Houpací psisko utišilo všechny smutky
S oblečenými polínky si už socialistické děti nehrály, znaly je jen z vyprávění babiček. Ale ani později se pulty někdejších obchodů neprohýbaly pod tíhou atraktivního zboží. I tak ale děti byly šťastné.
Dokonce i ve chvílích, kdy se místo na houpacím koníkovi kolébaly na napodobenině ve tvaru pejska. V takových chvílích zapomněly i na různá příkoří - například na fakt, že vytouženou hračku v obchodě "urvala" maminka sousedovic potomka.
I když byl v obchodech nedostatek téměř všeho, děti i tak do hračkářství okouzleně nahlížely a snily o vystřihovacích panenkách či divných panáčcích, kterým se říkalo igráčci. Jezdilo se na předpotopních tříkolkách, výběr plyšových zvířat byl oproti dnešku více než skromný, v hračkářství většinou seděl medvěd s prostoduchým výrazem a tečka.
Popularitě se těšila houpací zvířata: kohout, kůň, a dokonce i houpací pes. V Tuzexu, prodejně pro vyvolené, měli například pejska, který dovedl štěkat, cupitat a vrtět ocáskem. Zdaleka ne každému jej rodiče dopřáli, ti méně šťastní si ho mohli alespoň nakreslit voskovými pastelkami.
Houpací koníčci jsou fajn, ale houpací pejsek nemá chybu! Aspoň Kamila Tomsová s ním byla na začátku 80. let moc spokojená. "Houpací koníci tenkrát nebyli k sehnání, v obchodech byl jenom tenhle pes," vzpomíná její máma Lenka.
Milan Kozelek měl dva krásné dřevěné koníky. Není divu, že měl na tváři tak rozzářený úsměv.
"Na téhle fotografii mi byl jeden rok. Psal se rok 1978 a tehdy mě maminka nechala vyfotit u fotografa," napsala nám Lucie z Ostravy.
Každý má jiné hračky. Píše se rok 1989 a malá Renatka Winterová si hraje na chalupě v Dolní Dobrouči.
"Rodiče a bratr už nežijí, ale ve vzpomínkách a ve fotografiích je uchovávám dodnes. Na tomto snímku je bratr Vašek s medvídkem," připsala k fotografii Olina Boušková rozená Zimová z Řevnic.
"Nad seriálem Blesku jsem neodolala a vytáhla krabici se starými fotkami. Na téhle se mé děti radují z obyčejné káči. Bylo to kolem roku 1980," vzpomíná Jiřina Vyčítalová z Bruntálu.
"Nad seriálem Blesku jsem neodolala a vytáhla krabici se starými fotkami. Na téhle se mé děti radují z obyčejné káči. Bylo to kolem roku 1980," vzpomíná Jiřina Vyčítalová z Bruntálu.
Začátek roku 1972 zastihl Michalku z Prahy v 'tvůrčím rozletu'. K narozeninám dostala tabuli (i s počítadlem) a barevné křídy. Byla to na pár měsíců jedna z jejích nejoblíbenějších hraček. Večerníček tehdy zřejmě vysílal pohádky o loupežníku Rumcajsovi a jeho ženě Mance. Ta se totiž stala častým námětem Michalčiných kreseb.
