Kdo měl motorku, byl frajer

Za dobrou zprávu lze považovat fakt, že motocykly či autobusy už před pár desítkami let normálně existovaly. Jak vypadaly, je ovšem jiná věc. Kdo vlastnil v 50. letech motorku ČZ 125 neboli Zetku, byl nějaký frajer!
Oblékl starší koženou bundičku po tatínkovi, běžné nijak luxusní kalhoty, polobotky, za sebe posadil rozesmátou holku v šátku (helmy neexistovaly), a světe, div se a žasni!
Motocykl tehdy sloužil k přepravě všeho možného, na Berounsku dodnes koluje historka, kterak pan farář s hospodyní tímto způsobem převáželi prase. V zatáčce farář vyděšenou ženu instruoval: "Nakloňte se tam, kam já, ano?" Naklánění přehnali, vyváleli se, prase uteklo.
Dobové bicykly přirozeně nedosahovaly současné úrovně, ale kdo na nich chtěl frajeřit, mohl: Vypráví se, že jeden mladý muž v touze, aby si ho povšimla dívka jeho srdce, skočil na kole do veřejného koupaliště. Mladíka vyvedli, kolo vytahovali po kouskách.
Předchůdcům dnešních autobusů se zase říkalo buřtíci. Jednalo se o dýchavičné stroje, kterým se v kopci občas beznadějně kouřilo z motoru. Zas ovšem neexistovaly dopravní zácpy a lidé si uvědomovali, že nohy mohou sloužit též k pěší chůzi. Dnes už to tuší jen málokdo.
Dáma na snímku se na letní motocyklovou jízdu vydala v roce 1959.
Rodiče Andrey Muhlhandelové z Třebíče na dovolené na Slovensku v Malé Fatře. Psal se rok 1971. "Na dovolenou jezdili jako správní motorkáři," napsala nám Andrea.
"Jakmile se objevil strýc Ruda po roce 1967 s touhle Jawou na vesnici poblíž Znojma, všichni se seběhli omrknout ten zázrak," napsala nám čtenářka Blesku Greta Valentová z Havířova. "A kdo měl to štěstí svézti se, byl v očích obdivovatelů dlouho na paměti."
"Matně si vzpomínám, že náš skútr byl asi žlutočervený, jezdil na něm můj strýc a já byla vždy hrdá na to, když mě na něj posadil a mohla jsem řídit," vzpomíná Zdena Jirková z Olomouce. "Fotografie je asi z roku 1962 nebo 63 a byla pořízena na prázdninách na Brněnské přehradě."
Vzpomínka na pouť v roce 1972. Tehdy tříletý Jaroušek si to užíval v módní čepičce na motorce kolotoče. Na výběr měl ještě autíčko, letadlo a nechyběl ani koník. Jízdy na kolotoči pro nejmenší tehdy stály pár korun.
"Hasiči ve Stráži nad Nisou měli v roce 1970 fakt super vybavení. Malý Honza Resler se nestačí divit," napsal nám už 'velký' Jan Resler z Liberce.