Začíná škola: Plaga o těžkém roku, testech, respirátorech i kritice zdravotnictví
Třetí školní rok poznamenaný covidem-19 právě odstartoval a rovnou s řadou opatření, která mají zabránit návratu k distančnímu vzdělávání. Odborníci se shodují, že roustoucí proočkovanost české populace spolu s nechvalnou promořeností nás nyní dostaly do výhody. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to vidí stejné, ale jak v pořadu Epicentrum přiznal, po zkušenostech z minulého školního roku se chce vyvarovat přílišného optimismu. Postěžoval si i na výkony ministerstva zdravotnictví.
Začátek tohoto školního roku je z hlediska pandemie o poznání opatrnější než loni: „Mezi žáky zamířím jednoznačně s respirátorem. Nebude to tak, jak bývalo zvykem, že ministr se pohybuje dlouho po škole, chodí do jednotlivých učeben,“ popsal Plaga, jak on sám start pojme.
„Bude to pro učitele, pro žáky i rodiče těžký rok. Bude potřeba dohnat, co se covidu nestihlo,“ předeslal s tím, že doufá, že na plošné zavírání škol už nedojde.
„Komunikace byla výrazně lepší než s některými předchůdci ministra Vojtěcha,“ pochválil Plaga letní přípravu a dodržovaní požadavků, které resort školství vznesl. Domluva s ministerstvem zdravotnictví totiž dlouhodobě nebyla dobrá: „A to diplomaticky řečeno. Často jsme to za něj schytávali,“ postěžoval si.
„Například otázku pravidelného testování mělo otevírat zdravotnictví. Mí kolegové už se na to nemohli dívat a spojili se s vědeckou sférou a snažili jsme se tehdy ty vody rozvířit a dostat se k povinnému testování, které ostatně nastalo i v podnicích,“ popsal Plaga.
Po stránce domluvy se samotným ministrem nešetřil slovy chvály na Jana Blatného: „Možná leckoho překvapím, ale velmi dobrá komunikace byla s ministrem Blatným. On měl tu smůlu , že trefil vůbec nejhorší období pandemie. Ale u něj platilo, že na čem jsme se dohodli, to se snažilo ministerstvo zdravotnictví dodržet.“
Ministr také přiznal, že jarní, z hlediska pandemie, extrémně náročné období vyvolalo i u něj pochybnosti: „Každého v takovou chvíli napadne, jestli neskončit. Táhli jsme to v úzkém týmu. Obzvlášť v době, kdy se ta čísla začala kvůli britské variantně chovat úplně jinak, než jsme čekali. To už si člověk říkal, že nemá sílu znovu to absolvovat. Na druhou stranu, že v té práci a specifické agendě od toho utečete, bylo to něco, co jsme si nechtěl připustit. Utíkat nemělo smysl.“
