenší počet infekcí na Praze 7.
Děti trpí hlavně selháním učitelů v této době,ve školách by se měl udělat pořádek,ale vypadá to,že cirkus jede dál,oproti ANO žádná změna