Na výlety jedině ve svátečním

Výletnictví bylo stejně běžné, jako jsou nyní každotýdenní nákupy v obřích hypermarketech. Ty tehdy pochopitelně neexistovaly. Na chaty a chalupy se jezdilo i s pořádnými zásobami potravin, protože obchody s potravinami měly otevřeno maximálně do sobotního poledne.

Dokud byl šestidenní pracovní týden, jezdilo se na jednodenní výlety. Díky velmi husté železniční síti a rozmachu autobusové dopravy v 50. letech se dalo dojet do každého "Zapadákova".

Existovaly dokonce i turistické víkendové linky do nejmenších vesniček a všelijakých zákoutí. Od konce 60. let se začalo jezdit na dvoudenní výlety, obrovský boom domácí turistiky podporoval i vznik podnikových penzionů a rekreačních chalup. Jezdilo se do Beskyd, Krkonoš, Jizerských hor, na Máchovo jezero, Slapy, Seč, Těrlicko, Vranov a další přehrady, které po válce vyrůstaly jako houby po dešti. Hojně se navštěvovaly hrady a zámky, které deset dvacet let po znárodnění ještě nebyly zdevastované.

Tím, že do roku 1953 byly potraviny na příděl, lidé si nosili na výlet svačinu, protože se jim nevyplatilo dávat lístky v restauraci. Bylo daleko výhodnější koupit si třeba kilo masa a doma usmažit pět řízků. V 60. letech se uvolnily hranice do lidovědemokratických států, do té doby se do zahraničí nedalo jezdit prakticky vůbec. S rozvojem motocyklové výroby se začalo jezdit na výlety i na motorce.

Představa dnešní "hypermarketové víkendové turistiky" by naše předky vyděsila možná stejně, jako současnou mládež budovatelská hesla a obrovské transparenty s nápisy typu: Buduj vlast, posílíš mír či dokonce Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak!

Pětiletá Greta Valentová na výletě s maminkou a dědečkem. V 60. letech se neslušelo, aby si dívky během výletu do přírody byť jen kolínko umazaly. Ovšem rodiče byli v kontrole tohoto mravu stejně bezradní, jako jsou dnes.

V roce 1970 bylo v Bojnicích podle všeho živo. Aspoň děti ze snímku se určitě nenudily.

Snímek pochází z roku 1960 ze Špindlerova Mlýna, kam se vydala na rekreaci jedna ze čtenářek Blesku.

Snímek od paní Červenkové z Bohušovic je z roku 1965 a je na něm zájezd jednoho malého JZD. Všimněte si, jak jsou i na zájezdu všichni zúčastnění svátečně oblečeni.

Pohoda u rybníka. Dýmka, ohýnek a boží klid. K vodním plochám, do lesů i na chaty a chalupy prchali Češi rádi a často. A v posledních letech, poté, co se nabažili dovolených u moře, se tam zase vracejí.

"Ani v přírodě by v 60. letech nebylo vhod přijít k rybníčku ve Ctidružicích na Znojemsku bez slušných šatiček nad kolena. Bábi nezklamala svou nově naškrobenou zástěrou," napsala Greta Valentová z Havířova.