Válka Fialy a Babiše! Volby do Sněmovny 2025 přehledně: Kdy budou, kdo je favorit a co peníze?

• Volby do Sněmovny 2025 se uskuteční na podzim 2025.
• Prezident Petr Pavel má jejich termín vyhlásit nejpozději 90 dní předem.
• Hraje se opět o 200 mandátů v Poslanecké sněmovně, ale rovněž i o státní příspěvky za získané mandáty či procenta hlasů pro kandidující subjekty. 
• Volby v roce 2021 vyhrála těsně koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) před hnutím ANO.
• Sněmovní volby 2025 - přehled článků na Blesk.cz ZDE

Základní informace o volbách

Do Poslanecké sněmovny se volí pomocí poměrného systému. Česká republika je rozdělena na 14 volebních obvodů a celkově se přiděluje 200 mandátů.

Při rozdělování mandátů stranám se používá přepočet pomocí klasické d'Hondtovy metody. Od roku 2021 platí novela, která zavedla nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty - úspěšnější strany zvýhodňuje méně než do té doby. Upravila také hranice pro vstup koalic do Sněmovny.

Jednotlivým subjektům je zapotřebí pro vstup do Sněmovny 5 procent hlasů, volebním koalicím v případě dvoučlenné koalice 8 procent hlasů a vícečetných 11 procent hlasů. 

Termín voleb

Termín voleb do Poslanecké sněmovny 2025 vyhlásí prezident Petr Pavel nejpozději 90 dní před jejich konáním.

Volby se uskuteční na podzim 2025. Ty poslední v roce 2021 proběhly 8. a 9. září. I letos se bude volit v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00.

Politoložka o volebním roce 2025: Co ohrožuje Babiše a Fialu? A je koalice ANO a ODS reálná?

Systém voleb

Strana nebo hnutí může podat kandidátní listinu v libovolném počtu ze 14 volebních obvodů (krajů). Maximální počty kandidátů pro jednotlivé kraje jsou dány přílohou zákona, nejvíce kandidátů, 36, mohou strany navrhovat v Praze a Moravskoslezském kraji, nejméně, 14, v kraji Karlovarském. Strana tak může ve všech krajích navrhnout maximálně 343 kandidátů.

V rámci jednotlivých politických subjektů se mandáty přidělují podle pořadí, jak jsou kandidáti uvedeni na hlasovacím lístku. Volič však může dát nejvýše čtyřem kandidátům tzv. preferenční hlas. Jestliže některý z kandidátů získá alespoň pět procent preferenčních hlasů z celkového počtu hlasů pro tuto politickou stranu v rámci volebního kraje, připadne mandát přednostně jemu.

Kdo může kandidovat / volit?

Voličem je státní občan ČR, který alespoň druhý den voleb dovrší věku 18 let, a nemá omezenou svéprávnost k výkonu volebního práva a omezenou svobodu z důvodu ochrany zdraví lidu, uvádí v základních informacích k volbám do Sněmovny ministerstvo vnitra. 

Voličské průkazy: Do kdy žádat?

I při volbách do Sněmovny 2025 bude možno využít voličské průkazy, vydané zastupitelským úřadem. 

Volič, který je zapsaný u zastupitelského úřadu ČR ve zvláštním seznamu voličů a nechce nebo nemůže volit ve volebním okrsku u tohoto zastupitelského úřadu, si může vyřídit voličský průkaz, na základě něho pak může ve volbách do Poslanecké sněmovny hlasovat v kterékoliv volební místnosti v zahraničí i na území ČR, uvádí stránky portal.gov.cz. 

Voličské průkazy mají však svá omezení. „Písemná žádost musí být doručena nejpozději 7 dnů přede dnem voleb (tj. týden před volbami v pátek v 16:00 hodin), osobně je možné požádat nejpozději 2 dny přede dnem voleb (tj. ve středu do 16:00 hodin),“ uvádí vládní stránky.

Kandidáti na premiéra

Premiér Petr Fiala (60, ODS) se stal předsedou vlády 28. listopadu 2021, kdy jej jmenoval tehdejší prezident Miloš Zeman. Fiala platí v ODS za zastánce koalice Spolu. 

Opoziční lídr a jeden z nejbohatších Čechů Andrej Babiš (70, ANO) byl premiérem od prosince 2017 do prosince 2021. V čele hnutí ANO stojí nepřetržitě od 1. srpna 2012. Nyní se chce do Strakovy akademie vrátit. 

