Za psy se jezdilo na prázdniny

Měli je lidé téměř výlučně na vesnici, kam se městské děti těšily na prázdniny i kvůli štěkajícím nebo mňoukajícím kamarádům.

Když Češi po pádu železné opony vyjeli prvně na Západ, šokovalo je v tamějších supermarketech, že oddělení pro zvířata je mnohdy větší než sekce doplňků pro děti. Dnes už to nikoho nepřekvapuje.

Lidé jsou ochotni za své zvířecí miláčky platit neuvěřitelné sumy, dříve je zvířata vyšla na pár korun, protože dojídala zbytky. Psí ani kočičí granule a konzervy nebyly, ani všelijaké pelíšky, domečky či přepravky pro zvířata. Natož oblečky, vodítka, kosmetické záležitosti, speciální šampony, kapky do očí, laskominy, vitaminy.

Nebyli ani veterináři na každém kroku jako dnes. Ve větším městě byl zvěrolékař jediný a chodilo se k němu jen na očkování. O odstraňování zubního kamene se pejskům mohlo leda tak zdát.

Nejenže bylo spíš výjimkou psa ve městě mít, ale naprosto ojedinělé bylo chovat psů několik. Martu Kubišovou, která v 70. letech venčila na pražském Proseku své tři psy, vždy pronásledovala smečka dětí. Ne pro její výjimečný hlas, v té době už měla Marta zakázáno veřejně zpívat. Dětem se líbili její hafani. Venčit tři psy najednou bylo tehdy něco naprosto ojedinělého.

I za socialismu byli čistokrevní psi a kočky, ale jejich pravý boom nastal až po roce 1989, kdy mít čistokrevné zvíře se stalo pro určitou kategorii lidí nutností. Většina 'socialistických' pejsků byla 'pouliční' směs, ale lidé si s nimi užili spoustu zábavy a radosti.

Renata Winterová z Náchoda jezdila na prázdniny k babičce do České Třebové. Na snímku, který nám poslala její dcera, je jí asi šest let. Fotografie je zřejmě z roku 1968.

Evička a její sestra Michaela (konec 70. let) se sklánějí nad ulovenou rybou. Úlovky nosil jejich dědeček, hajný a vášnivý rybář. Nutno podotknout, že rybky občas bývaly trošku podměrečné. Oděv obou dívenek nevypovídá o tom, že by rodina byla sociálně slabší, jedná se o typické dobové oblečení pro volný čas.

Evička Bartošová z Kladna jezdívala v polovině 70. let s maminkou a sestrou na víkendy za dědečkem do Zbečna, kde žil v boudě na zahrádce její milovaný pejsek Filípek. Jednalo se o inteligentního podvraťáka, jemuž jako štěněti hrozil nemilosrdný majitel utopením, což ovšem Evička nepřipustila.

Kamča Tomsová z Prahy zvířátka milovala, ale k novofundlanďákovi Kubovi měla přece jen respekt. V létě roku 1980 byl totiž tenhle zvířecí dobrák skoro stejně velký jako ona. Tedy pokud zůstal na všech čtyřech.

Píše se rok 1971, všude se to hemží kočárky s 'Husákovými dětmi'. "Každý má sourozence, jen já ne," jako by říkala sedmiletá Monika, při hře 'na miminko' s kočkou Mickou u prarodičů v Havlíčkově Brodě.

Fotka, na níž zpěvačka Petra Černocká pózuje s pudlíkem, vznikla v době natáčení Dívky na koštěti na počátku 70. let. "Stejného pudla měla i Marta Kubišová," dodává Saxana, kterou příští rok uvidíme v pokračování legendárního filmu.

Někdejší prašná Máchova ulice v Lysé nad Labem byla v 80. letech oblíbeným místem nerozlučné party místních kamarádů. Nechyběl čtyřnohý chlupáč Šňupa (tedy pro děti spíš Šňupíček).