Zaorálek o tom, co ho mrzí na Zemanovi, proč nedokázal „třísknout dveřma“ i zapáchající kryse
V době vrbětických výbuchů byl ministrem zahraničních věcí, nyní se jím mohl stát jen pár dní před zveřejněním identity jejich viníků. Když nabídku odmítal, o blížící se diplomatické válce s Ruskem neměl podle svých slov ani tušení. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) v Epicentru Blesku přiznal také, že ho vyjádření prezidenta Zemana mrzí a promluvil také o tom, kde udělali s Janem Hamáčkem (ČSSD) chybu.
Zaorálek přiznal, že zjištění o tom, že za vrbětickými výbuchy stojí s největší pravděpodobností agenti ruské zpravodajské služby GRU, pro něj nebylo stoprocentním překvapením: „Člověk si vzpomněl, že už tehdy byli někteří, kteří říkali, tady něco nehraje...to byl výbuch, který neměl obdoby. Kráter 300 metrů, byli u toho mrtví a až teď se dozvídáme, co za tím bylo,“ uvedl Zaorálek, který v té době zastával funkci ministra zahraničních věcí.
Na vyjádření prezidenta Miloše Zemana, ve kterém zpochybnil existenci některých důkazů řekl, že se projevila Zemanova dlouhodobá tendence nebrat jednu ze zpravodajských služeb jako partnera. „Důvěra ve zpravodajské služby je docela zásadní věc a podkopávat ji, zemi nemůže velice prospět,“ prohlásil Zaorálek a také zdůraznil, že navíc nešlo jen o práci zpravodajské služby, ale také o kooperaci s policií a státním zastupitelstvím.
„Člověk nepochybuje, že to nebyla náhoda. Myšlenka nedbalosti neobstojí, už jen proto, že to byly dva výbuchy vzdálené od sebe v čase. V tom vyšetřovacím spise je evidentní, že žádná taková vyšetřovací verze neexistuje,“ sdělil svůj postoj poté, co jim na vládě byly představeny příslušné spisy.
„Prezident mě mrzí ve svém stanovisku, jak to tak postmoderně rozmělnil. Nemůžete ale nic změnit na tom, že Česká republika formuluje jednotné stanovisko a získává podporu od ostatních států,“ uvedl ministr kultury. Myslí si, že Zemanovo prohlášení České republice škodí a nahrává ruským informačním serverům, ale ne fatálně a to i vzhledem k tomu, že vláda i Sněmovna stojí v této kauze jednotně.
Co si nestihli říct?
Lubomír Zaorálek byl jel krůček od toho být jako šéf diplomacie v hlavním centru současného dění. Tuto pozici k překvapení vicepremiéra Jana Hamáčka však odmítl „Určitě tam byla nějaká chyba. Já jsem pochopil, že Jan Hamáček byl přesvědčen, že pro mě je ta nabídka exkluzivní, protože věděl o mém eminentním zájmu o zahraniční politiku. Ale pro mě to bylo komplikované z řady důvodů, které jsme si zřejmě nestihli zcela sdělit,“ přiznal, že v rámci komunikace s jeho předsedou Hamáčkem byly určité komplikace.
„Mám trochu pocit, že to ministerstvo je rozděleno mezi premiéra a prezidenta a na toho ministra tam toho, když to zjednoduším, příliš nezbývá, protože oni okupují významné agendy, jeden ruskou, druhý evropskou a nebyla tam dohoda, aby ta práce měla smysl,“ popsal jeden z důvodů, který ho vedl k odmítnutí Hamáčkovi nabídky. Dalším rozhodujícím faktorem byl také současný stav pandemií těžce zkoušeného resortu kultury: „Kultura je opravdu v mimořádné situaci. O tom jsme se nestihli pobavit, že já tam nedokážu třísknout dveřma a říct balím to.“
Jak na ministerstvu vyřešili problém se zapáchající krysou? Jak to bude s otevřením kulturních institucí a co ho v poslední době rozčílilo se dozvíte při sledování celého záznamu čtvrtečního Epicentra.
Co tak zaplatit dluhy dědicům po Altnerovi,na co stále čekáte?