Předvolební válka

Rok 2025 označil Fiala za rok rozhodnutí, „jestli se vrátíme zpět do doby chaosu, prázdných gest a koketování s Východem“ a Babiše označil nepřímo za „obchodníka se strachem“. Nechce zemi ovládanou strachem, Fiala míní, že máme na víc. 

Babiš, který míní, že je rok 2025 zlomový, naopak uvádí, že Fialova vláda je asociální, arogantní, neschopná a prolhaná. Předvolební válka začala tentokrát až nezvykle brzy. Babiš vytýká vládě mj. zvyšování daní, okradení důchodců a propad reálných mezd. 

Kandidující subjekty

• Koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) ... Lídr Petr Fiala
• Hnutí ANO ... Lídr Andrej Babiš
• Hnutí STAN ... Předseda Vít Rakušan
• Pirátská strana ... Předseda Zdeněk Hřib; o otázce volebního lídra není rozhodnuto
• SPD ... Předseda Tomio Okamura
• Koalice Stačilo! ... Předsedkyní je europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM)
• SOCDEM ... Předsedkyně Jana Maláčová
• Motoristé sobě ... Předseda Petr Macinka
• Přísaha ... Předseda Robert Šlachta

Kandidovat mohou registrované strany a hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, případně koalice. Registrovanou politickou stranou a politickým hnutím se rozumí strana a hnutí zapsané v rejstříku politických stran a politických hnutí.

Aktuální rozložení sil ve Sněmovně

Ve sněmovních volbách 2021 vyhrála koalice Spolu se ziskem 27,79 % hlasů voličů, ANO skončilo druhé se ziskem 27,12 % hlasů. Třetí skončila koalice Piráti a STAN (15,62 % hlasů), ta se ale v průběhu současného volebního období rozpadla.

Do Sněmovny se dostala ještě SPD (9,56 %), ostatní subjekty skončily pod pětiprocentní hranicí. Smůlu tak měla jak Přísaha (4,68 %), tak i ČSSD (dnes SOCDEM) se ziskem 4,65 %. KSČM vypadla ze Sněmovny po zisku 3,60 % hlasů, nyní se o návrat pokouší v koalici Stačilo!.

Z 200 mandátů si ANO připsalo v současné Sněmovně 72, Spolu 71, PirSTAN 37 (z toho Piráti však pouhé 4) a SPD 20 křesel. I po odchodu Pirátů z vlády v roce 2024 má vládní čtyřkoalice k dispozici nadále pohodlnou většinu 104 hlasů.

Průzkumy ovládá ANO

V čele průzkumů se však dlouhodobě drží hnutí ANO - a to s velkým náskokem. Průzkumy se často liší pouze v tom, zda započítávají koalice, nebo jednotlivé subjekty. ANO vede ve všech. 

V průzkumu Medianu, zveřejněném v prosinci 2024, vedlo ANO s 33,5 % hlasů před ODS s 11,5 %, STAN (10 %), Piráty (6,5%), Motoristy (6,5%) a KSČM (6,5 %), ostatní uskupení skončila mimo Sněmovnu. Koalice Spolu včetně TOP 09 a lidovců pak dosáhla dohromady na 18,5 %.  

Jak je to s penězi?

Politické subjekty, které se chtějí zúčastnit voleb, musí zaplatit příspěvky na volební náklady ve výši 19 000 korun za každý kraj, kandidují-li ve všech krajích celkem 266 000 korun. Pokud strany získají alespoň 1,5 procenta z celkového počtu hlasů, obdrží za jeden hlas 100 korun.

Vedle jednorázové částky za voličské hlasy mohou dostat úspěšné strany i další peníze od státu - příspěvek na provoz strany a příspěvek za mandáty poslanců.

Roční příspěvek na provoz strany je 6 milionů korun pro stranu, která získala ve volbách tři procenta hlasů. Za každou další desetinu procenta hlasů obdrží 200 000 korun. Získá-li více než pět procent, příspěvek se již dále nezvyšuje - maximum je tedy deset milionů korun. Příspěvek na mandát poslance činí ročně 900 000 korun.

Infografiky Infografiky 100% 10 volby 1 z 119 A22 Volby I36