Život v socialismu: To byla legrace

Nebo jistotu, že začátkem května budou po celé republice nápisy 'Děkujeme Rudé armádě, naší osvoboditelce', i jistotu, že když nepůjdete na Prvního máje do průvodu, bude z toho průšvih.

Mandarinky nebo uherák byly akorát před Vánoci nebo na Prvního máje ve stáncích poblíž komunistických průvodů - soudruzi tím odměňovali pracující lid za účast v oslavách. V sobotu ráno se stály v samoobsluhách obrovské fronty na košík, později na vozík. Kdo nenakoupil včas, mohl jíst o víkendu leda tak konzervy nebo vajíčka.

Těch bylo všude dost, kdekdo měl tetičku nebo babičku, která chovala slepice. Když jste chtěli něco sehnat, museli jste zaplatit či mít známé. A tak to bylo s kdečím. Barevný televizor Tesla za 16 500 korun, což byl v 80. letech zhruba šestinásobek průměrného platu, nebyl k sehnání! Kdo chtěl pěkné maso, musel v pět ráno do fronty.

Televizní programy byly prošpikované komunistickou propagandou, tak že se na ně nedalo dívat. Zpravodajství podrobně informovalo, co dělají soudruzi na Kubě a v severní Koreji, ale o událostech v kapitalistických zemích se mlžilo nebo úplně mlčelo. Synonymem denního tisku bylo Rudé právo, jiné tituly se daly sehnat jen brzy ráno. Vycházely záměrně v malém nákladu, zato Rudé právo bylo všude a firmy i školy ho musely povinně odebírat. Na druhou stranu - lidé se za socialismu dokázali těšit z lecčeho. Dnes naprosto běžné zboží vyvolávalo nadšení. Radost, kterou měl člověk, když sehnal desku skupiny ABBA, si pamatuje i po 28 letech!

Foto: 

Praha, Ondříčkova ulice, 21. května 1986. Ke zřícenému lešení byl tehdy vyslán jedenadvacetiletý externí fotograf deníku Večerní Praha, dnes fotoreportér Blesku Martin Mithofer.

Foto: 

"Zavedení kolegové tehdy o tuto událost nejevili zájem. Za pomlouvání socialistického budování totiž hrozily tvrdé postihy," říká Martin.

Foto: 

Ve vnitroblocích paneláků se dala užít spousta legrace. Snímek poslal čtenář Blesku Jan Kachlík.

Foto: 

Překvapení pro mladé návštěvníky multikin: takhle vypadalo pražské kino Libuše v roce 1984. Mladé motoristy zase překvapí auta před kinem. Ano, tím se jezdilo.

Foto: 

"V roce 1982 v tisku prošly akorát fotografie malých nehod, protože velké nehody a tragédie se v socialismu stávat nesměly," zavzpomínal Martin Mithofer.

Foto: 

Podobných telefonních budek bylo za socialismu všude plno. Problém bylo najít funkční. Poznali jste ji snadno: stála u ní fronta. Hovor nebyl časově omezen, takže docházelo k mnoha legračním situacím.