22. květen 1989: Sbory, co se pletly do všeho
Sbory pro občanské záležitosti zasahovaly skoro do všeho, a hlavně měly tu moc ukázat na občana, který se nechoval příkladně socialisticky.
„Dobře víme, že sbory pro občanské záležitosti mohou výrazně přispět k pěstování mezilidských vztahů, různými formami oslavovat kult práce, působit na všechny věkové vrstvy obyvatelstva. Stále platí, že za dobré slovo a morální ocenění dokáží lidé ještě hodně udělat,“ rozplývala se před dvaceti lety tajemnice jednoho ze sborů v Hradci Králové.
Jen ve východních Čechách pracovalo na 790 sborů, které měly k dispozici 136 obřadních síní, 49 síní smutečních a tři krematoria. Jejich hlavní náplní byla totiž spoluorganizace svateb, smutečních rozloučení, vítání občánků, předávání občanských průkazů či pořádání nejrůznějších osvětových přednášek a besed. Jenže ne vždy měly podniky pro takové aktivity pochopení a pouštět pracovníky na podobné akce jim připadalo jako naprosto zabitý čas. „První případy, kdy hospodářské vedení podniků odmítlo uvolnit brance ke slavnostnímu převzetí průkazů, již máme,“ postěžovala si tajemnice.
Sbory pro občanské záležitosti a "uliční výbory". Sbory se do ničeho nepletly, jen konaly v rámci své pracovní náplně. Svatby, pohřby, vítání občánků atd.. Ale něco úplně jiného byly "Uliční výbory" ! V každé ulici žila nějaká skupina komunistů, která tvořila tzv. "Uliční výbor" . Pokud občan chtěl na př. vycestovat, jít studovat střední či vysokou školu, či se rozváděl, nebo byl z nějakého důvodu souzen atd. , byl na něj podán dotaz na jeho "Uliční výbor" . A ten mohl významným způsobem ovlivnit vývoj situace dotazovaného .... "Kádrovací materiál z uličního" měl někdy mnohem větší váhu než na př. posudek z pracoviště ...