Přímá pomoc Česka Bělorusku je na místě. Lukašenko získává čas úskoky, míní analytik

„Diskutují se například sankce proti jednotlivcům spojeným s tím režimem. Co funguje, je zamrznutí finančních operací na západě, nemožnost tam cestovat, ale potom jsou s tím spojena i opatření, která se mohou týkat vysloveně rodiny určitého člověka. V minulosti se tohle aplikovalo třeba u ruských oligarchů, jejichž děti studují na Západě,“ zmínil Havlíček konkrétní kroky, ke kterým by mohla Evropká unie přistoupit. Odmítnutí běloruských voleb je zatím především důležitým gestem směrem k protestujícím.

Česká republika by se přesto neměla spoléhat pouze na reakci v rámci Evropské unie, zmínil analytik. „Můžeme se zapojit finanční podporou lidí perzekuovaných tamním režimem, právní pomocí, ale i pomocí s relokací ohrožených lidí. Je to pomoc srovnatelná s tou, kterou jsme si vyzkoušeli v roce 2014 u Ukrajiny,“ okomentoval to Havlíček. 

EU neuznala výsledek voleb v Bělorusku. „Jsme na vaší straně,“ vzkazuje demonstrantům

Prezidenti zemí Visegrádu vyjádřili znepokojení nad situací v Bělorusku ve společném prohlášení. To na svých stránkách zveřejnil i Pražský hrad. Hned nato ale zmizela pasáž o zorganizování nových voleb. Podle Havlíčka to jen dokazuje rozporuplný pohled jednotlivých hlav států:„Proto ta deklarace nejde příliš do detailů. Je důležité, že se k tomu připojily všechny čtyři země, ale je evidentní, že jejich prezidenti jsou v tomto ohledu nejednotní. Vnímáme tu pozici českého prezidenta, která se v minulosti protivila české zahraniční politice vůči Rusku.“